Kam a jak jedeme?

Zkempu se vydejte po zelené TZN přes oblast Dračích skal ke Hrubé skále tzv. Myší dírou po cestě můžete navštívit odbočná místa. U zámku na Hrubé Skále - Hruboskalsko můžete navštívit tak věž - zbytek je hotel. Odtud jděte po červené TZN karboretu Bukovina, prohlédněte si parčík a vyražte po modré TZN až na křižovatku se zelenou TZN. Zelená TZN nás přivede zpět na červenou TZN. Tady doporučuji se kousek vrátit po červené TZN, jsou tam zajímavá výhledová místa. Následně se opět otočíme a pokračujeme po červené TZN směrem kValdštejnu. Po cestě ještě narazíte na odbočku ke zřícenině hradu Kavčiny. Obtížně se hledá. Následně se vraťte na červenou TZN a pokračujte dále až ke hradu Valdštejnu. Od hradu se vydejte po žluté TZN kČertově ruce a na Krokodýlí cestu. Následně přijdete na křižovatku smodrou TZN, po které jste přicházeli předchozího dne. Pokračujte dále po žluté TZN až kzámku na Hrubé skále a zpět do kempu po zelené TZN. Celkem cca 10 km.

Za čím jedeme?

BAŽANTNÍK

přírodní lokalita 1 km SZ od Sedmihorek

Mapa 19 B3

Vlastní popis objektu ve stručné formě

Přírodní rezervace vyhlášena roku 1998. V olšových a lipových porostech se vyskytují vzácné a ohrožené druhy rostlin a živočichů. Lokalitu je možno navštívit od autocampu stejného názvu u Sedmihorek. a jinak lze do lokality vstoupit od silnice. V blízkosti lokality se nachází několik památných stromů.

ČERTOVA RUKA

lokalita 6 km J od Turnova

Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 19 B3

sklepy

trámové zádlaby

tesaná studna

stopy po dřevěném schodišti

zbytky hrádku (13. stol.)

Vlastní popis objektu ve stručné formě

Původně sídliště z doby kamenné usazené na křídových pískovcích. První osídlení lokality bylo archeologickými nálezy zasazeno do období před 50 000 lety a jedná se o jedno z nejznámějších nalezišť Semilska. Pozdější sídliště jsou doloženy i v dobách kamenných tj. v mladší i starší, kdy se zde nacházela tzv. kultura popelnicových polí. Další kultury, které se zde vyskytovaly patří do skupiny kultur lužických a slezskoplatěnických. Nálezy i z doby římské a germánské pocházejí ze 3. - 4. století před naším letopočtem a proto je možné, že toto místo znali i Keltové. Zbytky hrádku ze 13. století jsou patrné ze zádlabů a záseků po trámových částech stavby. Dnes je celá lokalita oplocena a nepřístupná. Proto je možné obcházet Čertovu ruku po tzv. Krokodýlí stezce. Krokodýlí cesta vznikla umělým vytesáním v druhohorních pískovcích a při troše fantazie je možno ve skalní stěně spatřit profil krokodýla po kterém byla cesta pojmenována. Pod Čertovu ruku, po Krokodýlí cestě, vede žlutá TZN ze Sedmihorek na Valdštejn. Blíže Sedmihorek se nachází několik pramenů, které byly využívány k léčebným účelům ve zdejších lázních (více viz. SEDMIHORKY).

HRUBÁ SKÁLA

lokalita 7 km JV od Turnova

Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 19 B3

kostel sv. Josefa (1812)

prachovna

zámek

socha sv. Prokopa (18. stol.)

