Z Hojsovy Stráže do Hojsovy Stráže

Kam a jak jedeme?

Jdeme okruh z malebné Hojsovy Stráže. Když jde o okruh, vracíme se samozřejmě tamtéž. A jdeme pěšky, kolo zásadně nedoporučuji, i když nějakým těm dobrodruhům, kteří nám na turistických stezkách vjíždějí na záda, bych to v zásadě doporučit mohl. Třeba by jich ubylo.

Z Hojsovky jsme vyrazili po modré značce na severozápad, zprvu po silnici, ale největší klesání je už lesní cestou. U prvního rozcestníku se dáme Doprava po zelené. Po té i přejdeme tu silnici, kterou jsme před chvíli opustili, kus vystoupáme, pokocháme se výhledy na pastviny a začneme klesat. Hodně, až do údolí Zelenského potoka. Tady, na mostku, doporučuji pauzu. Jednak je tu pěkně, jednak to teď bude mnoho kilometrů do kopce. První dílčí cíl jsme měli u horské chaty pod Malým Prenetem. Převýšení nějakých, odhadem tři sta metrů. A nahoře zavřená hospoda. Prý rekonstrukce, nějaký materiál tu byl složený, ale ruka dělníkova se tu nevyskytovala. Asi si to nechávají na dlouhé zimní večery.

Pokud jsme chtěli jít okruh, museli jsme po červené k jihovýchodu. Dostali jsme se tím na Můstecký hřeben. Cesta je poměrně pohodlná, chvíli asfalt, chvíli štěrk a většinou samozřejmě stoupá. Na poloviční cestě mezi Malým Prenetem a nejvyšším bodem putování, Můstkem, ale pozor. Je tu odpočívadlo, u kterého ochránci Šumavy před zlým broukem na nějaké turistické značky opravdu nehleděli. Je nutno jít doleva a do kopce. Odměnou budou pěkné výhledy, jen je třeba chytit počasí. My měli opar.

Na hoře Můstek (1236 m n.m.) je další odpočívadlo a rozcestník, u kterého odbočíme po modré. Cesta vede po spádnici a dá se považovat za učebnici erozních jevů. Přilehlá stráň je odlesněná, holý svah mnoho dešťové vady nezadrží a těžká technika, po které jsou tu také stopy, tomu nandala korunu. Pohodlněji jsme se cítili až na rozcestí „Nad silnicí“. Odtud už je do Hojsovy Stráže co by kamenem dohodil a co by uondané tělo za hodinku došlo.

Za čím jedeme?

Jdeme hlavně za Šumavou a jejími kopci. Já jsem si chtěl dokázat, že se ještě vlastními silami dobabrám nad 1000 m. Plánované SMS, kterými jsem chtěl zvěstovat, že jsem na této nadmořské výšce a piju pivo, jsem ale odeslat nemohl.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Cestou je, kvůli největší životní překážce (zavřené hospodě) nutno spoléhat na vlastní zásoby. Ubytování nám poskytl penzion U Rosselů ve Stráži. Velmi pěkný a není drahý. Manželka tvrdí, že z celé Šumavy se jí nejvíc líbila zdejší koupelna.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Líbilo. údolí Zelenského potoka, Můstecký hřeben

Nelíbilo : zavřená horská chata, těžká těžební technika v lese

Ostatní informace

Vstupné se tu neplatí nikde. Slušným cyklistům zejména nedoporučuji modrou značku z Můstku. Piráti turistických cest by ji ale zkusit mohli.