Putování za chrudimskými pivy

Kam a jak jedeme?

Gastroturistika je už nějakou dobu – tedy pokud je to zrovna povoleno - v módě a pivní výlet je docela zajímavou atrakcí. Ten chrudimský jsme v polovině září skutečně absolvovali a bylo nás tam takových onu sobotu povícero. Nejednalo se však o žádnou běžnou „Tour de knajp“, kterou asi někdy absolvoval každý, ale o plnohodnotnou poznávací akci s exkurzí a odborným výkladem. Jen je zajímavé, že se nám po této akci pletly nožky více než po některých mnohakilometrových přechodech našich hor.

Tento výlet se dá absolvovat jako akce celodenní, půldenní i vycházková, zkrátka dle síly, chuti, schopnosti a vkusu „každého soudruha“. My zvolili dokonce variantu několikadenního putování, protože jsme do Chrudimi dojeli autem (coby okresní město je však Chrudim dopravně dostupná velmi dobře a krajské Pardubice jsou opravdu hodně blízko) a po zodpovědné ochutnávce bych si za volant rozhodně nesedal. Hlavně proto, že jsem neměl roušku a necítil bych se tedy dostatečně bezpečný …

A hned na úvod si můžeme ještě prozradit, že ti, kteří mají dlouholetou nedůvěru v kvalitu východočeských piv, budou v Chrudimi mile překvapeni.

Za čím jedeme?

Naši cestu jsme zahájili v Pivovaru Loutkář, resp. v pivovarské restauraci U Loutkáře (Čs. armády 421). Ta byla slavnostně otevřena koncem srpna letošního roku (myšlen rok 2020), takže se vlastně jedná o horkou novinku. Tento moderní minipivovar s technologií od firmy Cheops Chotěboř navazuje na tradici Městského pivovaru Chrudim, který ve městě fungoval až do roku 1942. K vaření piva zde používají nejlepší české (Žatec), americké (např. Citra) i evropské chmely a výsledkem jsou pak svrchně i spodně kvašená piva, která se nefiltrují ani nepasterizují. V pivovarské restauraci se dá kromě klasického popíjení půllitrů využít i „prkénkové ochutnávky“ nebo nákupu některých produktů v PET lahvích. Otevřeno je zde každé odpoledne kromě pondělka.

Nabídka je poměrně pestrá a my postupně ochutnali většinu produktů. Konkrétně se jednalo o světlý ležák Loutkář 12°, za studena chmelený světlý ležák Loutkář 12°, světlý ležák Kašpárek 11°, světlé výčepní pivo Marioneta 10°, tmavé svrchně kvašené pivo Zkouška z dospělosti 14° (Stout) a světlá APA Lodní šroub 12° (toto pivo jsme si pak i zakoupili v 1,5 l PET lahvi).

Naše kroky následně zamířili do nedaleké restaurace Na Bídě. Adresou tohoto podniku s dlouhou historií je totiž sousední Masarykovo náměstí 32. Na rozdíl od ostatních navštívených míst se nejedná o minipivovar a je zde otevřeno denně (většinou od 11,00 do 23,00 hod., jen v neděli se zavírá o hodinu dříve). Důvodem, proč jsme sem zavítali je skutečnost, že se zde normálně vaří a – to hlavně – že tady mají na čepu nefiltrovanou dvanáctku Chrudimský ležák.

Zdejší pivovar ovšem – jak už víme z předchozích řádků – zanikl v roce 1942. Některým ale zřejmě nedala spát skutečnost, že právě Chrudim byla městem s „pivní tradicí“, kde právo várečné měla ve středověku řada zdejších měšťanských domů. A tak vznikl Chrudimský ležák, který se zde točí od listopadu roku 2015. Nejedná se však o skutečný výrobek nějakého utajeného chrudimského pivovaru, ale o ležák, který speciálně pro restauraci Na Bídě vaří Pivovar Chotěboř. Údajně však podle staré chrudimské receptury. A podle pamětníků bylo před válkou chrudimské pivo - na rozdíl od místního vína – značkou vynikající kvality. A je faktem, že nám Na Bídě chutnalo …  

