Vyhlídka Hadí skála a Třeštibok

Kam a jak jedeme?

Vyrážím k Sázavě. Podívat se na řeku z vyhlídek na jejím pravém břehu. Jedu se svým čtyřnohým kamarádem  Bertem  vlakem z nádraží Vršovice do stanice Petrov u Prahy. Našla jsem tuto vyhlídku někde na internetu, ale nevzala jsem si detaily cesty, jak se tam dostat. Mapu jsem zapomněla doma. Tak to bude dobrodružné .

Z nádraží jdeme přes koleje dolů k mostu a asi po 300 metrech odbočujeme na schůdky po levé straně (to si z popisu pamatuji), které nás vedou dolů na pravý břeh řeky. Cesta není značená. Spoléhám tedy na domorodce a navigaci.

Za čím jedeme?

Posázavskou stezku na protějším břehu znám, ale vyhlídky na tomto břehu zmapované nemám. No a protože jsem bez mapy, ptám se domorodců (místních chatařů), jestli by nás na Třeštibok nenasměrovali. K mému překvapení tři ze čtyř slyší tento název poprvé. Že bych byla jinde? Na čtvrté dotázání dostávám polo uspokojivou odpověď. „Jděte na konec osady a dejte se doleva pod viadukt, cesta vede do kopce a tam odbočte doprava“. Nikde žádná značka, pouze informace, že musíme jako na Bohuliby – zadávám do navigace. Jdeme cestou zapadanou bukovým listím - nedokážu přesně popsat kudy, ale tak nějak instinktivně se držíme té nejvyšlapanější cesty a hlavně směr Bohuliby. Ukazuje se, že jsme šli dobře. Vycházíme z lesa u včelích úlů a hlavně u žluté značky. Volím tedy podle navigace směr Doprava po žluté zase do lesa. Po značce se dostávám až k vyhlídce Hadí skála . Přivazuji Berta na řemen, aby někam nezahučel a jdeme se podívat. Vyhlídka je trochu stranou od cesty a je odtud krásný výhled na Sázavu – Zlatou řeku , která se kroutí v kaňonu pod námi a také na protější Medník. Bohužel začíná pršet .  Na informační tabuli se dočítám jak od sebe rozeznat u nás nejvíce rozšířené hady užovku a zmiji – mají tu ideální podmínky pro hnízdění a vyhřívání, takže jich tu prý je hodně. Odtud tedy jméno této vyhlídky.Hada jsme neviděli, zato ze psa shazuji asi tunu klíšťat. Také se na tabuli dovídám, že v této lokalitě jsou klíšťata infikovaná. Tak bacha na ně !

Pokračujeme po žluté dál. Je pěkný slejvák, ale cesta vede hustým lesem, takže je to v pohodě. Za chvilku jsme na vyhlídce Třeštibok. Je nedaleko (cca 200m) od Hadí skály a výhled je tu o něco lepší a zase trochu jiný. Přístup k vyhlídce je přímo z cesty.Není tu zábradlí, tak opatrně !  Z informační tabule se tentokrát dovím, jaké ptactvo tu v okolí žije, jaké kopce jsou odtud vidět, že zde roste Kandík a hlavně, že se místo jmenuje Třeštibok podle svého divokého vzhledu a podle rozeklaných skal, o které se tříštila voda a vory narážely do boků a tříštily se…  takže Třeštibok.

Pokračujeme dál po žluté, která nás přivede až k odpočívadlu na rozcestí u osady Na zlatých dolích. Sedáme na na svačinku a čekáme až přestane pršet. Rozhoduji se, že dál půjdeme do Luk pod Medníkem . Trochu bloudím, protože cesta zase není značená, ale chataři nás spolehlivě posílají správným směrem. Vysvitlo u sluníčko a příroda po dešti šílí .  V lese u potoka jsme dokonce objevili mloka , který se před námi snažil schovat, ale vybral si mělkou díru, takže se mi ho povedlo i vyfotit . Do Luk pod Medníkem je to pak už kousek a pohodlnou a hezkou cestou. Vlak nám jel asi za půl hodiny, takže jsme to měli krásně načasované. I když jsme zmokli, tak se nám to oběma moc líbilo .

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Cestou žádné občerstvení nenajdete, takže si vezměte svačinku s sebou. Na vyhlídce Vám bude jistě chutnat.

 

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Moc se mi tu líbilo. Vidět okolí Sázavy zase jiné strany a nové vyhlídky a vůbec okolní příroda…… Také mloka viděti, no to je prostě paráda. Lidé vstřícní. Jen to značení trochu chybělo, takže to bylo takové dobrodružství. Najdeme, nenajdeme??  Nakonec jsme našli a líbilo.

Ostatní informace

Z Luk pod Medníkem pak jede vlak do Čerčan – nebo do Prahy . Nikde jsme nic neplatili (kromě jízdného). Tak neváhejte a vydejte se na výlet.