Z Brumova do Darkova a přes Český Těšín na hrad Hukvaldy - retro 2000

Kam a jak jedeme?

Naše dnešní velká cesta je rozdělena do dvou části. Ta první ještě nepatří k dnešnímu výletu, protože napřed jedem s mými rodiči a jejich vozem přes půl Moravy a Slezska do lázní Darkov pro dceru Kateřinu. Lázničky se nachází na předměstí Karviné nedaleko pohraniční řeky Olše a léčí se v nich hlavně nemoci pohybového a nervového ústrojí. Vyzvedáváme dcerku - na dálku už nám z ní vyrostla mladá slečna - a přes starý, technicky unikátní most přes řeku Olši a směrem na Český Těšín - začínáme náš dnešní výlet...

Za čím jedeme?

První zastávkou je příhraniční město Český Těšín. Od daleko známějšího Těšína polského, kam si našinci zvykli jezdit za výhodnými nákupy, je oddělen řekou Olší a státní hranicí. Samozřejmě je tu významný hraniční přechod a přes řeku vede i turistická lávka. Před rokem 1920 existoval jen jeden Těšín. Kvůli sporným územím při dělení Těšínska mezi Polskem a vznikajícím Československem bylo ale město rozděleno. Našemu mladému státu v podstatě připadlo průmyslové předměstí, ležící na levém břehu Olše a odřezané od historického centra. Ve 20. a 30.letech tu proto postupně vznikala za přispění dobrých architektů zcela nová výstavba. A protože se tak odehrávalo v první třetině 20.století, fasády chrámů a třeba i budova radnice nás upozorní na to, že se tak dělo v "neo" slozích. Patří k nim např. styl novorenesanční či tolik oblíbený novogotický... Při procházce hezkým městem si určitě všimneme i domů vystavěných ve funkcionalistickém slohu, mnoho domů je "šmrncnuto" secesí... V příjemném a ne zrovna malém městě - ( počet jeho obyvatel překročil 26 tisíc ) - je také mnoho příjemných restaurací a tak si jednu z nich vybíráme na oběd.

Po něm odjezd k hlavnímu dnešnímu cíli - Zřícenině hradu Hukvaldy. Městečko pod hradním kopcem proslulo hlavně tím, že je rodištěm našeho význačného hudebního skladatele - že, milé děti ? Určitě ho dobře znáte, pokud ne, napovím vám, že jeho křestní jméno je Leoš - ( Mareš to ale opravdu nebude ! ) Velmi svérázný hudební génius je znám hlavně svými operami "Její pastorkyňa" a "Příběhy lišky Bystroušky". A teď se přiznejte, milí přátelé : Kdo z vás si tato hudební díla opravdu vyslechl ? Rdím se a se studem se přiznávám, že já osobně ne. Z oper dokážu poslouchat tak akorát opery rockové - na tento druh hudby jsem ani za 50 let dostatečně nedozrál, snad se mi to podaří v příštích 50 letech - ostatně věřím, že takových "provinilců" nás bude v tomto státě daleko víc ..!!

Hezkou kamennou branou, zdobenou erbem samého pana arcibiskupa vcházíme do obory. Ještě dnes je chráněna velkou částí zachovalé ohradní zdi. Pěšinou mezi lesními velikány prudce vystupujeme pod samotný hrad a k pokladně.

Hukvaldy jsou hradem, který - kromě éry po svém vzniku, kdy byl založen porýnskými hrabaty a Krátké epizody z válek husitských, kdy se jej zmocnili jak Ctibor Tovačovský z Cimburka tak i Jan Čapek ze Sán - vždy patřil do majetku olomouckých biskupů. Jeho další přistavovaná a rozšiřovaná opevnění už byla natolik kvalitní, že zabránila vstupu do hradu i rozzuřeným vzbouřeným Valachům, dokonce i Dánové tu utřeli nos... Bývávalo tu pak strašné vězení pro provinilé nižší členy církevní hierarchie. Poté jako mnoho jiných hradů - i tento opuštěn, požár ho mění na rozsáhlou ruinu a ta je pak ve 20.století opravena, aby plnila romantické sny turistů a poutníků.

