Z Chiang Mai do Mandalay – aneb ze severu Thajska do Barmy
Kam a jak jedeme?
Na sever Thajska, do okolí města Chiang Mai vyrážíme z Bangkoku. Let trvá něco přes hodinku a z rušného velkoměsta se dostanete podstatně blíž přírodě. Hned z letiště vyrážíme do 30 km vzdáleného města Lamphun.
Za čím jedeme?
První zastávkou je buddhistický chrám Wat Phra That Harinphunchai ze 12. století. Ve své 46 metrů vysoké zlaté pagodě má ukrývat Buddhův vlas. Pro místní věřící jde o velmi důležité a uctívané místo. Stavba je neskutečně fotogenická a to hlavně za slunečného dne, kdy zlatá barva nádherně kontrastuje s modrou oblohou a slunce ji svými paprsky celou rozzáří.
V nedalekém klášteře Wat Chamadevi, který pochází údajně až z 9. století, mohou návštěvníci obdivovat 21 metrů vysokou pagodu se čtvercovým půdorysem Mahapol Chedi. V kamenná stavbě je uložen popel někdejší královny Chamthewi.
Téměř povinností je v Thajsku návštěva nočních trhů. Nabídka stánků s občerstvením je neskutečně široká. Thajská kuchyně je obecně dost založena na chilli a právě na severu Thajska mají kuchaři chilli ještě ve větší oblibě, než v jiných částech země. Netrénovaný Evropan se při konzumaci většiny jídel opravdu řádně zapotí. Dají se ale najít i nepálivá nebo méně pálivá jídla.
Z letiště Chiang Mai do Mandalay trvá let kolem 90 minut. Pro vstup do země je vyžadováno vízum. Mandalay je druhé největší město Svazové republiky Myanmar, jak zní celé současné jméno země, kterou má svět v povědomí stále pod dřívějším anglickým názvem Barma.
Už před přistáním v Mandaly, ještě ze vzduchu každý turista spatří stovky pagod, které nikoho nenechají na pochybách, že jde o silně nábožensky založený stát.
Buddhistický rituál omývání obličeje
Budík na mobilu zamačkávám ve 3:15 ráno. V tento „nekřesťanský“ čas vstávám, abych spatřil na vlastní oči buddhistický rituál omývání obličeje sochy Buddhy v chrámu Maha Myat Muni Paya. Oblékám si nejdelší kalhoty, které sebou mám (dosahují do poloviny lýtek) a triko. Pro ženy platí podobný dress code plus zahalená ramena. Obuv se ve všech chrámech a pagodách odkládá již před vstupem. Před 4. hodinou (již bosí) vstupujeme do chrámu a procházíme kolem stánků, které nabízejí suvenýry a produkty s převážně náboženskou tématikou. I v tuto brzkou ranní hodinu se na obřad schází spousta věřících. Připadáme si mezi nimi trochu nepatřičně a jsme také jednou z opravdu mála skupinek neasijského původu. Že jsme bráni trochu za exoty dokládá i několik žádostí o společnou fotografii. Fotografování je v chrámu zpoplatněno a použití blesku je považováno za rušivé a neslušné.
Vlastní rituál omývání obličeje začíná ve 4:00. Nejprve je téměř 4 metry vysoká socha sedícího Buddhy od hlavy dolů přikryta zlatou látkou. Z přistaveného „lešení“ začíná mnich pečlivě omývat obličej Buddhy (včetně zubů) směsí vody a tanaky. Tanaka je jemná pasta z pilin stejnojmenného stromu, kterou Barmánci používají pro potírání obličeje. Jde o univerzální kosmetický přípravek, který spojuje funkce makeupu, opalovacího a hydratačního krému. Vodu, stékající z obličeje Buddhy, pomocníci zachytávají do velkých nádob, ze kterých je po obřadu rozlévána věřícím do PET lahví či hrnků. Tuto svatou vodu si doma věřící mohou dále naředit a pokropit/vysvětit si s ní domácnost.
Po ukončení obřadu omývání obličeje odchází hlavní mnich a jeho pomocníci uličkou, kam ženy na zem pokládají své šátky. Ženy tím projevují svoji úctu a zároveň se jim dostává odměny v podobě fyzického kontaktu mnichů s jejich šátky – i když je to kontakt „pouze“ s jejich chodidly, má to stejný význam jako dotek od samotného Buddhy. Pouze muži mají po konci obřadu přístup až k soše Buddhy, kterou (s výjimkou obličeje) „oblepují“ plátky zlata. Protože se tento obřad koná každý den, socha Buddhy už řádně přibrala na váze i objemu, jak dokumentují fotografie za posledních téměř 100 let, které jsou vystaveny v chrámu.
Celý obřad zabere zhruba 2 hodiny a je provázen odříkáváním modliteb. Někteří věřící se obřadu zúčastňují každý den, což jen dokládá, jak zásadní význam pro Barmánce víra má.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Jídlo v Thajsku doporučuji jednoznačně ve stáncích na ulici - je to levné (dobře se najíte už za 40 - 50,- Kč) a chutné. Ač by často hygienik z EU zaplakal, není se třeba obávat o čerstvost, nezávadnost ani kvalitu nabízených pokrmů. Žádné problémy jsem nezaznamenal - ono to chilli spálí úplně všechno
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Barma je na jednu stranu hodně chudý stát (hlavní silnice z letiště je hrbatější než D1 - což jsem si myslel, že není možné), ale hlavně náboženské památky jsou udržované a doslova "polepené" zlatem. Pagod a chrámů je všude neskutečné množství.
Ostatní informace
Další informace o Thajsku najdete na:
https://www.facebook.com/tatprague/
www.tourismthailand.org
Krátké video z Barmy: