Slaný

Kaple Božího hrobu  •  Fotografie (9)  • Foto: neratovak

Kam a jak jedeme?

V muzeu slánek  •  Foto: neratovak

V bývalém královském městě, o jehož existenci se první písemné záznamy objevují již v 11. století, jsme navštívili místní muzeum slánek, prošli jsme se po zdejším náměstí, okolo kostela svatéto Gotharda jsme zamířili k Božímu hrobu nad městem a nakonec jsme se podívali na místo, kde se podle legendy začala psát historie města Slaný.

Za čím jedeme?

Muzeum slánek se nachází v prostorách informačního centra u Velvarské brány, která je jedinou zachovalou městskou branou ze středověkého opevnění. V muzeu je k vidění více jak 3000 slánek ze všech koutů světa a ze všech možných typů materiálu. Spatřit zde můžeme i největší funkční slánku na světě, která měří 120 cm a vejde se do ní 40 kg soli.

Na centrálním Masarykově náměstí stojí několik historických domů, kterým dominuje budova radnice. Ta byla vystavěna v renesančním slohu v polovině 18. století na místě, kde stával středověký měšťanský dům. Ten městu daroval král a císař Karel IV. s podmínkou, že na těchto prostorech musí stát vždy slánská radnice.

Kostel svatého Gotharda byl založen v průběhu 12. století benediktiny z ostrovského kláštera. Tato nejvýznamnější sakrální památka města prošla během staletí mnoho stavebními úpravami. Původní románská bazilika byla ve 14. století goticky přestavěna a postupně doplňována o další přístavby. Současnou podobu kostel získal při poslední přestavbě v roce 1890.

Kapli Božího hrobu nechal zbudovat roku 1665 na holém vrchu Okrouhlík nedaleko Slaného tehdejší majitel panství Berdard Ignác Jan z Martinic. O Boží hrob pečovali slánští františkáni společně se zde přebývajícím poustevníkem. V roce 1886 byla kaple opravena a její okolí bylo zalesněno. Zatím poslední rekonstrukce byla provedena v roce 2006. Kromě kaple samotné bylo upraveno i její okolí a místo se tak opět stalo vyhledávaným cílem výletů.

Slaný pramen se nachází v Nezamyslově ulici a podle něj kdysi získalo město své jméno. Podle legendy zapsané v kronice Václava Hájka z Libočan byl Slaný pramen objeven knížetem Nezamyslem a jeho družinou. Na tomto místě vznikla na popud knížete solivarská osada, která byla základem budoucího města Slaný. V roce 2019 byl Slaný pramen zrekonstruován a tak dnes důstojným místem připomínající prvopočátky města Slaný.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Po cestě jsme si vystačili z vlastními zásobami.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Pěkně opravená Kaple Božího hrobu i Slaný pramen. Muzeum slánek je také moc zajímavé.

Ostatní informace

K popisovaným cílům nevedou žádná turistická značení, takže jsme se orientovali podle mapy v telefonu.
Více informací naleznete na internetových stránkách informačního centra města Slaný.