Sokolov – památky města, rozhledna Hard a pivovar Permon

Stále se pohybujeme na západě naší republiky. Na chvíli však opouštíme pohraniční Krušné hory a zajíždíme do Sokolova. Už jsme tam asi 2x byli, město jsme si prošli, ale nějak naší pozornosti unikla rozhledna. Také se chceme jít podívat do prostor pivovaru, kde je otevřena pivotéka. Ta tam při naší minulé návštěvě nebyla.

Sokolov je okresní město, které leží v Sokolovské pánvi na soutoku řek Ohře a Svatavy hned vedle dálnice D6 z Karlových Varů do Chebu.

Úrodná půda okolo řek lákala k osídlení. Slované zde zakládali osady a věnovali se především zemědělství. První písemná zmínka je z r. 1279. V té době zde již stála kruhová vodní tvrz. Šlikové, kteří tuto oblast získali r. 1435, ji přestavěli na kamenný hrádek téměř čtvercového půdorysu, který měl čtyři věže. Ještě za jejich panování byl pravděpodobně ve 2. pol. 16. století přestavěn na renesanční zámek.

Během třicetileté války bylo město několikrát zpustošeno a vypáleno. Během 18. století se zde začala rozvíjet řemesla, ale také chmelařství. Chmelnice se zakládaly v bezprostřední blízkosti města. Jenže na konci 18. století zde bylo objeveno hnědé uhlí. Jeho těžba již nepřála zemědělství, ani pěstování chmele.

Ve městě je celá řada památek. Jak jsem se již zmínila, tak mezi nejstarší patří zámek, hlavně však jeho základy. Během třicetileté války byl tak zničený, že ho Jan Hartvik Nostic v letech 1659 – 1663 přestavěl na pozdně renesanční zámek. Kolem r. 1730 byla u něj vybudována francouzská zahrada s bohatou sochařskou výzdobou. Během dalších let byl zámek opět vypleněn. Do zhruba současné klasicistní podoby ho Nosticové opravili v letech 1800 – 1805. R. 1880 byly opraveny i střechy zámeckých věží.

Během 2. poloviny 19. století se zámecká zahrada pomalu mění v městský park. Za 2. světové války byly ve sklepích vybudovány dva protiletecké kryty. Po r. 1945 byl zámek Nosticům zabaven. Bylo tam velitelství americké armády, které vystřídala československá armáda. Některý mobiliář byl ukraden, něco bylo zničeno, část zámecké knihovny a vybavení kaple bylo spáleno. Zničený zámek se začal během 60. let 20. století postupně opravovat. Byla tam okresní knihovna a od r. 1960 Muzeum hornického Sokolovska. Poslední oprava byla provedena v letech 1993 – 1994, kdy byla snaha vrátit mu klasicistní podobu z počátku 19. století. Jsou zde i prostory pro konání svateb a menších hudebních představení.

U řeky, nedaleko od zámku je kapucínský klášter, jehož dominantou je klášterní kostel sv. Antonína Paduánského s vysokým raně barokním trojúhelníkovým štítem. Podnět k jeho založení dal Jan Hartvik Nostic, aby se zabránilo pronikání protestantismu z nedalekého Saska. Postavili ho v letech 1663–1667. Během josefínských reforem nebyl zrušen, zrušila ho až r. 1950 Státní bezpečnost. Pak tam byly jednotky Československé armády, které ho postupně devastovaly. Část klášterní zahrady musela ustoupit těžbě uhlí, ze stejného důvodu byla zbourána i kaple sv. Anny z r. 1782. R. 1999 byla zrekonstruována a znovu vysvěcena Nosticova hrobka pod kostelem. V současné době se v areálu kláštera pořádají koncerty, je tam výstavní i společenská síň, od r. 2012 také sídlo sokolovského pivovaru Permon.

V těsném sousedství kláštera je kaple Nejsvětější Trojice. R. 1719 zde byla postavena hřbitovní kaple Korunování Panny Marie. Do současné pozdně barokní podoby byla přestavěna v letech 1772 – 1774 a vyzdobena barokními freskami. Po ničivém požáru r. 1874 byla opravena. Na konci 90. let 20. století byla opravena a byla předána pravoslavné církvi. Od té doby je to kaple Nejsvětější trojice.

Klášter s kaplí jsou dominantou jižní části Starého náměstí, snad nejstaršího náměstí města. Na opačném severním konci je původně farní kostel sv. Jakuba Většího, který byl založen ve 13. století. V letech 1632 – 1637 byl přestavěn v renesančním slohu. Nosticové ho v letech 1671 – 1681 přestavěli barokně. Zajímavostí je, že ho stavěli nevolníci jako nucenou práci. Vnitřní zařízení kostela je převážně barokní. Nejcennější je pískovcová křtitelnice z r. 1679. Kostel má jediné původní okno za hlavním oltářem - vitráž Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Toto jediné okno nebylo poškozeno nárazovou vlnou, když na konci 2. světové války nedaleko města spadla letecká puma. Při poslední rekonstrukci v letech 1993 – 1994 byly obnoveny fasády v původní barokní barvě.

