Útesy Cliffs of Moher
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní • Do přírody
Kam a jak jedeme?
Přejíždíme po západním pobřeží Irska ze severu k jihu, projíždíme národním parkem Burren. A zastavujeme se na těch nejzajímavějších místech. Po prohlídce neolitické památky Poulnabrone Dolmen se zastavujeme na mořských útesech, kde nám Pavel slibuje, že uvidíme známé papuchálky.
Za čím jedeme?
Jsou na jižní straně Galwayského zálivu, jen kousek na jih od městečka Doolin, odkud je spojení na nejmenší z Aranských ostrovů.
Cliffs of Moher, také známé jako Moherské útesy, patří mezi největší přírodní zajímavosti v Irsku. V nejvyšším bodě jsou vysoké 203 metry. Vlny Atlantiku zde běžně dosahují až do výše 120 metrů, severně od běžně navštěvované části dokonce ještě výš. Útesy jsou tvořeny měkkou břidlicí, kde prakticky nic neroste.
Název Moher je po pevnosti, která stála na nejjižnějším místě útesů ještě v roce 1780. V roce 1808 byl materiál z pevnosti použit na stavbu telegrafní a vyhlídkové věže. Odtud se během napoleonských válek vysílalo varování v případě francouzské invaze. Nyní v těchto místech stojí Moher věž. Na severním výběžku r. 1835 postavil sir Cornelius O'Brien kulatou kamennou věž, nyní nazvanou O'Brien's Tower. Z vrcholku věže je za jasného počasí vidět Aranské ostrovy, Galwayský záliv i vrcholky Connemary. To se nám bohužel nestalo. My jsme byli rádi, že jsme měli možnost aspoň na chvíli útesy zahlédnout. Počasí nám nepřálo, sotva jsme dorazili, začalo pršet a padly mraky tak husté, že nebylo vidět vůbec nic. Ani ty věže.
Většinu času jsme tedy strávili ve Visitor centru, jehož výstavba trvala 17 let – od r. 1990 až do února 2007, kdy byla slavnostně otevřena. V budově je kromě velké prodejny upomínkových předmětů také restaurace a hlavně velikánské a moderně pojaté infocentrum. Aspoň jsme jsme měli možnost na fotkách vidět to, co se nám ve skutečnosti skoro nepodařilo. Je zde také velký multimediální displej, kde se můžete na útesy podívat z ptačí perspektivy, a dokonce za hezkého počasí. Je to naštěstí veliké a zajímavé, takže se tu nechalo přežít skoro dvě hodiny, než se vše přehnalo a útesy se zase na chvíli z marků vynořily.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
V Irsku jsme spali vždy v kempu, těmito místy jsme projížděli z kempu v Galway do kempu v Killarney. Tam nám naše kuchařka vždy i uvařila. Ve zdejším infocentru je veliká restaurace, takže je možno si dát jídlo, pití, prostě téměř cokoli.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Moc jsme toho neviděli, moc jsme toho neprošli, ale i to málo za to stálo. Prostě příroda je zde nádherná a dokáže udělat tak nádherné scenérie, že jeden jen žasne.
Na útesech při pobřeží se nechá udělat vycházka. Zcela bezpečná je od jižní k severní věži. Pak jsou na cestě zábrany. Cesta však vede oběma směry dál a dle našeho průvodce se nechá jít ještě několik kilometrů dál. Ale cesta vede při kraji útesů a po tom, jak se to rychle zatáhlo, tak bych skoro měla strach, abych vůbec našla cestu zpátky. Najednou bylo vidět jen sotva na pár kroků. Takže vyrazit tam asi jen za skutečně hezkého počasí.
Navíc tady má žít asi 20 druhů ptáků, dokonce i papoušků. My sotva zahlédli racky.
Ostatní informace
Nedaleko Visitor centa je velké parkoviště. Je placené. V ceně je pak i vstup do infocentra a na útesy. Děti snad do 15 let mají vstup zdarma, cena pro dospělého je asi 6 Euro, i zde platí skupinové slevy.