Výlet za skleněnou krásou.

Kam a jak jedeme?

Počasí hned po ránu nic moc a výlet do přírody by mohl skončit pěknou sprškou. No nic, najdeme něco pod střechou. Rozhodujeme se pro návštěvu Klatov a využijeme služeb českých drah. Železniční trať za Sušice do Klatov má také něco do sebe. Za Sušicí projíždí vlak údolím Ostružné. Poté se vyšplhá na zastávku v Malonicích a za ní klesá do údolí Drnového potoka, kterým se jede až do Klatov. Ve vlaku se rozhodujeme pro návštěvu pavilonu skla. V současné době se tady vystavuje část sbírky, která je jednou z největších v Evropě, co se týče českého skla. Město Klatovy ji má zapůjčenou na delší dobu a slyšeli jsme jen slova chvály. Jedná se o sklo firmy Lötz. Ta byla založena v roce 1814 a od roku 1851 firma zakoupila sklárnu v Klášterském Mlýně u Rejštejna. Největšího věhlasu a slávy se firmě dostalo výrobou secesního skla. Po tomto období přešla firma v prvních desetiletích 20. století s novými kolekcemi, které stály na počátku zcela moderního designu. Ve čtyřicátých letech se již tak nedařilo a v roce 1939 firma zanikla. Ve sklárně byl provoz ukončen v roce 1947.

 

Za čím jedeme?

Vystupujeme na zastávce Klatovy město a jdeme do Mercandinových sadů. Pokračujeme Vídeňskou ulicí, ze které nedaleko náměstí odbočíme do ulice Komenského. Projdeme kolem muzea a za ním je vpravo ulice Hostašova a jsme před pavilonem. Zbývá zakoupit vstupenku a po chvilce stojíme mezi skleněnou nádherou. Informační leták nám oznamuje, že je tady vystaveno přes 700 kusů skla a člověk neví, kam se dříve podívat. Navíc tu je kromě nás jen jeden manželský pár a tak je na prohlídku klid a čas. V celém prostoru pavilonu je hodně světla, některé exponáty jsou ještě navíc osvětleny a sklo mezi námi a vystaveným sklem září čistotou. Nechybí popisky, které návštěvníka seznamují s dobou výroby a popisem dekoru. Jsou zde uvedeny i ti, kteří se podíleli na návrzích. Dosti je zastoupen vídeňský profesor Koloman Moser. Dosti překvapivé pro laika je podíl různých sloučenin prvků. Mnoho námětů bylo zcela jistě odkoukáno v přírodním prostředí. Jsou tu i takové, které by se hodily do říše pohádek a nechybí ani ty, které mají v rodném listě přemíru lidské fantasie. Nad vystaveným sklem jsou nápisy, které mnoho vysvětlují. Těžko se dá odhadovat, co že je hezčí či horší. K některým exponátům se člověk prostě musí vrátit a znovu číst, že tohle je dekor Cobalt nebo Papillon či Phänomen Genre 358. Všem dodávají na půvabu stovky barevných odstínů. Je to pastva jak pro oči tak i duši a nezbývá nic jiného než mistrům sklářům složit poklonu.

 

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Posíleni krásou skla jsme zašli do města najít i něco pro potřeby těla. Restaurace, kde se majitelé snaží rychle zbohatnout, byly poloprázdné. Našli jsme ale jednu nejen přijatelnou, ale i útulnou v Randově ulici pod náměstím. Byla plná našich sousedů z Bavorska, ale dvě místa se našla. Vládla tu pravá hospodská atmosféra. Obsluha na jedničku, jídlo výborné a točí se tu krušovické pivo. Co si více přát.

 

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Výstava skla se dá označit za zcela mimořádnou. Je to prostě nádhera a musel by to být hodně velký škarohlíd, kdyby měl jiný názor. Sečteno a potvrzeno, nám se sklo v PASKU moc líbilo.

 

Ostatní informace

Mile nás překvapila výše vstupného. Naše snížené seniorské je 30,- Kč. Normální je o deset korun vyšší. Otevřeno tu je po celý rok, ale jak tomu je v jednotlivých měsících je dobré si předem zjistit. To je možné na www.pask-klatovy.cz.