Výlet do bavorského Rinchnachu.

Kam a jak jedeme?

Malé podhorské městečko Rinchnach se nachází v podhůří Bavorského lesa jihozápadně od známějšího města Zwiesel. Další otázkou jistě je, za čím tam turisté jezdí. To se musíme vrátit do hodně dávné historie. Rinchnach byl jednou z prvních osad v této oblasti, lidé se tu usadili na začátku 11. století. V roce 1011 zde založil sv. Vintíř benediktinský klášter. Císař Konrád II. Sálský daroval v roce 1029 klášteru rozsáhlé pozemky. Odtud právě odešel sv. Vintíř do poustevny pod horou Březník nad Dobrou Vodou na Šumavě. Klášter byl vypleněn husity a byl opět obnoven. Benediktini tu byli až do roku 1803, kdy došlo ke zrušení kláštera. Dnes jsou v prostorách kláštera byty a farní úřad. Ozdobou městečka je barokní kostel sv. Jana Křtitele, o kterém se píše, že patří v celém Bavorsku k těm nejhezčím. Byl postaven na počátku 18. století. V budově Radnice je stále otevřené informační centrum, kde lze získat informace o městečku samém i jeho okolí. Mají tu blízko i k populaci netopýrů, o kterých něco napoví místní naučná stezka. Náměstí je spíše rozšířenou ulicí s několika velkými domy. Západně od města protéká potok Rinchnacher Ohe.

 

Za čím jedeme?

Hranice přejíždíme v Železné Rudě – Alžbětíně, kde je na české straně ráj asijských prodejců. Za městem silnice probíhá společně se železnicí údolím Velké Řezné ( Grosser Regen ). Zwiesel objíždíme po obchvatu a nedaleko za posledním sjezdem do města se odbočí vlevo na silničku mířící k jihu. Z této křižovatky trvá jízda do Rinchnachu přibližně 10 minut. Na křižovatce s hlavní, silnicí, která směřuje do Pasova, se ještě před městečkem přejede za most na dobře označené parkoviště. Odtud to je do města přibližně 5 minut. Úzké náměstí je obklopeno několika vícepatrovými domy. Jsou tu obchody, dvě restaurace, banka a kašna. Nad náměstím se tyčí kostel se širokým průčelím na západní straně. Po obou stranách průčelí jsou kaple. V té vlevo je deska padlým v obou světových válkách. Na opačné straně je výjev z Nového zákona. Věž kostela je při severní stěně mezi hlavní lodí a presbytářem. Presbytář navazuje na hlavní loď a je půlkruhově uzavřen. Po vstupu do kostela je návštěvník překvapen jeho výzdobou. Malby na stropě jsou dokonalé. Zařízení je čistě barokní, jen křtitelnice je zřejmě o mnoho starší.

Při jižní straně kostela jsou budovy bývalého kláštera a malá klášterní zahrada. Na východní straně má klášterní budova dvě malé hranolové věže. Pod budovou na jižní straně jsou v polokruhu hospodářské budovy. Před západním průčelím kostela je menší parčík. Na jeho okraji je na kamenném podstavci busta biskupa Dr. Antonia Hofmana. Na návrší nad kostelem je místní Radnice, v níž je informační centrum. Na budově je budka pro netopýry a v neživé podobě je lze vidět na svahu pod Radnicí. V této části městečka je několik domů s dřevěnou pavlačí. Samozřejmě, že nikde nechybějí květiny, které jsou součástí všech domů města. Hezký pohled na klášter je od jihovýchodu z luk u potoka Rinchnach. Letošní sucho se městečku zřejmě vyhnulo. Okolí ovládla zeleň. Nová výstavba je soustředěna v severní části města. Městečkem prochází známá stezka Pandursteig.

 

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Jídelní lístky v obou restauracích nabízeli obědy nad 15 euro a tak jsme se rozhodli zajít na oběd v nedaleké Železné Rudě. Ubytování bych také raději zvolil na české straně.

 

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Samotné městečko působí dosti ospale, ale místní barokní kostel je něco mimořádného. Nám se moc líbil. V prostoru bývalého kláštera jsou byty a je nepřístupný.

 

Ostatní informace

Rinchnach za návštěvu jistě stojí. Od hranic je vzdálen 25 kilometrů a silnice jsou v dobrém stavu. Parkoviště je neplacené. Kostel byl otevřen jen dopoledne.