Loading...
Jedeme po jedné vietnamské řece se podívat na vodní trhy - to, co ale uvidíme se nám navždy vryje do paměti. Plavba k nim netrvá dlouho a tak už brzy vidíme to, čemu se říká opravdová chudoba. Na řece kotví několik desítek až stovek lodí, přičemž většina z nich slouží jako domov svým majitelům. Celé rodiny žijí celý život na lodi, přičemž se živí prodejem drobných předmětů a hlavně ovoce a zeleniny. Řeka je neskutečně špinavá. Není se také čemu divit, když Vietnamcům slouží nejen jako umývárna čehokoliv, ale také jako místo pro vykonání potřeby, krom toho jsou na hladině i velké olejové stopy. Nikdy jsem na chudším místě na světě nebyl, ale tím výlet nekončil, vystoupili jsme z lodi a vydali se na trhy na souši. Procházeli jsme úzkou uličkou, všude byl smrad z ryb, krys, žab a dalšího masa, na které svítilo slunce. Vskutku žádná hygiena, žádná velká možnost výdělku, žádná naděje na lepší budoucnost. Přesto tito lidé dokáží být šťastní s tím, co mají. A to je to, co bychom se podle mého názoru měli od nich naučit.
Bohužel vše, co jsme tu zažili nejde vyjádřit slovy.
Jedeme se podívat na vodní a poté i suchozemské trhy. Do paměti se nám následně vryje neskutečná chudoba, ale asi také bohatství těchto lidí. Bohatstvím myslím jejich šťastnost se svým životem, což si myslím, že bohužel drtivé většině lidí ze západního světa chybí. Aby asi toto člověk pochopil, tak musí vyrazit sám do této nebo podobné KRAJINY. Jinak se mu asi toto bude zdát jako vyprávění z jiné planety.
Byli jsme ubytováni v hotelu a na trzích jsme si koupili jen nějakou zeleninu a ovoce.
Byla to zajímavá zkušenost. Mně osobně se nejvíce líbila spokojenost Vietnamců s jejich životem.
Na trzích vše koupíte za pár korun. Zde je vše tak levné, že se ani nevyplatí smlouvat a když vidíte ten život okolo, tak se Vám ani smlouvat nechce.