Z Petrova na Kamenný Přívoz aneb proti proudu Sázavy

Kam a jak jedeme?

Vyrážíme zase vlakem. A opět se potvrzuje, že cestování s Českými dráhami je jedno velké dobrodružství. Ve stanici Měchenice se najednou lidé začnou zvedat a vy se necháte unášet davem a vystoupíte. Od 1.4 do 30.4.2014 je totiž na trati výluka. Zaměstnanci drah mlčí, řidiči busů jsou maximálně otrávení a vy běháte s dětma od busu k busu a hledáte ten váš... Autobus nalezen, děti spočítány, manžel poblíž. Super. Stojíme si sice na hlavách a jsme si všichni blíž než je nám milé, ale jedeme ... Problém nastává v situaci, kdy zjistíme, že řidič nehlásí stanice a my netušíme, kde vystoupit. Kouskem oka přes ostatní cestující zahlédneme název vesnice a vystupujeme. Kupodivu správně neboď jak říkají naše děti : My nejsme normální, my jsme turisti !!

Z autobusové k vlakové zastávce je to 0,5km z kopce, takže pohoda. Pak přejdeme most u Píkovic a jsme na Posázavské stezce. Dále pokračujeme po červené, která kopíruje řeku, takže vlastně nemůžeme zabloudit.

Do řeky lze házet nekonečné množství kamenů a jen my jsme hladinu zvedli minimálně o půl metru.

Cestou pozorujeme chataře a chalupáře - větrají peřiny, uklízí okolo chat, vaří a jeden se dokonce i koupe a manželka ho při tom natáčí na kameru A my se nestačíme divit, kde všude se dá stavět.

Ze stezky lze sejít na zelenou naučnou - okolo vrchu Medník - to jsme tentokrát vynechali.

Procházka je velmi příjemná a pohodová. Má snad jen jednou větší stoupání, takže jeden úsek cesty jdete hned vedle řeky a na druhém úseku pozorujete řeku z výšky na minimálně dvou vyhlídkách. V okolí Žampachu pak obdivujete kamenný viadukt nad roklí Kocour. Ten je nejvyšší ve střední Evropě. Kousek za Žampachem vás červená značka nasměruje na silnici. Náš však jeden mladý krásný chatař, kterému jsem pochválila plyšovou gorilu u vchodu do chaty, navedl zpět k řece, takže jsme se silnici zcela vyhnuli a užívali si poskakování po kamenech v řece. Je fakt super sedět na nich a volat Ahóóój na projíždějící vodáky. Jen radím vzít si dobré boty a náhradní oblečení. Teda alespoň my jsme druhé kalhoty a spoďáry využili...

Pozdní oběd byl ve vodácké hospodě u mostu v Kamenném Přívozu. Tolik durch promočených a společensky unavených vodáků jsem už dlouho neviděla. Na ostrově pod mostem obdivovujeme volně žijící nutrie.

A pak opět dobrodružná výprava s Českými dráhami. Od mostu v Kamenném Přívozu jdeme ještě asi 1,5km k nádraží. A doufáme, že se nebudeme muset vracet Na zastávce nás cedule posílá na náhradní zastávku, která je 100m dál. Ale kterým směrem? To už nepíšou Autobusy jezdí ve stejné časy jako vlak a organizace je tentokrát daleko lepší. A tak s mírným zpožděním dorážíme domů.

Za čím jedeme?

1. za řekou Sázavou, zábavou a dobrodružstvím

2. příště spojíme s prohlídkou štoly svatého Josefa

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

1. ovoce hned u píkovického mostu, protože ten hlad byl k neutišení

2. buchta na Klimentově vyhlídce - ten nápad nás mělo víc

3. hospoda Na Staré poště - pozdní oběd. Uvnitř je nedýchatelno, ale dá se sedět venku před hospodou a nebo za hospodou u vody. Tady je moc fajn pozorovat u piva, kofoly a něčeho k zakousnutí řeku, vodáky a nutrie. Trochu jsme se zalekli, když v 15.30 byl na výběr jen smažený sýr s hranolkama a nebo ... smažený sýr s hranolkama. Naštěstí kuchař vylovil ještě jedny z posledních porcí a my si mohli v klidu oddechnout, že nás děti nesež.rou Cena jídla zhruba 75 - 85,-Kč. Smažák byl dobrý.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

1. řeka - romantická

2. vodáci - veselí

3. nutrie - chlupaté

4. chataři a chalupáři - žasneme, kde všude se dá stavět obydlí

5. české dráhy - nevyzpytatelné

Ostatní informace

1. příroda - k nezaplacení

2. celý výšlap byl dlouhý 12km a zvládnou ho i malé děti