První zmínka o objektu 1350

Jiný název objektu Skály, Smiřické skály

Vlastní popis objektu ve stručné formě

Jednou z největších zajímavostí Hrubé skály je především zámek. Gotický hrad byl založen na dvou pískovcových skaliscích. Historie této stavby spadá až do období kolem roku 1350, kdy byl pravděpodobně zakladatelem Hynek z Valdštejna. Některé prameny tvrdí, že založení je nutné datovat již do doby kolem roku 1310, zakladatele však ponechávají. Do roku 1371 zůstává v majetku Valdštejnů a po tomto roce se majiteli stávají pražští arcibiskupové. V jejich držení však nezůstává dlouho a roku 1396 se majiteli stávají Vartenberkové. Po necelých 10 letech je jako majitel uváděn litomyšlský biskup a roku 1416 Jan z Jenštejna. Po roce 1456 se stávají majiteli Zajícové z Házmburka. Za jejich vlády dochází k prvnímu z velkých požárů v roce 1525. Zajícové drží jej až do roku 1538, kdy se hrad vrací do rukou Vartenberků. Následně roku 1550 získávají panství Smiřičtí a nechávají hrad přestavět v renesanční zámek. V majetku Smiřických se drží až do roku 1621, kdy se stává majetkem Albrechta z Valdštejna. Ten zde nechává dožít posledního ze Smiřických Jindřicha Jiřího, který umírá roku 1630. V držení Valdštejnů zůstává po celých dalších 200 let. Během tohoto údobí hrad třikrát značně vyhořel a to v letech 1710, 1714 a 1804. Teprve roku 1821 se dostává do rukou Jana Lexy hraběte z Aehrenthalu., který nechává zámek přestavět do neogotického slohu roku 1859. Kolem roku 1950 se stává zámek majetkem státu. Dnes je zde umístěn hotel. V dnešní době je k zámku zachován přístupový most ozdobený barokními sochami sv. Floriána a sv. Vavřince z roku 1724. V průjezdu za mostem je možné spatřit zbytky stropních fresek. Průjezdem se dostaneme na 1. nádvoří odkud je průjezd ozdoben atypickým portálem., přes kamenný most vedoucí nad příkopem se dostaneme na druhé nádvoří kde jsou zachovány zbytky renesanční sgrafitové výzdoby a neogotický portál. Přístupná věž s 1 m silnými zdmi nám umožňuje rozhled do širokého okolí Hrubé skály. Věž je osazena hodinami a dvěma zvony. K Hrubé skále se váže několik pověstí a také byl namalován obraz "Pobytí Sasíků pod Hrubou Skálou", který vytvořil M. Aleš a dnes je jeho dílo možno spatřit v turnovském muzeu Českého ráje. Opustíme li objekt zámku nalezneme před mostem kostel sv. Josefa, který pochází z roku 1812. Stavitelem byl Karel Josef z Valdštejna, který zemřel 17. 3. 1814 a je v kostelní kryptě pochován - prý v uniformě rakouského generálmajora. Jeho náhrobek se nalézá vlevo od oltáře. Lokalita se nalézá asi 1 km jižně od Lázní Sedmihorky na modré TZN od Vyskře k Doubravici se zastávkou ČD Hrubá skála. Též lze využít zelené TZN z Lázní Sedmihorky a případně červenou TZN od Turnova přes Valdštejn k Hrubé skále, která pokračuje dále k hradu Trosky.

