Romantika Kurovického lomu

Kam a jak jedeme?

Při cestě z Hostýnských vrchů se zastavujeme v obci Kurovice, kde má stát podle mapy tvrz stojící za navštívení. Podle místního značení tvrz bez problémů najdeme, bohužel je však brána k ní zavřená. Na bráně visí pouze informace, že je objekt obnovován s přispěním Ministerstva kultury. Tvrz vypadá zajímavě a přivítala bych alespoň její okouknutí ze všech stran, vypravuji se proto pro informace na Obecní úřad. Zde je mi řečeno, že tvrz patří soukromému majiteli, který zájemce rád tvrzí provede, pokud tam ovšem je. Takové štěstí my zrovna nemáme, tak si zbytečnou návštěvu tvrze kompenzujeme alespoň procházkou do nedalekého Kurovického lomu, který je přírodní památkou. Ukáže se, že lom nám nedobytou tvrz bohatě vynahradí.

Jak jsem vyzvěděla na Obecním úřadě, k lomu existují dvě cesty. Jedna pohodlná po rovince z Tlumačova, druhá hory-doly z Kurovic. Jelikož se nacházíme v Kurovicích, volíme cestu odtud.

Podle doporučení parkujeme u hřbitova v Kurovicích a vydáváme se po polní cestě mírným stoupáním k lesnatému vrcholku kopce Křemenná (315 m n. m.). Ten musíme obejít, jelikož po patrně nějaké nedávné větrné kalamitě je do lesa zákaz vstupu kvůli nebezpečí pádu stromů. Přesto ale v lese vidíme míhající se barevné siluety lidí, nespíše houbařů, kteří si ze zákazu nic nedělají. My však disciplinovaně obcházíme kopeček a přicházíme k dalšímu lesu, tentokrát oplocenému, který již avizuje horní partie lomu, ke kterému směřujeme. Mineme asi tři zavřené branky do lomu, každá s tabulkou, že vchod pro pěší se nachází dále ve směru šipky. :-) Nakonec po dvou kilometrech a krátkém závěrečném sešupu nás uvítá štěkání psa a ocitáme se u vchodu do lomu, kde platíme vstupné. Již první metry v lomu dávají tušit těžkou romantiku, když po pravé straně míjíme Skalku s jezírkem, zpola zarostlou rákosím. Celému lomu kromě odtěžené části kopce, kde pobíhá stádo kamerunských ovcí, vévodí hektarové jezero s křišťálově čistou vodou nádherně zbarvenou do tyrkysova, v níž se prohánějí okrasní okouni a hejna dalších rybek. Nedaleko jezera nacházíme čtyři tůňky či spíše mokřady, které byly uměle vyhloubeny v roce 2002 a mají sloužit ke zdárnému vývoji larev obojživelníků, které byly v jezeře vysazením okounů ohroženy. Jak jsme se sami přesvědčili, obojživelníkům se v tůňkách opravdu daří. A nejen jim, dalším pozorováním zjišťujeme, že lom je taková malá přirozená zoologická zahrada, zvířectvem se to tu jen hemží.

Procházíme lom, studujeme informační tabule, pozorujeme život v jezírkách, obdivujeme květenu a přitom nevycházíme z úžasu, jak se zde příroda dokázala vyrovnat s tak radikálním zásahem lidí, jakou těžba v lomu bezesporu je.

Za čím jedeme?

Přírodní památka Kurovický lom byla vyhlášena 1. dubna 1999. Má výměru 15,5 ha a jejím účelem je ochrana geologické a paleontologické lokality mezinárodního významu a ochrana lokality s výskytem zvláště chráněných druhů obojživelníků a plazů. V roce 2005 byl Kurovický lom zařazený jako významná lokalita do evropského seznamu soustavy Natura 2000.

Najdeme zde přes 300 druhů cévnatých rostlin, např. sasanku hajní, lilii zlatohlavou či zvonek rozkladitý. Z živočišné říše se tu nachází 212 druhů brouků (z toho 60 druhů vodních brouků, např. bahník, vodomil černý, potápník rýhovaný), 38 druhů motýlů, 11 druhů obojživelníků (čolci, žáby). V jezeře žije až třícentimetrová medúzka sladkovodní. Z plazů jsme spatřili ještěrku zelenou a užovku obojkovou, kromě nich v lomu a jeho okolí bydlí i ještěrka živorodá a slepýš křehký.

Těžba v lomu začala roku 1840, těžil se zde jílovitý vápenec a slínovec světle šedé až nazelenalé barvy. Vápenec se z lomu po železnici dopravoval do cementárny v Tlumačově, kde se zpracovával na cement. Železniční trať vedla nad lomem po dřevěném mostu, dodnes je patrný jeden mostní pilíř. Nedaleko pilíře se nachází prachárna – malý "kumbálek" na ukládání střelného prachu. Na opačné straně lomu je přístupný ještě domek střelmistra, který sloužil jako úkryt v době odstřelu.

Práce v lomu byly několikrát pozastaveny a znovu obnovovány až do roku 1997, kdy byly ukončeny. Některé odtěžené plochy byly již před ukončením těžby zavezeny hlušinou a lom byl ponechán samovolnému zarůstání. Přes stádia rumišť, trávníků a křovin postupně dojde k opětnému zalesnění lokality původním dubohabrovým lesem. V posledních desetiletích před ukončením prací v lomu byla těžba soustředěna do jámové etáže. Vznikla tak rozsáhlá prohlubeň, která se postupně začala naplňovat čistou průsakovou vodou a okrajově také splachovou vodou z okolí.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Po cestě není možnost občerstvení, nechcete-li tedy hladovět, je lepší mít svačinu s sebou. V areálu lomu se nachází ohniště. V Kurovicích je obchod se smíšeným zbožím.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Líbila se nám příroda bývalého lomu, krásná zákoutí, dostatek laviček.

Diskusi vyvolala možnost koupání v lomu. Místní obyvatelé lom využívají jako přírodní koupaliště, ač lokalita podléhá ochraně kvůli své jedinečnosti. Zakázané je pouze skákání do vody.

Ostatní informace

Vstup do lomu je možný od dubna do října. Otevírací dobu a výši vstupného v jednotlivých měsících naleznete na www.kurovickylom.cz.

V areálu lomu je k dispozici WC.