Procházka přes Oškobrh

Kam a jak jedeme?

Na kopec Oškobrh východně od Poděbrad se můžete vypravit ze tří obcí: z Vlkova pod Oškobrhem, z Oškobrhu a z Opolan. Zvolili jsme výstup z prvně jmenované obce.

Za čím jedeme?

Nenápadný kopec Oškobrh v Polabské nížině lze rozpoznat podle jeho dvou vrcholů. Vyšší vrchol (285 m n. m.) býval v 1. tisíciletí před Kristem Laténským hradištěm. Nižší vrchol v 5. až 6. století Slovanským hradištěm. Nacházejí se na něm také zbytky po středověkém kostelíku, v baroku přeměněného na poutní místo. V josefínské době poté přeměněného na vilu a dnes na pracoviště Archeologického ústavu AV ČR. V 18. století Oškobrh posloužil i jako morový hřbitov.

Vedle archeologů si kopce cení i geologové. Vidí v něm svědectví, kam až sahal zemský povrch ve druhohorách, než eroze vymodelovala současný tvar kopce. První zmínka o lese na Oškobrhu, patřícímu poděbradskému panství, pochází z druhé poloviny 15. století. Po 16. století zde byla založená obora pro chov zvěře, která je tu dodnes. O historii obory píšu samostatně (zde).

Převážná část kopce je součástí Přírodní památky Oškobrh (vícě informací zde).Kopec je také opředen celou řadou legend a pověstí. Těm věnuji samostatný článek (k přečtení je zde).

Ale vydejme se již na krátkou procházku přes Oškobrh. Zaparkovali jsme u motorestu Na Honsperku ve Vlkově pod Oškobrhem, hned u silnice I/ 11. Naproti motorestu, u památníku Božím bojovníkům, nás žlutě značená odbočka navádí k vyhlídce pod Oškobrhem. Po 200 metrech za mírného stoupání přicházíme k vyhlídce u hlavní brány do mufloní obory. Výhledy od jihozápadu po severozápad do Polabské nížiny jsou pěkné, ale těšíme se na lepší z vyššího, tj. z jihozápadního, vrchu Oškobrhu.

Než se vydáme dál, nakrmíme zelenými lístky přiběhnuvšího berana. Strava z ruky je přeci jenom chutnější, kdo by se ohýbal. Po občerstvení (berana, ne našem) pokračujeme po polní cestě podél plotu. Cesta po pár stech metrech odbočuje vpravo, my se však stále držíme oplocení a mírně stoupáme trávou k místu, kde se plot prudce lomí vlevo. Zde se napojíme na pěšinu vedoucí na vrchol kopce. Výstup je krátký a nenáročný. Výhled do Polabí ve výseči od jihovýchodu po severozápad mile překvapí. Je daleký, při lepší viditelnosti by byl ještě lepší. Terénní nerovnosti na vrcholu jsou pozůstatkem intenzivní těžby opuky v 10. století. Vrch nezkrášluje ani ruina po dřívější vodárně.

Je příjemné na hraně vrchu posedět, odpočinout si, posvačit a pozorovat Jarní přírodu. Jen těch motýlů, kterých tu poletuje (otakárci, babočky paví oko, bělásci…).

Sestup volíme jižním svahem směrem (k Opolanům) po vyjeté cestě od motorových čtyřkolek. Tato zábava několika jedinců narušuje výchozy opuk. Nemluvě o tom, že na území přírodní památky se podobná činnost provozovat nesmí. Na úpatí kopce nás polní spojnice odbočující vpravo dovede na žlutě značenou zpevněnou cestu z Opolčan. Po ní již dojdeme do Vlkova pod Oškobrhem.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Ve Vlkově pod Oškobrhem, u silnice I/ 11, je motorest Na Honsperku. Více na www.nahonsperku.cz.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Překvapily nás výhledy do Polabí, ani jsme takové nečekali. Kladně však nehodnotíme, jak již uvádím výše, ničení terénu motorovými čtyřkolkami.

Ostatní informace

Jedná se o nenáročnou vycházku (ještě jednodušší výstup na vrchol je z obce Oškobrh). Podle dřevěné rampy na vrchu by se mohlo usuzovat, že kopce využívají i příznivci paraglidingu (?). Podle ortomapy lesem na Oškobrhu vede několik cest, ukryto je zde i malé jezírko. Do obory však veřejnost nemá přístup.

Doporučuji vytisknout si mapku Oškobrhu a nejbližšího okolí na www.mapy.cz. Uvidíte na ní detaily, které v běžné turistické mapě nenajdete.