Rotavské varhany – krása oživlého kamene

Kam a jak jedeme?

Čedičový skalní útvar je krásný v kterémkoliv ročním období, ale začátkem jara, které přijde po dlouhé zimě do Krušných hor dostane kouzlo obživlého kamene. Úžasné zážitky nám přinesl jeden vymalovaný Jarní den loňského roku s modrou oblohou nad hlavou a mořem slunečních paprsků.

Za výchozí bod jsme zvolili rozcestí v Růžovém údolí, kterým protéká říčka Rotava. Do Růžového údolí lze pohodlně dojet autem, nebo autobusem (trasa Kraslice – Nejdek) a najdeme ho mezi Dolní Rotavou a obcí Šindelová kde jsou například k vidění zbytky historické vysoké pece. Auto jsme odstavili u můstku přes říčku Rotavu a dále pokračovali pěšky. Po levé straně za Mostem se nachází tenisový kurt a za dobrého počasí se tam lze občerstvit. Je to poslední šance pak už se jde jen přírodou. Cesta vede mírně do kopce (po žluté turistické značce) a po levé straně se hned otvírá první nádherný výhled na Bystřinu (velké písmeno je tu právem, neb potok nese toto jméno) řítící se kopcem dolů a kouzelně se proplétající mezi malými smrčky, doplněný opojnou vůní lesa. Po několika málo minutách cesta mizí v lese kde mezi stromy ležely ještě zbytky sněhu, ale v proláklinách které zahřívalo sluníčko se už z žabích vajíček k životu drali malí pulečci (viz fotogalerie). K dalšímu rozcestí (v mapách značeno jako odbočka k lomu) je to cca 15 minut pohodlnou chůzí a dvakrát po můstku překročíme přítoky Bystřinky, které v tuto dobu jsou plné řítící se vody a vodní tříště, jež ve slunečních paprscích vytváří neuvěřitelné duhové obrazce. Na rozcestí se dáme vlevo kde žlutá značka tvoří odbočku k Rotavským varhanům. Stoupání je zprvu poměrně velké ale po pár set metrech přejde opět v příjemnou procházku v jarním období budící se přírodou. Od rozcestí to k cíli máme cca půlhodinku.

Za čím jedeme?

Přivítá nás státem chráněná přírodní památka, jejíž počátek vzniku sahá až do třetihor. Čedičové sloupce vznikly v důsledku chladnutí lávy. Z geologického hlediska prudké ochlazení vyvolalo v tuhnoucím lávovém proudu vnitřní pnutí a smršťování. Proto jsou sloupce uspořádány ve směru největšího teplotního spádu, tedy k ploše tuhnutí, v případě tohoto povrchového výlevu kolmo k povrchu terénu v době erupce. Především východní stěna má dokonalou sloupcovou vějířově rozloženou odlučnost, průměru sloupů 12-15cm jež dosahují výšky až 12m. Po stranách a především na jižním úpatí přechází v odlučnost kulovou. Čedičová stěna byla odkryta těžbou kamene v dnes již dávno zaniklém kamenolomu a je součástí vulkanického pásma které se táhne od severního Bavorska přes severozápadní Čechy do Polska.

Jen se do čedičově šedých stěn opře první Jarní sluníčko je čedičový suk plný života. Ve dvou malých lokalitách tam bujně roste kapradinka skalní, dále poměrně vzácná prha arnika nebo hrachor horský. Teplo probudí i k životu stovky druhů hmyzu, lesní mravence a mezi kameny které tu vznikli před milióny let je neuvěřitelně živo.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Ubytování a občerstvení přímo v místě není, ale asi by to bylo naškodu rušit tím tak úžasný kout přírody. V okolí je spoustu penziónů a restaurací které nám to jistě bohatě vynahradí.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Kouzlo přírody ať už té neživé milióny let staré tak té živé.

Ostatní informace

Přírodní památka je volně přístupná, doporučuji pokračovat z levé strany na vrcholek sopky, můžeme se projít po čedičovém hřebenu k nádherné panoramatické vyhlídce na Rotavu a Kraslicko.