Loading...
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Vycházka - půldenní • Za kulturou
Minulý
týden jsem se rozhodl pro výjezd na Vinobraní do Drnholce. K tomuto činu mně
přiměly dva pádné důvody, přestože stále bojuji s resty a časem. Letos jsem se ještě na žádné vinobraní nedostal a ani jsem moc burčáku nepožil. Do doporučovaných 5 litrů, kolik má člověk krve, mi ještě chyběly 3 litry. A
druhou pohnutkou bylo zavzpomínat si na staré časy před asi 4 desítkami let tam prožité, za mé soutěžácké aktivity v mých mladých letech. Každoročně
v době prázdnin se tam konávalo soustředění převážně brněnských posádek,
jezdících federální a národní mistrovství či Pohár města Brna. Sjely se tu
často i se svými rodinami a řádilo se na starém hřišti na Starátku, na druhém se přenocovalo. Od té doby jsem se tam nedostal, tak jsem si chtěl stará místa opět prohlédnout. Výjimečnou osobu, Mudr. Vanýska, skvělého jezdce federálu a hybnou osobu podobných akcí již bohužel nenavštívím, neboť už není mezi námi. Aspoň na něj zavzpomínám na starých místech.
Samozřejmě, po tak dlouhé době už se v Drnholci mnohé změnilo. Vinobraní se tenkrát nepořádala. Dnešní slaví teprve páté výročí. Zpočátku jsme navštěvovali nejprve jihomoravská, pak jsme byli zvědavi i na česká v Mělníku, Litoměřicích a Velkých Žernosekách. Z Mělníku, nemám příliš dobrou vzpomínku. Člověk pořád slyšel o vynikajících vínech z mělnické oblasti. Chtěl jsem tedy jako Moravák pár ochutnat na vinobraní. Bohužel, na všech stáncích byly cedule“Víno z Moravy“, „Moravský burčák“. Místní nikde. Po návštěvě místní vinotéky se mé zklamání prohloubilo. Také Jen moravská vína. Abych si aspoň nějakou památku dovezl domů, zakoupil jsem v jakémsi obchodě nakonec Ludmilu, kterou jsem už ale znal dřívějška. Po této zkušenosti jsem se přestal o vinobraní v Čechách zajímat. Pokud je to dnes lepší, omlouvám se, už je tomu vícero let, co jsem tam jezdil. Objektivně ještě sděluji, že do Znojma a Mikulova už také, z jiných důvodů nejezdíme. Ve Znojmě jsem jednou dokonce na vinobraní seděl na pivě! Burčák se tam vůbec nedal pít. Následující rok jsem si tam vezl s sebou v demižonu skvělý burčák z jednoho doporučeného, blízkého vinařství. V Mikulově se nám dlouho líbilo, než se z něj stala také velkokomerční akce. A tak jsme začali jezdit po méně známých a domácnějších akcích s posezením ve sklípku. Už ani můj kamarád vinař z Bořetic, svého času ministr vnitra Kravíhorské republiky, není mezi námi. Nějak mi ti kamarádi mizí. Ale zpět do Drnholce. Ve vyhrazených otevřených sklípcích burčáku moc nebylo, drtivá většina pila vína. K negativním věcem se nechci vyjadřovat z na začátku vysvětlených důvodů. My jsme si pořídili výborný burčák z Rulandského bílého za velmi slušnou cenu. Na druhou stranu se nám líbil celý kulturní pořad počínaje průvodem a maličkými dětmi v krojích až po další pořady. Znovu se potvrdilo, že víno a burčák činí milovníky tohoto zdravého nápoje veselými, tance a zpěvu milovnými. Neviděl jsem jediného protivného opilce. Večer pokračoval kulturní akcí s tancem v kulturním domě. Hromadný zpěv se nesl městysem až ven. Pozdě v noci se lidé rozcházeli do domovů spokojení a jen za tlumeného, ohleduplného hovoru. My jsme ještě navštívili novou rozhledu U křížku, odkud přes zdánlivě malou výšku je pěkný rozhled. Ostatně víc napoví fotografie. Nechci vám dělat chutě, ale ještě teď u psaní popíjím dovezený skvělý burčák.
V Drnholci j dostatek pohostinských zařízení, ipřed sklípky bylo ložno něco zakousnout. My jsme si dali oběd v hotelu na náměstí. Výtečné pečené koleno pro dva jsme dojídali ještě doma.
Ke sklepní části akce se nebudu vyjadřovat, jak jsem psal v úvodu. Pěkná byla vystoupení folklorních souborů a celé organizaci akce se nedá moc vytknout. Atmosféra, kterou samozřejmě nedělají jen aktivní vystupující, ale i návštěvníci, byla skvělá.
Vstupné se neplatilo, režie byla pravděpodobně hrazena Úřadem městyse za příspěvků z výnosů prodeje ve sklepech, a možná i některých reklam. Ceny jídel a pití ve stáncích byly překvapivě běžné, oproti podobným akcím spíše nižší.