Z Břeclavi do Lanžhota přes oboru Soutok

Kam a jak jedeme?

Jedeme do nejjižnější části Moravy k soutoku řek Dyje a Moravy nacházející se pod městem Břeclav. Nejrychlejší spojení autem je po dálnci D2 od Brna, nebo vlakem z téhož města. Další vlakové spojení je od Znojma přes Mikulov nebo od Přerova přes Otrokovice, Staré Město a Hodonín.

Za čím jedeme?

Jedeme se podívat do jedné z největších obor České republiky zvané Soutok, ve které se rozkládá i největší komplex souvislého lužního lesa u nás. Sice v netradičním čase, jezdí se sem hlavně v jarních měsících po opadnutí vod, ale když se zde i v listopadu udělá pěkné počasí, stojí za to tento kout Podluží navštívit i v tomto období.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

V současné době se lze občerstvit pouze na začátku a konci výletu, tj. v městech Břeclavi a Lanžhotě. Muzejní expozice na zámečku Pohansko je otevřena pouze do konce října a s ní i zdejší občerstvení.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Zdejší rovinatá krajina a věčně podmáčený luh jsou zajímavé a poutavé i v listopadovém období. I když archeologické expozice na zámečku Pohansko jsou již v této době zavřené, venkovní jsou trvale přístupné a doplněné informačními panely. V této době ještě barevný luh a velké množství prastarých dubů na rozlehlých mokřadních loukách navozují stále zvláštní atmosféru zdejší krajiny. Více pak napoví obrazový doprovod.

Ostatní informace

V létě 2015 vydal Městský úřad v Břeclavi nový návštěvní řád pro oboru Soutok, který jednoduše řečeno povoluje pobyt v oboře pouze v denní době. V listopadu pak od devíti do šestnácti hodin. Jenom v měsících únoru a březnu sem vstup není dovolen. Celá trasa téměř čtrnáctikilometrového výletu vede po zpevněných komunikacích, takže se dá zdolat velice snadno i na kole. Průběh trasy výletu je pak zobrazen zde.

Pro bezproblémové putování oblastí při soutoku Moravy a Dyje v tzv. Trojmezí, které je z velké části bez jakéhokoliv turistického značení (též i při hranici Rakouska a Slovenska) vydal Mikroregion Podluží podrobnou turistickou mapu zdejším krajem v měřítku 1:25 000 pod názvem Břeclavsko.