Špindlerův Mlýn - Pláně - Výrovka - Luční bouda - Špindl

Kam a jak jedeme?

Jdeme za jednou z krkonošských klasik, kterou je okružní výšlap ze Špindlu přes Výrovku, Luční boudu a podél Kozích hřbetů zpět do Špindlerova Mlýna.

Za čím jedeme?

Cestu začneme u dolní stanice lanové dráhy na Pláně, čtyřsedadlová lanovka nám ulehčí stoupání, nahoru nás vyveze během několika minut. Z Plání už jdeme po svých, zelená značka nás kolem Klínových bud a bývalé Klínové boudy dovede až k Chalupě Na Rozcestí. Dále nám už cestu ukazuje pouze značka červená, po posezení u Výrovky budeme stoupat do sedla mezi Luční a Studniční horou k Památníku obětem hor. Sedlo mezi Luční a Studniční horou je po Sněžce, s výškou cca 1 500 metrů, druhé nejvyšší přístupné místo Krkokoš. Z nejvyššího místa výletu už nás čeká jen cesta směrem dolů. Při příchodu k Luční boudě mineme Rennerův kříž postavený na památku úmrtí majitele Luční boudy Jakuba Rennera, který zahynul při sněhové bouři 11. 4. 1864. Snad nutností je zastávka na posvátném místě českých turistů, na Luční boudě. Založena byla v 16. století. Přestavba boudy dle nalezeného kameme proběhla v letech 1623, nebo 1625. V roce 1914 bylo v boudě již 120 pokojů. Ničivý požár ze dne 2. 10. 1938 boudu zničil, obnovena byla v průběhu 2. sv. války, kdy sloužila jako výcvikové středisko. Dle diskuzí, které jsou i zde na Turistice jsou názory na úroveň Luční boudy různé…., ale hodnocení její úrovně a obsluhy není účelem tohoto příspěvku. Kdo má čas a chuť může od Luční boudy pokračovat až k vrcholu Sněžky.

Nás však cesta vede přes Bílou louku k bývalé Rennerově boudě, která shořela 2. 9. 1938, dnes je zde volně přístupná Rennerova studánka s lahodnou pramenitou vodou. Po příchodu k úpatí Kozích hřbetů se ještě nevydáme na prudký sestup, ale cca 200 metrů si zajdeme k vyhlídce Krakonoš. Cesta k vyhlídce je v podstatě jediných zachovaným úsekem bývalé cesty přes hřeben Kozích hřbetů. Z vyhlídky se nabízí směrem k východu pohled na Sněžku a Luční boudu s masivem Luční hory. K západu je to pohled směrem na Žalý, Pláně, Kozí hřbety, Medvědín a Kotel. K severozápadu se pohled nabízí na Vysoké kolo, Mužské a Dívčí kameny, Malý Šišák a do Údolí Bílého Labe. Po výhledech se již vydáme na celkem prudký sestup podél jižního úpatí Kozích hřbetů až do Svatého Petru a do Špindlerova Mlýna.

Trasa je i s převýšením vyznačena zde: https://www.turistika.cz/trasy/trasa-spindleruv-mlyn-plane-vyrovka-lucni-bouda-spindl

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Otřepané, ale pravdivé heslo říká, že při cestě do hor by každý měl mít zásobu jídla a pití s sebou, ale možnost občerstvení je na trase v Boudě na Pláni, v Chalupě Na Rozcestí, na Výrovce, nebo na Luční boudě.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Zcela jistě se každému budou líbit krásné výhledy, během výšlapu se nám několik vyhlídkových míst nabízí, např. od stanice lanové dráhy na Pláních, od Památníku obětem hor, který se nachází v sedle mezi Luční a Studniční horou, no a od vyhlídky Krkonoš, kde končí Bílá Louka a začíná hřeben Kozích hřbetů.

Ostatní informace

Kdo nemá chuť na prudké klesání po jižním úpatí Kozích hřbetů muže se u rozcestí za Luční boudou „chytit“ modré značky a pokračovat delší (cca o 2 km), ale mírnější cestou Údolím Bílého Labe, k boudě U Bílého Labe a dále k Dívčím Lávkám a do Špindlerova Mlýna.