Z Prachatic přes Libín do Chrobol
Tipy na výlet • Romantika • Pro zdatnější • Celodenní výlet • Do přírody • Na hory
Kam a jak jedeme?
Jedeme vlakem do železniční zastávky Prachatice - lázně a jdeme přes Libín (1095 m.n.m.), Sedélko a Rohanovský vrch (1010 m.n.m.) na nádraží v Chrobolech. Celková délka výletu je 12 km a převýšení asi 515 výškových metrů.
Za čím jedeme?
Vystupujeme z vlaku na zastávce s malou dřevěnou čekárničkou na jižním okraji Prachatic. Stoupáme mezi domy až k bývalým lázním sv. Markéty, které už dnes nefungují a bohužel i část bývalého areálu již podlehla zubu času. My se ale nezdržujeme a stoupáme strmě lesem až k rozcestí Nad Lázněmi, které je přímo nad zatáčkou silnice na Libínské Sedlo. Cesta stále stoupá, procházíme kolem rozcestí Na Hřebenech. Občas se, v místech kde je les vykácen, otevře pohled na zamlžené Prachatice. I sněhu přibývá, takže je cesta poměrně náročná. Brzy se mezi větvemi objevuje rozhledna, která mi trochu svou stavbou připomíná maják...
Stoupáme na rozhlednu (kterou popisuji v dalším článku). Je sice zataženo a silná inverze, ale nečekaně dobrá viditelnost. Je vidět i 50 km daleko. Tušíme i Novohradské hory a na druhé straně je vidět až za Javorník. Docela to fučí a tak se vydáváme na další cestu. Pokračujeme dál po modré TZ (až doposud jsme šli po červené). Pro naší cestu jsme si ale vytkli ještě jeden zajímavý cíl. Zdolat další dva tisícimetrové vrcholy v okolí: Na Skalce (1025 m.n.m.) a Rohanovský vrch (1010 m.n.m.). Jde spíše o hec a vnitřní pocit. Vrcholy samy o sobě nejsou tak zajímavé a hlavně jsou porostlé lesem. Procházíme kolem ledem obalených stromů až na rozcestí Sedélko. Popis dobytí vrcholů zde vynechám, jen uvedu, ža je to bez GPS orientačně velmi náročné a třešničkou na dortu je potom vždy vrcholové skalisko, které je zvláště za zimních podmínek bez horolezeckého materiálu (zejména ve druhém případě) téměř nemožné zdolat.
Celkem unaveni, ale šťastni z dosažení tří tisícimetrových vrcholů tak přicházíme až na nádraží v Chrobolech. Trochu nás tlačí čas, protože už zdálky slyšíme houkat naš vlak...
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Svačinu jsme měli jako obvykle s sebou. Jelikož jsme byli na Libíně mimo sezónu a před desátou dopoledne, bylo by stejně ještě zavřeno...
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Jednoznačně to byl výhled z rozhledny a krása zimního lesa. Výletu se celkem nedalo nic vytknout.
Ostatní informace
Mimo sezánu byl vstup na rozhlednu zadarmo a jízda vlakem za běžný tarif ČD.