HRUBOSKALSKO

přírodní lokalita okolí Hrubé skály

Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 19 B3

Myší díra

Prachovna

Adamovo lože

Mariánská vyhlídka

arboretum Bukovina

oblast Majáku

Vlastní popis objektu ve stručné formě

Z okolních zajímavostí nesmíme vynechat i přírodní rezervaci Hruboskalsko, která byla vyhlášena roku 1998. Pískovcové skalní město s lesními prameništi. Ponejvíce je z lesního porostu zastoupen buk a olše. Nejstarší osídlení této lokality je archeologicky doloženo již v době kamenné. Do této lokality spadá i hrad Valdštejn a lázně Sedmihorky. Nalézá se zde nepřeberné množství horolezeckých terénů s věžemi až 60 metrů vysokými a přírodních zajímavostí. Mezi skalními terény jmenujme např. Rusalka, Poupě, Maxipes Fík, Štěně, Adamovo křeslo, Zub, Maska, Strašidlo, Bubák, Panenské vězení a Peklo. Mezi dalšími zajímavostmi Hruboskalska jmenujme jen: Arboretum Bukovina - Bývalá hájovna obklopená arboretem s více jak stovkou vzácných druhů převážně jehličnatých stromů. Většinou ze severní Ameriky Založeno hrabětem Aehrenthalem roku 1860. Spoluzakladatelem byl i lesník L. Anger. Symbolický hřbitov - Horolezcům z výpravy do Peru roku 1970 a dalším horolezcům, nachází se asi 250 metrů od silnice do Doubravice. Adamovo lože - Skalní pískovcová rozsedlina. Původně zde stála kaple. Místo mělo zpodobňovat tři Adamy. Františka Adama z Valdštejna jako zakladatele místa, Adama z Valdštejna - zakladatele rodové větve a Adama jako prvního biblického člověka. Mariánská vyhlídka - Zajímavé rozhledy do údolí a k Troskám. Navštívili ji i významné osobnosti našich dějin a kultury. Pod ní symbolický hřbitov. Myší díra - Skalní průchod spojující Hrubou skálu se Sedmihorkami. Cesta vede tzv. Dračí roklí. Sv. Prokop - socha světce umístěná v zatáčce silnice vedoucí do Sedmihorek pochází z roku 1735. Prachovna - do hruboskalského skalního města náleží i zdejší Prachovna, která ležíc asi 100 m od kostela na Hrubé skále tvořila ponejprv pouze předsunuté opevnění v podobě pozdější věže s hliněnými valy. Později zde byl ukládán střelný prach. Dnes ze zde nacházejí základy věže s tesaným reliéfem snad J. Žižky (?). Z plošiny kam dnes vedou jiné schody než byly původní se rozvijí rozhled na okolí a Trosky. Zbytky původního schodiště jsou dobře patrné již při výstupu na Prachovnu. Rozlehlá lokalita se nachází jižně od Lázní Sedmihorky v prostoru mezi Hrubou Skalou a Valdštejnem. Hlavní turistickou trasou je zde červená TZN jdoucí z Turnova kol Valdštejna a Hrubé skály k Troskám a dále. Modrá TZN vychází z Lázní Sedmihorky a míří do Kacanov. Druhou modrou stezku lze vystopovat u Hrubé skály, a jdoucí do Vyskeře, nebo do Doubravic k zastávce ČD Hrubá skála.Žlutá TZN míří od Lázní Sedmihorky k Valdštejnu. Částečně lze využíti též zelené TZN z Turnova přes Valdštejn a dále do Podlažan.

KAVČINY

lokalita 4 km J od Turnova

Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 19 B3

skalní světničky

záseky po dřevěných stavbách

První zmínka o objektu 1440

Jiný název objektu Kavčí

Vlastní popis objektu ve stručné formě

Nevelký skalní hrádek asi 1 km od hradu Valdštejna. Jediná zpráva pochází z roku 1440, kdy byl společně s Valdštejnem dobyt zemskou hotovostí. Původně stával na 3 skalách spojený dřevěnými mosty. Obytné budovy a opevnění bylo dřevěné. Dnes jsou původní skalní místnůstky většinou v rozvalinách a nevhodné ke vstupu. O to zajímavější jsou mocná lůžka pro dřevěné trámy a další dřevěné součásti hradu. Přístup k lokalitě je orientačně náročnější, neboť vede po neznačené stezce odbočující z hlavní červené TZN mezi Valdštejnem a Hrubou Skalou. Po cca 200 metrech chůze úzkým lesním chodníčkem od rozcestí "U Kavčin" se turista vynoří na východním okraji hradu a snad by je i minul, kdyby nenarazil na zmiňované zádlaby.

