Zámek Vranov nad Dyjí

Kam a jak jedeme?

Zámek Vranov nad Dyjí ležící na jižní hranici českého státu asi 110 km od Vídně patří k nejpozoruhodnějším světským stavbám středoevropského baroka. Vznikl přestavbou ze zeměpanského románskogotického hradu, který je poprvé připomínaný k roku 1100. Současnou podobu mu vtiskli po ničivém požáru v roce 1665 hrabata Althannové. Ti na sklonku 17. století - podle projektu proslulého dvorního architekta Jana Bernarda Fischera z Erlachu - nejdříve postavili a vyzdobili impozantní sál předků, dominující zdejší členité krajině a výtvarně umocňující její osobitý půvab. Vzápětí vybudovali zámeckou kapli Nejsvětější Trojice jako jeho ideovou protiváhu. V 18. století pak přestavbu dovršili obytnými budovami čestného dvora. Zámek po nich získali polští Mniszkové, kteří přivedli k nebývalému rozkvětu proslulý vranovský závod na výrobu kameniny a porcelánu. S nimi spříznění hrabata Stadničtí ho drželi až do počátku druhé světové války. Dnes je jako národní kulturní památka situovaná v západní části Národního parku Podyjí v péči českého státu.

Za čím jedeme?

Zámek Vranov nad Dyjí patří k nejpozoruhodnějším stavbám středoevropského baroka. Vznikl přestavbou ze starého románsko gotického hradu, poprvé připomínaného jako zeměpanská pohraniční pevnost k roku 1100. Z něho si podržel dvě hranolové věže, část hradeb a budovy tak zvaného předhradí. Současnou podobu mu vtiskli po ničivém požáru v roce 1665 hrabata z Althannu. Ti na sklonku 17. století - podle projektu císařského architekta Jana Bernarda Fischera z Erlachu - nejdříve postavili a vyzdobili impozantní sál předků, dominující zdejší členité krajině a výtvarně umocňující její osobitý půvab. Vzápětí vybudovali zámeckou kapli Nejsvětější Trojice jako jeho ideovou protiváhu. V 18. století pak přestavbu završili obytnými budovami čestného dvora. Zámek pak získali polští Mniszkové, kteří přivedli k rozkvětu proslulý vranovský závod na výrobu kameniny. S nimi spříznění Stadničtí drželi zámek Vranov nad Dyjí až do počátku druhé světové války. Ten je dnes jako národní kulturní památka v péči státu.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

dobrý je mít sebou svačinu ale dobré hospůdky se vždycky najdou

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

no nejhezčí bylo že přímo na zámku měla sestřenka svatbu takže bezvadný

Ostatní informace

Vstupné pro rok 2010. Plné vstupné 100,- Kč. Na snížené vstupné 70,- Kč mají nárok děti od 6 do 15 let, studující do 26 let po předložení průkazu, senioři od 65 let a držitelé těchto průkazů a osvědčení: ZTP, ISIC typu STUDENT a EURO typu STUDENT.Rodinné vstupné pro dva dospělé a až 3 děti do 15 let je ve výši 285,- Kč. Snížené vstupné 25,- Kč platí pro organizované skupiny dětí do 6 let. • • • Zdarma děti do 6 let (mimo organizované výpravy) a držitelé těchto průkazů a osvědčení: průkaz průvodce ZTP/P, Fond ohrožených dětí (FOD), karta ICOMOS – osobní průkazy, Asociace muzeí a galerií ČR, karta NPÚ plus 3 rodinní příslušníci, karta ICOM, novináři nahlášení správě objektu za účelem pracovní návštěvy. Veškeré nároky na slevu na vstupném nebo volný vstup musí být dokladovány! • • • Příplatek za cizojazyčný výklad: 100,- Kč / 70,- Kč / 285,- Kč / 25,- Kč (to je vždy 100% k základnímu nebo sníženému vstupnému). • • • Příplatek za prohlídku mimo návštěvní dobu v sezonním období: 100,- Kč / 70,- Kč / 285,- Kč / 25,- Kč (to je vždy 100% k základnímu nebo sníženému vstupnému). • • • Příplatek za prohlídku v období mimo sezonu: 200,- Kč / 140,- Kč / 570,- Kč / 50,- Kč (to je vždy 200% k základnímu nebo sníženému vstupnému). • • • Platba v cizí měně je přípustná pouze v Euro. • • • Použití platební karty zatím možné není, zavedení této služby se připravuje.