Praha Bez hranic aneb když přijede gotika z Krušnohoří

Kam a jak jedeme?

Tento Tip na výlet nezve čtenáře Turistiky na pokračování - pro Šumperk kdysi tak úspěšné – mezinárodní soutěže „Hry bez hranic“, ale na další pozoruhodnou „regionální“ výstavu, pořádanou pražskou Národní galerií ve Valdštejnské jízdárně. Ta se nachází na Malé Straně a adrese Valdštejnská ulice č. 3. Dopravně je tato galerie dostupná naprosto skvěle, protože v její těsné blízkosti se nachází nejen stanice metra trasy A Malostranská, ale také stejnojmenná zastávka tramvají č. 22 (ano, to je ta, která se dá použít jako vyhlídková jízda téměř celou Prahou, zahrnující i Pražský hrad a svatostánek fotbalové Slavie), 12 a 18. Autor tohoto článku se do Prahy dopravil jen velmi mírně zpožděným vlakem ČD a samotné jízdárny poté dosáhl tzv. pěškobusem. Je však třeba zmínit ještě jednu variantu Dopravy. Ty „šťastnější“ může na místo odvézt i někdo z „těžce pracujících“ členů Senátu Parlamentu ČR, který sídlí v těsném sousedství jízdárny. Bohužel však jejich pracovní dny jsou spíše vzácností, hraničící s osudem živočišného druhu, odsouzeného k vyhynutí. A na úvod už snad jen jednu technickou informaci: Autorkou výstavy, kterou NG pořádá ve spolupráci s Ústavem pro dějiny umění FF UK v Praze a katedrou historie FF UJEP v Ústí nad Labem, je doc. PhDr. Michaela Ottová, Ph.D.

Za čím jedeme?

Výstava Bez hranic představuje - poprvé po 90 letech - umělecké bohatství Krušnohorského regionu, pocházející z období lety 1250 až 1550, tedy od rané gotiky po nastupující renesanci. Umělecký rozkvět příhraniční oblasti a jejích lokálních ohnisek, nacházejících se převážně v bohatých královských městech a významných klášterech, představí celkem přibližně dvě stovky uměleckých artefaktů, včetně velkých křídlových oltářů, deskového i knižního malířství, sochařství či ukázek umění regionálních zlatníků a uměleckých řemeslníků. Jedná se o díla jistě hodnotná, nesoucí stopy tehdejšího významu a bohatství severozápadních Čech, které tehdy byly hospodářsky, nábožensky a částečně i politicky provázány se saskou stranou Krušných hor (také proto se výstava nazývá Bez hranic). Vždyť mnohá města na české straně byla součástí tzv. Labské (do Drážďan) nebo Saské (do Freibergu) cesty.

Nejstarší vystavené předměty pocházejí z II. poloviny 13. století, ale nejpočetněji je zastoupeno období specifické pozdní gotiky severozápadních Čech století 14. Tato díla pocházela ještě ve zmíněném století převážně z Prahy - a objednávek šlechtických rodů – ale od poloviny 15. století jsou již spojována s regionálními centry, a tedy královskými i poddanskými městy nebo významnými kláštery. Nejčastěji bývají zmiňována města Litoměřice, Ústí nad Labem, Žatec, Louny a Most, společně s františkánským klášterem v Kadani a cisterciáckým v Oseku. Od konce 15. století je pak kultura Krušnohoří spojována se stříbrnou horečkou a fenoménem tzv. horních měst. Je přitom zajímavé, že přes rozmanitost a význam jednotlivých vystavovaných artefaktů bývají nejčastěji zmiňovány ty ze sbírek Litoměřického biskupství, zejména pak pozlacená stříbrná monstrance z konce 15. století a reliéf sv. Jiří, zabíjejícího draka, který prý zdobil střed oltáře, určeného do presbytáře rotundy sv. Jiří na Řípu. Litoměřické biskupství je spolu s tamní diecézí největším zapůjčitelem výstavy. Mnohé předměty jsou prý vystaveny vůbec poprvé, další pak v čerstvě restaurované podobě. Uvidíme zde tedy památky sochařské i malířské, liturgické předměty z ušlechtilých kovů i liturgické knihy, různé sochy i dekorativní architekturu, např. portály, ale nechybí ani předměty související s krušnohorským dolováním nebo mince a medaile, vzniklé v jáchymovské mincovně. Vždyť historické hornické památky Krušnohoří by měly být brzy zapsány mezi památky na seznamu UNESCO.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Na Malé Straně je sice různých občerstvovacích stanic vice než dost, ale protože se jednalo o válet jednodenní (a těch navštívených výstav bylo nakonec více), bylo tělo v oblasti stravování lehce zanedbáno. Musel stačit párek v rohlíku, zakoupený před Malostranskou (od manželů z Červené Vody, resp. Olomouce, jsem se dozvěděl, že Pražáci v Praze nepracují - koneckonců, jsou dnes ještě vůbec nějací praví Pražáci kromé mého strejdy?) a tradiční Plzeň U Glaubiců.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Samotná výstava je rozdělena do několika „oddělených“ bloků. Přední část přízemí představuje jednotlivá díla dle regionů a výstavní kapitoly se „jmenují“ PrahA, Žatec a Louny, Litoměřice, Most, Kadaň, Chomutov, Ústí nad Labem, Děčín a Osek. V zadní části přízemní expozice pak najdeme sekce grafika a pokladnice … a taková jména, jako jsou Dürer nebo Cranach. Ten se nachází rovněž v prvním patře, které ukrývá „oddělení“ nazvaná Horní města a Reformace. Provedení výstavy i její obsah tak určitě patří do kategorie líbilo. A k tomu je nutno přidat alespoň dvě kuriozity. Se skulpturami těhotných Madon se dá setkat – nelze říct vysloveně, ale přesto – poměrně běžně. Na této výstavě však můžeme vidět exponát nazvaný „Panna Marie v naději z Květnova“, a jeho součástí je skutečně malé dítě, které je umístěno viditelně (pod sklem) v břiše budoucí matky. Raritní je také Ukřižovaný Ježíš z Ústí nad Labem. Ten je zde totiž téměř plešatý. Ctitele ženské krásy pak jistě potěší fakt, že Barborce z Mostu to tu opravdu hodně sluší.

Ostatní informace

Výstava „Bez hranic“ s podtitulem „Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí“ byla slavnostně zahájena 27. listopadu 2015 a potrvá až do 13. března 2016 (po jejím ukončení „odcestuje“ asi 50 exponátů do německého Chemnitzu, kde je doplní ukázky saského gotického umění). Vstupné přijde na obvyklých 180,- Kč (snížené 90,- Kč, rodinné 350,- Kč, obyvatelé Ústeckého a Karlovarského kraje mají výstavu - po předložení kuponu z regionálního tisku - dokonce zcela zdarma) a v žádném případě se nejedná o špatnou investici. Autor článku navštívil výstavu tohoto typu ve Valdštejnské jízdárně asi popáté nebo pošesté a vždy se jednalo o „taškařici“ vysloveně vydařenou. K výstavě byl vydán velmi pěkný katalog, ale zakoupit si zde můžeme i množství dalších publikací, zaměřených na umění období gotiky v jednotlivých regionech severních a severozápadních Čech. Jejich cena se pohybuje přibližně od 260,- do 780,- Kč.