Hradní zřícenina a celý areál dosahuje nebývalých rozměrů a ve velikosti hradů moravskoslezských mu přináleží medaile stříbrná. ( Zlatem se pyšní hrad Helfštýn a z bronzu se raduje zřícenina Sovince). Při prohlídce ruiny jsme ohromeni počtem bran, mohutným opevněním - například jen kousek od vstupu se nachází oddělené mohutné věžovité opevnění zvané "Kulatina", které jako by bylo "hradem ve hradě". Na jednom z nádvoří je zachovalý kostelík sv.Ondřeje,v jehož interiéru můžeme spatřit různé výstavy. Za další hradní branou i se strážnicí vidíme dokonce kulisy, emotivně navozující atmosféru středověku - zůstaly tu po natáčení historického velkofilmu, ralizovaného ale cizími filmaři... Dále nás překvapí mohutná, zpřístupněná zřícenina hradního paláce. Po Ochozech a upravených schodištích vystoupáme až do rohu paláce, na nejvyšší bod hranolové hradní věže, odkud se nám otevře čarokrásný výhled hlavně na Beskydy a jejich podhůří s nedalekým Štramberkem. Zajímavá je i Janáčkova vyhlídka na samém konci hradní zříceniny...

Zážitky z prohlídky je pak třeba vychutnat a prokonzultovat v hradní minihospůdce - nejlépe u šálku vonné kávy a lahodného dýmu cigarety startky. ( Upozorňuji, že kouření v areálu hradu v současnosti už zazvonila hrana ! Co kdyby jim chytl ten železobeton, kterým se místy "vyspravily" ruiny hradního paláce, že ?!? )

Od hradu poté scházíme po zákrutech asfaltové silničky přes Oboru, která nezaujímá jen prostory hradního vrchu, ale i širší okolí. Je tu chráněno mnoho druhů stromů a rostlin, najdeme tu pralesovitá zákoutí i krásnou kaštanovou alej. Nás nejvíce - ( asi jako tisíce jiných ) - zaujal shluk sedmi buků lesních hned u silničky : Jejich nikde jinde neviděné - propletené a chapadlovité kořeny - dosahují neuvěřitelné délky 8 metrů !!! Stáří stromů je přitom jen něco kolem 150 let !

Další pozoruhodností obory je roztomilé zákoutí s balvany a sochou lišky Bystroušky v "životní" velikosti ...

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Na oběd jsme se stavovali v jedné restauraci v Českém Těšíně. Jídlo dobré, obsluha též, jen jsme byli poněkud rušeni řečí cizinců od vedlejšího stolu. Seděla tam skupinka polských mládenců, z nichž jeden začínal každou větu slůvkem,kterým se v češtině označuje "padlá žena" anebo ho použijete, když se bacíte kladivem do prstíku... ( Nikdy by mne nenapadlo, že je to slůvko tak mezinárodní, než jsem si uvědomil jeden fakt. Podle starých pověstí byli Čech i Lech bratry a než rozdělily své tlupy na pochod rozličnými směry, museli oba bráši kdysi používat úplně stejné, "staroslovanské" nadávky ...)

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Líbilo se nám u Olše a v ulicích města Českého Těšína, úplně okouzleni jsme ale byli prohlídkou Hukvaldského hradu a obory...

Ostatní informace

Ceny vstupenek z roku 2000 nejsou v současnosti aktuální. ( Vše se neustále zdražuje, ceny lístků astronomicky rostou. Myslím, že tento nešťastně zvolený krok určitě nezaplní pokladny našich hradů a zámků ! Většina rodin časem nebude mít na drahé prohlídky peníze a těch pár cizinců, kteří zabloudí po republice mimo území Hlavního města Prahy a několik desítek našich zbohatlíků to nezachrání !! Památky nejenomže nebudou mít časem na opravy a údržbu, ale budou také zet prázdnotou ...)