Poprad - Spišská Sobota

Kam a jak jedeme?

Jedeme na dovolenou na Slovensko. Jsme oba v důchodu, tak jsme si to naplánovali na 5 - 6 týdnů. Chceme si udělat nějakou túru v horách, prohlédnout si hrady i zámky, podívat se na dřevěné kostelíky, ale také se zastavit v historicky zajímavých místech. A právě o jednom takovém krásném místě jsme se dozvěděli v informační centru v Popradě. Je to dříve samostatná obec, nyní městská čtvrť Spišská Sobota.

Za čím jedeme?

R. 1256 byla tato obec uváděna jako hraniční obec, ale pravděpodobně existovala už dřív. Vznikla na území slovanské tržní osady a na křižovatce obchodních cest. V r. 1271 získala městská privilegia. V té době to bylo jedno z nejvýznamnějších hornospišských měst. V r. 1567 získalo jarmareční právo. Ve městě byl zastoupen obuvnický, krejčovský, kožešnický a knoflíkářský cech, bylo zde centrum obchodu i kultury. Dokonce tehdy konkurovalo Levoči i Kežmarku. Od r. 1647 má svůj městský znak, od r. 1822 mělo knihkupectví jako jediné spišské město, od roku 1869 ve městě fungovala spořitelna pro pět hornospišských měst, od r. 1876 bylo sídlem soudu i daňového úřadu. Na přelomu 19. a 20. století se město stalo centrem zdravotnické péče. Po válce - r. 1946 bylo připojeno k Popradu.

Spišská Sobota má nádherný historický neporušený, středověký střed, který byl r. 1950 vyhlášený městskou památkovou rezervací. Jeli jsme původně podívat se na kostel se zvonicí. Zaparkovali jsme v ulici Pod Bránou, nedaleko tohoto historického náměstí, ale i na náměstí je možnost parkování. Když jsme tam došli, tak jsme se nestačili divit. Nevěděli jsme, kam se dřív podívat, jeden dům hezčí než ten druhý a uprostřed právě ten kostel se samostatně stojící zvonicí a mariánským sloupem. To je prostě nádhera, která se musí vidět.

Celé centrum je zrekonstruované. Dominuje mu uprostřed stojící pozdně románský kostel sv. Jiří z r. 1273, který byl r. 1464 goticky přestavěn. Placenou prohlídku s průvodcem mohu jen doporučit. Paní v dobovém kostýmu nám o kostele pověděla snad všechno, co mohla. Interiér je skutečně nádherný, nejcennější jsou raně gotické křídlové oltáře a hlavní oltář z r. 1516 z dílny mistra Pavla z Levoče a vyřezávané varhany z r. 1662, které jsou široké 780 cm a nají 814 píšťal. zajímavostí je, že přesně ve stejné době byl postaven sousední mariánský sloup, který byl i současně s kostelem goticky přestaven. Samostatně stojící renesanční zvonice je z r. 1598, kde je nyní infocentrum. Uprostřed náměstí ještě stojí Radnice, která prošla řadou stavebních úprav.

Město bylo dříve opevněno, do města vedlo pět bran. V západní části náměstí se dochovala ta nejmenší - Velická brána.

Sobotské náměstí z obou stran lemují původní převážně měšťanské gotické a renesanční domy z 16. a 17. století, některé i s prvky baroka, ve kterých jsou nyní hlavně hotely a restaurace nebo státní instituce - pošta, knihovna, archiv, památkový úřad a pod.

Na domě v severozápadní části náměstí je pamětní deska, která upozorňuje návštěvníky, že v tomto městě se narodil významný sochař a řezbář Jan Brokoff (1652-1718), který je považován za špičkového barokního umělce. Je však znám víc v Čechách - mezi jeho nejznámější patří socha sv. Jana Nepomuckého na Karlově mostě v Praze.

Severní strana náměstí se vyznačuje charakteristickou sedlovou šindelovou střechou. Byly to řemeslnické domy na středověkých parcelách, ve kterých jsou zachovány fragmenty původních dílní.

Na jižní straně náměstí - proti vchodu do zvonice je dům, kde byl kdysi ubytován král Matyáš Korvín. Nyní je tam zasazena pamětní deska.

Jen kousek vedle je renesanční Henschův dům z 18. století, který patřil rodině obchodníka Henscha. Jeho dcera Zuzana si za manžela vzala slavného slovenského cestovatele a dobrodruha Mórice Beňovského.

Na stejné straně náměstí nedaleko klasicistního evangelického kostela z r. 1777 je Majunkeho dům. Tento původně renesanční dům přestavěl architekt Majunke. V pásu atiky jsou sgrafita, které znázorňují sedm svobodných umění. Na fasádě jsou znaky zednářství. Kresbami architekta je zdobená i vnitřní hala.

To je pár domů, které jsou vyzvihnuty v prospektu města. Ale i ostatní domy jsou doslova nádherné. Není zde snad jediný dům, který by to nějakým způsobem pokazil.

Jedině, co jsme nenavštívili, je starodávný hřbitov. Dojdete k němu úzkou uličkou, když vyjdete z náměstí Velickou bránou.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Ve městě jsme prohlídku zvládli za hodinku, takže jsme zde nejedli, ale možností, kam zajít na oběd bylo docela dost. Jen ty ceny se nám zdály trochu vyšší.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Líbilo se nám vše, jen co jsme vkročili na náměstí. Tady skutečně není nic, co by se mohlo nelíbit.

Ostatní informace

Do Spišské Soboty jezdí z Popradu linka MHD, v sezoně sem dokonce jezdí i malý výletní vláček.

Vstup do kostela je zpoplatněn. Vstupenky se prodávají v infocentru. Jako důchodci jsme zaplatili 1,50 Euro na osobu.