KROKODÝLÍ CESTA

lokalita 2 km Z od Sedmihorek

Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 19 B3

Čertova ruka (viz. heslo)

reliéf krokodýla

Vlastní popis objektu ve stručné formě

Cesta vedoucí pod Čertovou rukou, byla uměle vylámána v druhohorních pískovcích. Vylámáním skály vznikl ve skalnaté hradbě podél cesty reliéf krokodýla. Hlava ještěra směřuje k Valdštejnu, ocas k Sedmihorkám. Více viz. ČERTOVA RUKA. Lokalitou prochází žlutá TZN ze Sedmihorek k Valdštejnu.

SEDMIHORKY

lokalita 6 km JV od Turnova

Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 19 B3

lázně

prameny

stromy

sochy

První zmínka o objektu 1841

Vlastní popis objektu ve stručné formě

Historie lázní Sedmihorky spadá do roku 1841, kdy majitel panství Alois Lexa z Aehrenthalu poskytuje MUDr. Antonínu Šlechtovi finanční prostředky k založení vodoléčebných lázní. Původně Vodoléčebný ústav Sedmihorský na Hrubé skále je uváděn pod názvy Bad Wartenberg, Marienbad, Carlsbad a Fransenbad. Ze Sedmihorek byly vypravovány vlakové spoje do Drážďan, Berlína, Paříže a Vídně. Tyto lázně byly navštěvovány hosty ztéměř celého světa a to i z Ameriky, Afriky a Asie. Léčili se zde členové císařské rodiny a Jan Neruda i Eliška Krásnohorská. Prameny využívané pro léčbu jsou velmi studené a jejich průměrná teplota je udávána kolem 1 - 2 Co. Léčení studenou vodou vycházelo z praktik léčitele Vincenta Priessnitze a jako takové je předepisoval i MUDr. Šlechta.. Léčení začínalo v 5 hodin ráno ledovými zábaly, následovala procházka s pitím vody z pramenů přičemž bylo doporučováno 7 - 30 sklenic. Následovaly střídavé koupele ve studené a teplé vodě a procházky naboso v rose na sedmihorských loukách. Léčilo tak téměř všechno od neuróz a chudokrevnosti až po břišní tyfus. Na jistém místě byly užívány tzv. vzdušné lázně, kde hosté chodili zcela nazí a byl tak položen základ českého nudismu. Ke všemu na promenádě vyhrávala vojenská hudba a přijížděli sem i světoví hudebníci a zpěváci. Léčebná voda se nalézala v romanticky nazývaných pramenech z nichž je v okolí dodnes zachováno celkem 14 a tak např. při cestě po žluté TZN můžeme projít kolem pramene Josefova s kamenným reliéfem vavřínového věnce a pramen Antonínův již z roku 1839. Dnes je v centru lázní umístěna Myslbekova busta MUDr. Antonína Šlechty na prameni Sedmihorka. Pamětní tabulky upozorňují na pobyt E. Krásnohorské roku 1869 a T.G. Masaryka roku 1922. Sedmihorky jsou také východiskem značených turistických stezek do skalních měst Hruboskalska, Valdštejnska a podtrosecka. Žlutá TZN odtud vychází a směřuje kolem lokality Čertova ruka k Valdštejnu a dále přes zříceninu hradu Kozlova do obce Podhájí. Modrá TZN (Angrova cesta) zavede turistu skrze skalní město taktéž k Valdštejnu, nebo přes Kopicův statek do Kacanov, kde se rozděluje na směr vedoucí k Turnovu a směr do Vyskeře. Zelená TZN, která od zastávky ČD Karlovice - Sedmihorky, lázněmi prochází směřuje oblastí Dračích skal k zámku na Hrubé skále. Po této cestě projdeme i tzv. Myší dírou. Lázeňská lokalita Sedmihorky se nalézá nedaleko silnice zTurnova do Jičína.

