Radnice, město Křivoklátské vrchoviny.
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Celodenní výlet • Za kulturou • Do přírody
Kam a jak jedeme?
Výlet do zcela neznámého místa má v sobě vždy trochu napětí. V Radnici jsme ještě nikdy nebyli a malé povědomí o tomto místě máme jen z několika pohlednic a z údajů na internetu. Na začátku je jistě vhodné podívat se také do minulosti. Poprvé se Radnice připomínají v roce 1336, kdy je král Jan Lucemburský s několika místy v okolí prodal Rožmberkům. Ti panství drželi skoro sto let. Za Černínů byly Radnice králem Maxmiliánem II. v roce 1570 povýšeny na město. S nástupem baroka ve městě působilo několik významných mistrů tohoto slohu a město dostalo ve velké míře barokní šat. Od roku 1758 vlastnili město Šternberkové a ti zde byli až do roku 1945. Ke konci 19. století bylo město centrem této oblasti. Tehdy zde žilo kolem 2400 obyvatel a jejich obživou bylo především sklářství a dobývání černého uhlí.
Pro nás se výhodným dopravním prostředkem pro tuto cestu stal vlak. Ze Sušice do Horažďovic předměstí nás dovezl motoráček. Odtud to trvá do Plzně necelou hodinku rychlíkem. Tady jsme měli trochu času na snídani v pěkné nádražní restauraci. Odtud jede přímý vlak až do Radnice. Jen výluka nám cestu trochu prodloužila a z Chrástu u Plzně nás k našemu cíli dovezl autobus. Nádraží tady mají trochu dál od města a tak naše první kroky vedly po Nádražní ulici.
Za čím jedeme?
Křižovatku Nádražní a Plzeňské ulice obsadili cestáři a na docela slušnou dlažbu se tady vršily asfaltové lívance. Odtud jsme zašli na nedaleký hřbitov. Tam nás zlákala barokní kaple sv. Rosálie. Je to sice hezké baroko z roku 1713, ale první dojem nic moc. Pokračujeme Plzeňskou k náměstí. Moc to tady opravené není a to platí i pro chodníky a ulici. Po levé straně hezká budova školy je pro špatný stav uzavřena. O něco dále vpravo je budova muzea Josefa Hyláka. V té je i městské informační centrum, kde čerpáme nějaké informace a k těm dostáváme dvoulist „Vítejte v Radnicích“. Popis městských památek máme a jde se dál. Hned vedle muzea je zámek. Čekali jsme hezké baroko, ale to dávno ustoupilo. Zámku se dnes říká „Dům U Hvězdy“ a ten je také pro špatný technický stav od roku 1990 uzavřen. Docházíme na náměstí Kašpara Šternberka. To je na mírném svahu a jeho dominantou je barokní kostel sv. Václava. Stojí tu od roku 1720 a lze nahlédnout i dovnitř. Domy na náměstí jsou většinou patrové a z větší části opravené. Ve středu náměstí je socha sv. Jana z Nepomuku z roku 1722, moc pěkné baroko. O kousek dál klasicistní kašna z roku 1870. Blíže ke kostelu je pomník Mistra Jana Husa. Ten je dílem sochaře Vojtěcha Šípa a byl vytvořen v roce 1921. Pokračujeme do dolní části města, kde je budova fary, která byla postavena v roce 1719. Na budově je pamětní deska Antonína Jaroslava Puchmajera, který zde působil mezi roky1806 až 1820. V Radnici byla i židovská čtvrť. Do té procházíme uličkou z náměstí k Radnickému potoku. Tady je hezky opravená menší synagoga z 18. století. A možná i některé domky v okolí jsou z tohoto období.
Město máme tak trochu poznané a zbývá ještě místní stavební perlička. Tou je kaple Navštívení Panny Marie na Kalvarii. Kolem potoka jdeme na hráz Městského rybníka. Pod staletými lípami tu stojí socha Piety. Nádherné rané baroko z roku 1639. O kousek dál v ulici Pod Kalvárií začíná křížová cesta na Kalvarii z roku 1736. Jednotlivá zastavení jsou opravena a jsou odtud hezké výhledy na město a jeho okolí. Po krátkém stoupání docházíme ke kapli. Ta byla postavena podle plánu K. I. Dienzenhofera v roce 1735. V okolí kaple roste několik starých stromů a nedaleko je objekt Poustevny ze stejného období. Krásné místo s hezkým výhledem na město je na konci našeho výletu do Radnice. Stejnou cestou se vracíme na náměstí a protože se přiblížil čas oběda, hledáme hospůdku.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Zašli jsme na oběd do hospůdky Trucovna. Jídlo bylo dobré a když se jede veřejnou dopravou tak je čas i na pivko. Kávu jsme si dali v menším obchůdku s cukrárnou na náměstí. Pokud by tu někdo chtěl být delší dobu, tak by s ubytováním neměl být problém.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Každé místo kam se člověk dostane poprvé je neznámou. Radnice je tak trochu podivná. Mají tady spoustu hezkých památek, ale na druhou stranu je jich i dost ve špatném stavu. Je to tak trochu město kam zatím turisté cestu moc nenašli. Přesto se nám tento výlet líbil. Kaple na Kalvárii se prostě jen tak někde nevidí.
Ostatní informace
Radnice, jak plyne z nadpisu, se nacházejí ve Křivoklátské vrchovině, přesněji řečeno v její západní části. Město leží v údolí, kolem Radnického potoka. Vlaky tady mají konečnou a dají se využít i autobusy. Městské muzeum je zaměřeno především na město a blízké okolí. Výše vstupného mně vypadlo z hlavy, ale je to nižší částka. Zřejmě jsme tady nebyli naposled. V okolí města je totiž několik zajímavých památek a také hezká příroda.