Dodat bychom snad ještě měli pár informací z „bídné“ historie. První zprávy o budově, ve které se restaurace nachází, pocházejí z I. poloviny 18. století. Původně se jednalo o stáje, ze kterých později vznikl zájezdní hostinec U Bílého lva, který se poté přejmenoval na Bídu. Tento název prý vznikl díky tomu, že se zde v roce 1778 zastavil sám císař Josef II., který kvalitu poskytovaných služeb ohodnotil slovy: „Je to bída!“. V roce 1850 hostinec vyhořel, aby byl následně přestavěn na hotel, který na konci 19. století patřil k největším hotelům východních Čech. Slavná a vyhledávaní byla zejména hotelová restaurace a kavárna, o čemž svědčí i fakt, že sem zavítal i prezident T. G. Masaryk. Komunisté už si luxusní interiér oblíbili méně a udělali z hotelu nejprve učňovský internát a později kanceláře. Krásná budova v klasicistním a novorenesančním slohu stále chátrala a k její kompletní rekonstrukci došlo až nedávno.

Dnes se sem chodí zejména kvůli restauraci ve staročeském stylu s výbornou kuchyní a příjemné zahrádce s jezírkem. Svou roli hraje dlouhodobá tradice, Chrudimský ležák, káva Tonino Lamborghini i široký výběr whisky a rumů. Nechybí, pochopitelně, ani „nezbytnosti“ jako plazmové televize, wi-fi zdarma a dva salónky.

Poslední zastávkou se dostáváme do historického centra Chrudimi. Pivovar Filištín, který vznikl na podzim roku 2017, se totiž nachází na adrese Filištínská 34, tedy v těsné blízkosti zdejšího hlavního náměstí. Jedná se opět o klasický minipivovar, který je s Loutkářem některými lidmi v historické linii tak trošku propojen. Velkou výhodou oproti Loutkářovi je zde malá venkovní předzahrádka, nevýhodou naopak otevírací doba. Podle internetu je zde totiž otevřeno jen od středy do pátku, a to od 17,00 do 23,00 hod. s tím, že v pátek se zavírá až o půlnoci (v každém případě je pravdou, že v polovině září jsme zde seděli v sobotu odpoledne).

V době otevření se zde čepovaly dvě jedenáctky (světlý a tmavý ležák) a dvanáctka Red Ale. Hned v únoru 2018 byl provoz minipivovaru ukončen, aby se zde začalo opět vařit až v průběhu července. Poté se nabídka postupně rozšiřovala a přibyly také některé speciály. Našlo se i něco k jídlu a jednalo se o klasické hospodské pochoutky typu pečená žebra, naložené tvarůžky nebo utopence.

Minipivovar Filištín má ve stálé nabídce ona tři „otevírací“ piva, která nejčastěji doplňují sezónní piva a speciály jako např. Belgický Blond 14°, Pšeničná 10°, Stout 13°, single beer El Dorado 12° nebo Letní Ale 10°. A i ve Filištínovi se, samozřejmě, také ochutnává i petkuje.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Ubytováni jsme byli v centru Chrudimi a v uvedených podnicích jsme zkoušeli hlavně ta piva (u Loutkáře celkem 5 druhů, u Filištína 4 a na Bídu zbylo to zaokrouhlení). Z pokrmů v pevnějším skupenství jsme si dali oblíbenou dršťkovou polévku u  Loutkáře a druhý chod večeře na Bídě.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Tento den jsme si skutečně užívali, takže můžeme konstatovat, že jen a jen líbilo. Navíc jsme ani jednou neměli u konzumace pocit, že žvýkáme chmelovou granuli, což se občas u některých minipivovarů stává. Pokud bychom měli uvést alespoň nějaké negativum, tak snad jen to, že na Moravě už dlouhá léta neznáme ony nesympatické zavírací dny (pravda, teď už jsme poznali i zavírací kvartály, ale když jsem tento článek loni dopisoval, netušil jsem, že točené pivo už dnes bude téměř dávná retro vzpomínka …).

Ostatní informace

Výlet tohoto typu rozhodně nepatří mezi nejlevnější záležitosti. Na jedno pivo musíte počítat +/- 40 Kč a na večeři si raději rovnou připravte více než 200 Kč. Bonusem je v tomto případě fakt, že vstupné se neplatí …

Závěrečná poznámka: Cílem tohoto příspěvku nebylo všechny nas…, pardon pozlobit, ale pouze připomenout, že ještě v září roku 2020 se některé věci mohly a na světě bylo krásně. Teď už můžeme jen doufat, že možná ještě někdy zase bude …