Šonov - kostel sv. Markéty

Projíždíme Broumovskem a máme v plánu podívat se na všechny zdejší venkovské kostely, které jsou zahrnuty do Broumovské skupiny kostelů. Začali jsme na jih od Broumova a pokračujeme přes východ na sever. Kostel v Šonově je jediný tohoto druhu právě na východě.

Z centra Broumova do centra Šonova je to zhruba 7 km. Je to nejdelší lánová obec, kterou v této oblasti benediktini založili. Z jednoho konce na druhý je to 7 km. Končí u polských hranic. Obcí protéká Šonovský potok.

Obec byla údajně založena kolem r. 1250 a osídlena německými osadníky. Zakládací listina se nezachovala, ale předpokládá se, že její založení souviselo se založením broumovského kláštera. Obec zásobovala klášter dřevem ze zdejších hlubokých lesů. První písemná zmínka je z r. 1300.

Kolem r. 1325 byl v obci postaven dřevěný kostel Jana Evangelisty, okolo kterého byl vybudován hřbitov. Obec se od kostela rozšiřovala na obě strany. Když byly lesy vykáceny, začala část obyvatel sedlačit. Půdu však měli zatíženou robotou.

R. 1725 dřevěný kostel vyhořel a na jeho místě byla později postavena novogotická kaple Panny Marie. Strop vyzdobil r. 1878 náchodský malíř. V ohradní zdi na západní straně hřbitova je zazděn 1 metr vysoký reliéf zvaný sv. Vojtěch z červenohnědého pískovce, kde je bezvousý muž, který sedí na vysoké stolici a drží biskupskou hůl a kříž. Letopočet 1112 nyní již není patrný.

V letech 1726 – 1729 (1730) byl postaven na samotě ve svahu na západ od obce nový farní kostel Sv. Markéty pravděpodobně podle projektu Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Smlouva se nedochovala. Vychází ze z toho, že pracoval pro broumovské benediktiny, kteří stavbu tohoto kostela iniciovali. Kostel svým průčelím směřuje k broumovskému klášteru, který je vidět z kruchty i z dvoupatrových věží po obou stranách průčelí, které jsou zakončeny bání. Střecha je sedlová, nad kněžištěm valbová. Půdorys kostela je nepravidelný. Tři vchody jsou do předsíně, tři do lodě, která je je 25 metrů dlouhá a 12 metrů široká a která má kazetový strop. Kostel měl v době svého vysvěcení 4 zvony, po světových válkách mu zbyl jeden – ten byl později převezen do Broumova a zavěšen na věž klášterního kostela. Interiér byl rozkraden a poškozen. Bohoslužby se zde už několik let nekonají. Ty se konají v kapli na hřbitově.

Pozdně barokní faru u hřbitova si postavil r. 1782 zdejší farář na místě původní dřevěné fary z r. 1674, která r. 1775 vyhořela. R. 1825 byla fara upravena ve stylu klasicismu. Objekt je nyní neudržovaný a chátrá. R. 1991 bylo žádáno o zrušení statusu kulturní památky, které nebylo vyhověno. R. 2009 měl vlastník staticky zajistit obvodové zdí a klenby, opravit krov a střechu, ale k tomu zatím nedošlo.

V obci žila většina obyvatel německé národnosti. Po válce - v srpnu 1945 byli v lese za obcí zastřeleni dva kněží z obce - farář Prof. Dr. Alban Prause a kněz Ansgar Schmidt. V září začaly odsuny Němců, přišli sem přistěhovalci. Hospodářství této pohraniční obce však začalo upadat.

My jsme se zde dlouho nezdrželi. Zaparkovali jsme u hřbitova a došli si kostel prohlédnout zblízka. Stejnou cestou jsme se vrátili k autu. Občerstvení a nocleh mohu doporučit v Broumově. Zda je něco v místě, o tom nemám tušení. Na mapě je vyznačen kemp.

Kostel sice není zrovna opravený, ale má novou střechu a moc se mi líbil, zvlášť z dálky, když není vidět, že je oprýskaný. Vypadá skutečně mohutně. Od kostela jsou pěkně vidět kopečky jižní části Javořích hor.

Přes obec vede modrá turistická značka z nádraží v Broumově (6 km), která dál pokračuje na východ přes Javoří hory do Polska. Na ni z obce navazuje zelená turistická značka, která vede na sever po okraji Javořích hor. U hřbitova z ní vede odbočka ke kostelu sv. Markéty. Ze silnice do Broumova se tam nechá i zajet. Na louce je docela široká cesta. My jsme si však netroufli.

Přes obec vedou i cyklotrasy – do Broumova, do Otovic, do Polska i do Javořích hor.