Z Harrachova k Mumlavskému vodopádu.

Kam a jak jedeme?

Kam asi musí vést první vycházka v Harrachově ? Přece k Mumlavskému vodopádu, jinak to ani nejde. I když samotný Harrachov nabízí dosti zajímavostí, vodopád je vodopád. V informačním centru jsem se dočetl, že vodopád v anketě o sedmi divech Krkonoš obsadil druhé místo. A k prvnímu mu scházel jen jeden bod. Také údaje o jeho velikosti, výška 9,9 metrů a šíře okolo 10 metrů, jsou velkým lákadlem a když se k tomu připočte nepatrná vzdálenost, je rozhodnuto.

 

Za čím jedeme?

Z Harrachova vycházíme ihned po snídani a jdeme hlavní ulicí proti proudu řeky Mumlavy. Od našeho hotelu je to jen několik desítek metrů ke kostelu sv. Václava. Hezká empírová stavba za krátkou zastávku jistě stojí. Z opačné strany ulice je hezký pohled na Čertovu horu se skokanskými můstky. Po obou stranách ulice jsou hotely, penziony a několik obchůdků, ale i opuštěný a chátrající objekt. Informační centrum Krnapu je ještě zavřené, tak se stavíme později. Na křižovatce u autobusového nádraží odbočujeme vlevo. Po pravé straně je začátek naučné, Včelí stezky, která vede podél Ryzího potoka. Za autobusovým nádražím je po pravé straně muzeum správy Krnapu, Šindelka, taky ještě zavřené. Po mostě přecházíme silnici a jsme za městem. Nedaleko začíná Liščí stezka určená dětem.

Jdeme po úzké silničce a nejsme tu sami. Mírné stoupání je za námi a před Mumlavskou boudou odbočujeme vpravo na pěšinku k vodopádu. Od okraje lesa je již slyšet padající vodu. První pohled na vodopád je z lávky přes řeku a je to pohádka. Procházíme pod vodopád, díky bohu je tady ještě málo lidí a poté pokračujeme stezkou po pravém břehu řeky. Řeka tady vytvořila několik obřích hrnců, říkají jim tady také Čertova oka. Některá z nich mají až šest metrů v průměru. I když korytem řeky moc vody neteče, je to půvabné. Pokračujeme ještě několik desítek metrů proti proudu a poté se vracíme k vodopádu. Lidí neuvěřitelně přibylo, a tak ještě pohled na vodápád pod lávkou a přecházíme na levý břeh řeky. Cestu do Harrachova volíme po žluté přes Rýžoviště. Tudy lidé vůbec nechodí. Areál na Rýžovisti je opuštěný a my pokračujeme silnicí kolem Ryzího potoka k městu. Před městem potkáváme vláček s turisty a my jdeme hledat něco k napití.

 

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Ubytování a stravování jsme měli zajištěné v hotelu Bílý hořec. Byl tady klid, vařili chutně a pivo bylo také na jedničku. Jinak možností k ubytování a stravování je ve městě poměrně dost.

 

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Vodopád je nádherný přírodní výtvor a nám se tady moc líbilo. Doporučujeme kromě návštěvy vodopádu také procházku kolem řeky nad vodopádem. Řeka tu protéká pod zelenou klenbou stromů a sluneční paprsky tady rozehrávají hru světel a stínů.

 

Ostatní informace

Celá cesta je dlouhá okolo tří kilometrů. Stoupání k vodopádu je mírné a stezka lesem k Rýžovišti je upravená. Úsek po silnici je krátký a provoz je minimální. K doplnění lze uvést, že vodopád si zahrál i ve filmech. Natáčely se tu hned tři. A to Svatební cesta do Jiljí, Akumulátor 1 a pohádka O pokladech. Je vhodné jít brzy ráno, kdy je u vodopádu méně lidí.