Zamecky park Moravec

Fotografie (1)  • Foto: lukirubi

Kam a jak jedeme?

obec Moravec kousek od Žďáru nad Sázavou. a hlavně zámecký park

Za čím jedeme?

V obci Moravec je kolem zámku ze 14. století asi 3 ha park. V parku je pomerne dosti velká sbírka exotických drevin. Mezi nejcennejší jiste patrí velmi hezká borovice Jeffrayova (Pinus Jeffreyi), která roste blízko vchodu, témer u silnice. Je 25 m vysoká a v prsní šíri merí 212 cm v obvodu. Podle údaju bývalého zahradníka Jana Dobrovolného témer každorocne plodí a plná semena mají 100 % klícivost. Plných semen prý však bývá málo; toto potvrdila i naše orientacní zkouška rezem: ve 100 zkoušených semenech bylo pouze 11 plných.

V horní polovine parku dominuje jedle vznešená, ci stríbrná (Abies procera), která je 18 m vysoká a v obvodu ve výši 1,3 m dosahuje 238 cm. Horní cást kmene je poškozena kmene bleskem a usychá. Vedle ní stojí velmi bizarní hadí forma smrku obecného (Picea abies f. viminalis), 18 m vysoká se 200 cm v prsní výšce.

U místního obyvatelstva (i ze širšího okolí) je však moravecký park proslulý svými bohate kvetoucími rododendrony a azalkami, které tvorí dominantu v prední cásti parku za stromoradím starých lip. Jedná se vetšinou o bohate kvetoucí krížence nejruznejších barev.

Z ostatních drevin stojí za zmínku nedaleko vchodu kvetoucí šácholán Soulangeuv (Magnolia soulangiana), smutecní forma našeho domácího jasanu (Fraxinus excelsior f. pendula), jedlovec kanadský (Tsuga canadensis), jedle kavkazská (Abies normanniana), cervenolistý buk lesní (Fagus silvatica f. antropunicea), strihanolistá forma dubu letního (Quercus robur f. pectinata), barevné a jiné formy javoru (Acer pseudoplatanus f. leopoldii, A. platanoides f. schwedleri, f. stolli), korkovník amurský (Phellodendron amurense) s pružnou, korkovite ztloustlou kurou, borovice vejmutovka (Pinus strobus), jedle ojínená (Abies concolor), borovice cerná (Pinus nigra), douglaska tisolistá (Pseudotsuga taxifolia), zerav rasnatý (Thuja plicata), ruzné cyprišky (Chamaecyparis pisifera, Ch. optusa f. aurea, Ch. lawsoniana), limba (Pinus cembra), modrín japonský (Larix leptolepis), smrk pichlavý , f. stríbrná (Picea pungens f. argentea), tis cervený ( Taxus baccata), smutecní forma jilmu (Ulmus glabra f. pendula), drezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos), lípa kavkazská ( Tilia dasystyla), pajasan žláznatý (Ailanthus altissima), prekrásne kvetoucí liliovník tulipánokvetý (Liriodendron tulipifera), drištál Thunberguv (Berberis thunbergii), panašovaná forma americké svídy bílé (Cornus alba f. gouchaultiti), ruzné kaliny a tušalaje, moruše aj. Za pozornost také stojí východoasijská liana zimoker okrouhlolistý (Celastrus arbiculata), který ovíjí olši, rostoucí v horní cásti parku. Z penišníku bylo možno urcit Rhododendron molle, R. flavum, R. japonicum.

V sadu, který sousedí s parkem a byl dríve soucástí panství, rostou tvarované tisy (5 a 4 m vysoké), v dolní cásti jsou stríhané do polokoule, horní pak do tvaru dvou kuželu, nasazených na nízkém válci.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

jídlo sebou ale určitě se najde i něco na místě.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

hlavně ta příroda kolem to je snad to nejhezčí ale i plno jiných krásných věcí se zde dá najít.

Ostatní informace

já nikde nic neplatil tak nevím ale určitě dáte něco za cestu.