Uprostřed náměstí je Mariánský sloup z r. 1701. Od něj jižním směrem je kamenná osmiboká kašna se sokolníkem, údajně z r. 1717. Od tohoto roku je pravděpodobně na Starém náměstí. Socha sokolníka na sloupu má vyznačen letopočet 1674. Sokolník se psem u nohou je podle pověsti zakladatelem města. Kašna připomíná i zdejší chmelařskou tradici – kolem sloupu se pnou chmelové ratolesti.

Na severní straně náměstí – před kostelem sv. Jakuba Většího je Jubilejní kašna. Byla tam umístěna r. 1898 – k. 50. výročí nastoupení Františka Josefa I. na trůn. V 50. letech 20. století byla přestěhována do nově zakládaného parku. Když se tam měly stavět paneláky, byla demontována, kupodivu nebyla zničena. Na své původní místo na náměstí se vrátila r. 1998.

Na Starém náměstí je řada zajímavých domů. Mezi nejstarší patří pravděpodobně radnice. Byla postavena okolo r. 1540. Po požáru ve 30. letech 17. století byla přestavěna do dnešní podoby. Původní goticko-renesanční vstupní portál se zachoval. Od pol. 20. století tam má své sídlo dnešní Sokolovská uhelná a.s., která ji r. 1995 zrekonstruovala.

Přibližně uprostřed města, západně od starého středu na navrší Hard stával vyhlídkový gloriet. Ještě dříve bylo nedaleko popraviště, kde se poslední poprava konala r. 1741. Vrchol zarůstal stromy, z altánu postupem času nebylo nic vidět. Proto byla na jeho místě r. 1907 postavena 18 metrů vysoká zděná rozhledna s dřevěnou nástavbou, která byla r. 1933 upravena na památník obětem I. světové války. Dřevěnou nástavbu nahradila pět metrů vysoká socha Krista z měděného plechu. Během 2. světové války byla socha použita pro válečné účely. Ze zbytku stavby se postupem času stalo torzo. V letech 1999 – 2001 byla zděná část opravena a přistavěna nová dřevěná nástavba – rozhledna tak získala téměř svoji původní podobu. Je 14 metrů vysoká. Má dvě patra prosklených ochozů, kam vede celkem 52 schodů a odkud je vidět na město a okolní kopce Slavkovského lesa i Krušných hor. Kruhovému výhledu brání okolní stromy. Rozhledna je uzamčená, klíče vám zdarma zapůjčí v sousední budově (od rozhledny vpravo), kde je obvodní oddělení Police ČR. Na rozhledně je však informační tabule, která informuje naprosto mylně. Tam píšou, že vstup na rozhlednu stojí 10,- Kč a klíče je možno vyzvednout v infocentru na nám. Budovatelů 655. Mimo provozní dobu, že je možno je vypůjčit na obvodním oddělení Police ČR (v budově bývalého Telecomu). Samozřejmě jsme se vraceli do města (naštěstí jsme tu byli autem), kde jsme zjistili, že tam klíč už dávno nemají. Nevím, zda si vzali ponaučení z mých připomínek, že by to na rozhledně aspoň mohli změnit.

Od r. 2006 se ve městě vaří pivo Permon, od r. 2012 v areálu bývalého kláštera. Vyrábí kromě klasiky i řadu speciálů, které plní do skleněných lahví, které je možno zakoupit v pivotéce přímo v pivovaře. Tam je také možno ochutnat i asi sedm druhů točených piv a nealkoholickou permonádu. Prodávají tam např. i trička a dalších reklamní předměty.

Pokud se chcete jen napít, každopádně doporučuji zajít do pivnice pivovaru Permon, které je v areálu kláštera a kde se nechá i dobře zaparkovat a kde nabízí i nealkoholickou permonádu. My si tam koupili jen půllitrovky na pozdější degustaci, protože piva tohoto pivovaru nám vždy chutnala.

Na oběd jsme zašli do restaurace Steak Bar George v ulici 5. května 1806. Obsluha byla rychlá, příprava jídla trvala trochu dýl, ale zase ne moc dlouho. Jídlo bylo vynikající. Já si dala zeleninový salát s krutony a steakem za 135,- Kč, to byla dobrota. Ota si dal zapečenou kuřecí misku za 95,- Kč a byl také moc spokojen. Jen to prý bylo dlouho horké. Zaparkovat se nechá na parkovišti Pionýrů, je to o dva bloky dál.

Když jsem dřív jezdívala do Sokolova služebně, tak na mne město příliš dobrý dojem neudělalo. Proto mne to tam nikdy nelákalo. Až když jsme tam před 6 lety byli na kole a zajeli do starého centra, tak mne město mile překvapilo. Návštěvu určitě mohu doporučit.

Ze Sokolova se prakticky podle Ohře nechá dojet přes Kynšperk nad Ohří do Chebu (35 km) nebo na druhou stranu do Karlových Varů (25 km). Až na malé výjimky to není ani moc kopcovité. Cyklotras je tu hodně, tak se vždy najde jiná cesta, aby se nemuselo zpátky stejnou trasou.

Z nádraží vede žlutá turistická trasa podle Lobezského potoka k jezeru Michal (4 km) a dál přes zbytky kostela sv. Mikuláše na rozhlednu Krudum (celkem 11m). Poslední zhruba 1 km je hodně prudké stoupání. I pro turistiku se tu najdou další zajímavá místa.

Sokolov – památky města, rozhledna Hard a pivovar Permon na mapě