Výšlap zapadlým a zapadaným Meránem

Kam a jak jedeme?

Po zajímavých a neprávem opomíjených místech Českého Meránu.

Za čím jedeme?

Všude je něco k vidění, co jinde nemají, chce to mít jen oči otevřené a vnímat krajinu. Před pár dny napadla vydatná sněhová nadílka, a tak nebylo úplně lehké postupovat vpřed. Cesty jakoby zmizely a orientovat bylo o dost těžší nežli obvykle. Cestu sem tam naštěstí lemovaly křížky a kapličky, ve vesničkách pak i hezké zvoničky.
Mezi nimi se vyjímá ta ve Včelákově Lhotě. Zvonek je na šindelem kryté věžičce přímo na střeše statku "U Včeláků", což byli největší sedláci ve vsi. Zvoní se tedy přímo zevnitř obydlí, kam visí provaz od zvonku. 
Ale i příroda, jež dostala bílý háv, vypadala tentokrát docela jinak, zamrzlé rybníčky, zasněžené stromy, cesty vyšlapané od lesní zvěře. A k tomu se louky a pole změnily v nekonečné bílé pláně. 
Naskýtaly se tak neobyčejné pohledy vůkol, všude bílo, sem tam vykukovaly střechy chaloupek některé z vísek, lesy byly tajemné a zádumčivé.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Jídlo opět z vlastních zásob, tentokrát jsem použil na zkoušku lihový vařič. Mnoho nehřál a vodě sakra trvalo, než se ohřála. Zato já málem ztuhnul a změnil se ve sněhuláka.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Výšlap byl fyzicky náročný, ale rozhledy byly krásné a zajímavé.

Ostatní informace

Neplatilo se nic, vše je zavřeno.