Arcibiskupský zámek Kroměříž se nachází ve Zlínském kraji a patří k nejvýznamnějším památkám na Moravě. Zámek Kroměříž byl v roce 1998 zapsán do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Na rozdíl od mnoha jiných památkových objektů, v minulosti zpřístupnil téměř všechny své prostory, což znamená, že v současnosti si návštěvníci mohou vybrat z pestré nabídky prohlídkových okruhů, ve kterých jsou zahrnuty historické sály, zámecká věž, proslulá galerie i sala terrena. V areálu zámku si návštěvníci mohou prohlédnout i unikátní sbírky mincí a medailí, hudební archív a velkolepou knihovnu.

K zámku také patří nádherná Podzámecká zahrada a Květná zahrada (nazývaná Libosad) patří mezi nejvýznamnější zahradní díla na světě. Po rozsáhlé rekonstrukci byla slavnostně otevřena první zářiový týden roku 2014, prvním ročníkem festivalu HORTUS MAGICUS. Od té doby tak každý rok první zářiový víkend Květná zahrada ožije divadelními představeními, koncerty i workshopy pro děti i dospělé. Je zde i jediná dochovaná mincovna na Moravě.

Prohlídkové okruhy pro návštěvníky:

Více na www.zamek-kromeriz.cz

Podobné příspěvky

Zámek Kroměříž

Na místě dnešního zámku Kroměříž stávalo v minulosti Hradiště a později snad i knížecí románský rezidenční dvorec už od doby velkomoravské. Někdy v první čtvrtině 12. století prodal olomoucký kníže Ota II., zvaný Černý, Kroměříž olomouckému biskupu Janovi II. V držení olomouckého biskupství pak Kroměříž zůstala až do zestátnění po komunistickém převratu roku 1948.

Známý biskup Bruno ze Schauenburgu (1245 – 1281) založil v Kroměříži kostel sv. Mořice, kde je pochován, a na místě staršího sídla zbudoval gotický hrad. Ten spolu s městem značně utrpěl v 15. století, kdy Kroměříž nejprve dobyli husité pod vedením Diviše Bořka z Miletínka (1423) a nedlouho poté Smil z Moravan (1432). Smil a jeho rodina si Kroměříž udrželi – s požehnáním císaře Zikmunda – až do r. 1469. Poté hrad a město obsadil uherský král Matyáš Korvín, který je zastavoval svým stoupencům.

Až v roce 1500 se biskupu Stanislavovi I. Thurzovi (1497 – 1540) podařilo Kroměříž ze světských rukou vykoupit. Stanislav I. Thurzo na počátku a Stanislav II. Pavlovský (1579 – 1598) v poslední čtvrtině 16. století přestavěli starý hrad renesančně. Po třicetileté války bylo město zpustošené a zámek vyhořelý. Obnovil je biskup Karel II. Lichtenštejn – Castelcorn (1664 – 1696), jehož kroměřížská stavební činnost současně znamenala zásadní přestavbu zámku.

V podobě, kterou Karel II. zámku vtiskl, se objekt dochoval v podstatě dodnes; na tomto faktu nic nezměnily ani jeho úpravy za biskupů Ferdinanda Juliuse Troyera (1745 – 1758) a Leopolda Fridricha Egkha (1758 – 1760) po požáru roku 1752.

V letech 1848 – 1849 zasedal ve zdech kroměřížského zámku rakouský říšský sněm a roku 1885 se zde konala schůzka rakouského císaře Františka Josefa I. a ruského cara Alexandra II.

Komplex zámku a zahrad v Kroměříži byl roku 1995 zařazen mezi Národní Kulturní památky České republiky a o tři roky později – v prosinci roku 1998 – dokonce zapsán i na Listinu světového přírodního a kulturní dědictví UNESCO.

Panské sídlo, jehož podobu coby románského rezidenčního dvorce ani gotického hradu neznáme, vzniklo na terénní hraně severně od dnešního Velkého náměstí. Bez hlubšího průzkumu je jen možné konstatovat, že čtverhranná zámecká věž (14 × 13 m), stojící značně nesourodě v sousedství jižního nároží dnešního zámku, je pozůstatkem někdejšího hradu. Jasně to dokládá i dochovaný gotický portál. Stanislav Thurzo na počátku 16. století a Stanislav II. Pavlovský po r. 1579 přestavěli hrad renesančně, takže se typologicky značně posunul ke kategorii zámku. Dřevořez proslulého vedutisty Jana Willenberga z doby před r. 1593 ukazuje, že mimo velké věže měl hrad na severovýchodní straně rozměrný palác a několik věží či věžic různých tvarů v nárožích. Od města jej odděloval obezděný příkop.

Někdy v 16. století či na počátku století následujícího se v opevnění komplexu Kroměříže uplatnil val se sypanými rondely. Těžké poškození za třicetileté války vyvolalo raně barokní přestavbu ve druhé polovině 17. století, na níž se podílel známý stavitel G. P. Tencalla. Tehdy dostal zámek do značné míry současnou podobu, ačkoli jeho střechy byly ještě zprvu ploché se střešní balustrádou.

http://www.zamek-kromeriz.cz/

http://www.castles.cz/zamek-kromeriz/

Prohlídka zámku se rozděluje na několik okruhů a navíc je možné za jedno vstupné navštívit další památky v Kroměříži.

VIA UNESCO (Historické sály + Věž + Květná zahrada)

Zažijete Kroměříž v plné kráse. Zámek si prohlédnete nejen zevnitř, ale zároveň z ptačí perspektivy a poté projdete městskou památkovou rezervací do Květné zahrady – světového unikátu zahradního umění.

VIA RESIDENTIA (Historické sály + Obrazárna)

Získáte ucelený obraz o jedinečnosti kroměřížské rezidence olomouckých biskupů a arcibiskupů. Navštívíte historické sály včetně Carského pokoje a Sněmovního sálu, letní byt, Manský sál i zámecké knihovny.

VIA ARTIS(Obrazárna + Mincovna + Orlovna)

Navštívíte druhou nejvýznamnější sbírku obrazů v ČR s díly Tiziana, Cranacha,van Dycka a dalších, expozici světově ojedinělé sbírky mincí církevních ražeb v Biskupské mincovně a aktuální výstavu moderního umění v galerii „Orlovna“.

Arcibiskupský zámek je pro návštěvníky otevřen v sezonu duben - říjen denně mimo pondělí a dnu po svátku.

duben 9.00 - 16.00 hod pouze víkendy + ohlášené skupiny

květen 9.00 - 17.00 hod

červen 9.00 - 17.00 hod

červenec 9.00 - 18.00 hod

srpen 9.00 - 18.00 hod

září 9.00 - 17.00 hod

říjen 9.00 - 16.00 hod pouze víkendy + ohlášené skupiny

ZVÝHODNĚNÉ SLOUČENÉ VSTUPNÉ

	plné	rodinné	snížené I.	snížené II.
VIA UNESCO	180 Kč	450 Kč	150 Kč	100 Kč
VIA RESIDENTIA	160 Kč	400 Kč	130 Kč	100 Kč
VIA ARTIS	100 Kč	300 Kč	90 Kč	80 Kč