VALDŠTEJN

lokalita 3 km J od Turnova

Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 19 B3

kostelík sv. Jana Nepomuckého (1722)

kaple

První zmínka o objektu 1260

Jiný název objektu Waldenstein

Vlastní popis objektu ve stručné formě

Původní gotický hrad byl založen roku 1260 Jaroslavem z Hruštice zakladatelem rodu Markvarticů, kteří tehdy ovládali Pojizeří. Po Jaroslavu z Hruštice získává hrad jeho syn Zdeněk, který se jako první píše z Valdštejna. Hrad se tedy stává jakousi kolébkou tohoto rodu, který se později dělí na šest rodových větví. Dalšími majiteli se koncem 14. století stávají Vartenberkové. V období husitských bouří střídá Valdštejn často majitele a tak se dostává i do rukou Valečovských. Roku 1427 je zde vězněm i Sigmund Korybutovič, syn bratra polského krále Vladislava Jagelonského. Dalším husitským majitelem se stává roku 1436 Jan Čapek ze Sán, který se zde však nezdržuje dlouho a po jeho odjezdu je hrad obýván loupeživými tlupami. Roku 1440 ku hradu přirazila zemská hotovost a hrad i s přilehlými Kavčinami dobyla. Po několika letech se zde objevuje velitel nové loupeživé tlupy - Kryštof Šof z Helfenburka, Švejkar a společně s Koldou ze Žampachu drancovali okolí. Patrně syn Kryštofa Jindřich prodává roku 1493 Valdštejn Kateřině ze Štítar, která však po necelých dvou letech umírá. Dalším majitelem se stává Jan Svojanovský z Boskovic, který prodává Valdštejn Smiřickým roku 1514. Smiřičtí vlastní hrad až do roku 1621, kdy v rámci konfiskací připadá opět Valdštejnům. Ti zde však nesídlí a tak hrad zvolna pustne. Počátkem 17. století se zde usazují poustevníci. Nejznámější z nich je barokní skladatel Václav Karel Holan Rovenský.(1644 - 1718), který na Valdštejnu poustevničil od roku 1692. Nesmíme zapomenout také na poustevnici Magdalénu.Teprve roku 1821 se stává vlastníkem hrabě Jan Lexa z Aehrenthalu. Po té byl hrad kolem roku 1830 přestavěn na romantický hrádek. Za zmínku dále stojí dva barokní mosty vybudované po roce 1700 s barokními sochami. Kaple sv. Jana Křtitele vystavěná na místě původní poustevny a obrazem světce o němž se traduje, že podobizna je tvář K. H. Máchy. V hradním paláci je zachována gotizující výmalba s erby vlastníků, dále několik loveckých trofejí a části zbroje. Hrad se nalézá jižně od Turnova odkud též vede červeně značená Zlatá stezka Českého ráje, která kolem Valdštejna pokračuje kolem arboreta Bukovina na Hrubou skálu. Z Turnova můžeme pro přístup na hrad využít i zelenou TZN, která pokračuje dále až ke hradu Kosti. Zajímavou cestu ke hradu Valdštejnu poskytuje žlutá TZN od Lázní Sedmihorek kolem několika pramenů, lokality Čertova ruka s Krokodýlí cestou a kolem Majáku, která za hradem pokračuje do oblasti Jezírka ke Kacanovům a dále ke zřícenině hradu Kozlova a vsi Podhájí. Na závěr tohoto výčtu přístupových cest uveďme ještě modrou TZN vedoucí taktéž z Lázní Sedmihorky centrální oblastí Hruboskalského skalního města se značenou odbočkou k hradu Valdštejnu, případně pokračující ke Kopicově statku a do Kacanov, kde se dělí na vyskeřský a turnovský proud.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

ubytování je velmi dobré v campu Sedmihorky, akorát pokud chcete chatku, tak je dobré ji velmi brzy zarezervovat. Jinak stravování buď v campu, a nebo lze využít trošku lepší restaurace u zámku Hrubá skála. V lázních Sedmihorky je taky docela dobrá hospůdka

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

doporučujeme navštívit zvláště Myší díru a kdo se nezasekne s batohem na zádech, je dobrej. Jinak jsou tam suprové rozhledy do okolí

Ostatní informace

vstupné je akorát nahradě Valdštejně, protože zámek Hrubá skála je přístupný jenom částečně, nebo je to spíše hotel

Fotogalerie