Rájec nad Svitavou, zámek a zámecký park.

Kam a jak jedeme?

Rájec nad Svitavou je menší město v údolí výše jmenované řeky. Uvádí se, že zde žije něco přes 3600 obyvatel. Oblast byla osídlena dávno před první písemnou zmínkou o místě. Ta je již z roku 1141, což je poměrně zajímavé datum. O něco později se stal Rájec panským sídlem. Původně zde byla postavena tvrz, která byla vypálena husity. Následovala její obnova a poté přestavba na renesanční zámek. Ten ale v roce 1756 vyhořel a nebyl již obnoven. V roce 1763 kupují rájecké panství Salmové, kteří začali se stavbou nového zámku. Ten se stavěl podle návrhu architekta I. Canevaleho, ale s jistotou to nelze tvrdit. Se stavbou se začalo v roce 1763 a zámek byl dokončen v roce 1769. Jedná se v naší zemi o zcela výjimečnou stavbu v klasicistním slohu, která dosti připomíná zámky francouzské. Naše cesta začala v nedalekých Letovicích, odkud jsme jeli silnicí směrem do Blanska. Ta je poměrně hodně využívaná a rádi jsme přivítali možnost odbočit z ní před Černou Horou vlevo a pokračovat po silnici č. 377. Ta nás dovedla do Rájce a to až na malé parkoviště nedaleko zámku.

 

Za čím jedeme?

Vstupujeme nedalekou branou na rozlehlý čestný dvůr a zámek máme jako na dlani. Díváme se na trojkřídlou, dvoupatrovou stavbu na půdorysu písmene U. Na pravém křídle zrovna probíhá jeho oprava. Od zámku po stranách jsou dvě přízemní křídla, ve kterých jsou jakoby vložené čtyři patrové domečky. Samotné nádvoří je travnatá plocha rozčleněna na několik dílů cestami. Uprostřed je fontána a v ní kvetoucí lekníny. Prostor přímo před zámkem zdobí rostliny ve velkých nádobách. Při prohlídce zámku jistě upoutá velký sál s malbou z roku 1777. Jejím autorem je K. Schauberger. Zajímavá je knihovna, která má kolem 40000 svazků a také obrazárna. Vnitřní zařízení je ponejvíce rokokové. První část naší návštěvy máme za sebou a můžeme jít do parku.

Park je v přírodním krajinářském slohu a jeho rozloha je 14 ha. Do něho procházíme křídlem po pravé straně. Za ní je další budova s hezkým holubníkem. Jdeme za zámek a sestupujeme po svahu do místa s vyhlídkou jak na zámek tak i západním směrem na město a do jeho okolí. Nejstarší stromy jistě mají více jak 250 let. Jedná se většinou o naše domácí dřeviny, což platí i o keřích. Na některých stromech rostou choroše a nacházíme i sídliště s růměnicí pospolnou. Pokračujeme k bývalému letnímu kinu, které postupně chátrá. Horkem zmožené rostliny jsou polosuché, jen zvonky kopřivolisté na horko nedbají. V parku jsou i rybníčky a v jeho středu je i moc hezký červenolistý buk. Vracíme se k zámku a u rybníčku objevujeme zajímavý křížek. Nápis“ Na věčnou památku zemřelým LP 1945“ jsou upomínkou na světovou válku. Jsme opět na nádvoří a při cestě k parkovišti objevujeme staré pumpy. Tak ještě poslední pohled a hezký zážitek je za námi.

 

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Při pobytu v této oblasti jsme bydleli ve Lhotě u Letovic, kde jsme se i stravovali. Při tomto výletu jsme si na oběd zajeli do Lysic. Název restaurace mně nějak vypadl, ale je po pravé straně náměstí. Vaří se tady dobře a můžeme jen doporučit.

 

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Rájecký zámek jsem navštívil po třetí a nám se tady líbilo. Jedinou kaňkou je jistě skládka odpadu v zámeckém parku. To se prostě nedá pochopit.

 

Ostatní informace

Otevírací doba a cena vstupného se může od naší návštěvy změnit, ale dá se najít na stránkách samotného zámku. Jinak i v horkém dni je to hezká vycházka. Pokud přijedete brzy na jaře uvidíte i něco navíc. Tím bonusem jsou kvetoucí kamélie. Moc jsme toho sice nenachodili, slabé dva kilometry, ale hodně jsme toho viděli.