Zámek Žichovice a ještě něco k tomu.
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní • Za kulturou • Do přírody
Kam a jak jedeme?
Krásná renesance, tak lze označit zámek v Žichovicích. V naší zemi bylo v tomto slohu postaveno takových objektů stovky, ale ve velké většině neodolaly novým stavebním slohům a byly přestavovány. Náš zámek ale zůstal do dnešních dnů skoro v nezměněné podobě a úpravy, které zde proběhly ve stylu baroka, byly nepatrné. Naše cesta, za tímto skvostem, začíná na žichovickém nádražíčku. Již první kroky za nádražím přinášejí při ohlednutí pohled na hrad Rabí, který je odtud vzdálen asi 1 km na protějším břehu řeky Otavy. Tato část obce je zcela nová, s několika bytovkami a rodinnými domky. Na cestě k zámku míjíme křížek pod starým akátem a po chvíli se nám otevírá pohled na samotný zámek. Celý objekt, včetně parku, je obehnán opravenou kamennou zdí. Dovnitř vcházíme malou brankou a jsme u cíle. Zámek je objekt postavený na obrysu písmene L. Zaujmou vysoké sedlové střechy a nádherné vysoké štíty na západní a jižní straně. Nad budovou, ve východní části, je vysoká hranolová věž s hodinami, zakončena stanovou stříškou. Zdi pokrývají z velké části obdélníková sgrafita, která chybí na některých místech na jižní straně. Na jedné zdi jsou sluneční hodiny z období baroka. Malému polootevřenému nádvoří vévodí stará lípa. K zámku na JV přiléhá bývalý panský pivovar. Dnes je tento objekt opuštěný a jediným obyvatelem je během léta párek čápů, který si vybral za sídlo komín. Vpravo máme trochu rozvodněný Nezdický potok, kolem kterého opouštíme zámek a jdeme se podívat na starší část obce. Před mostem vlevo je nádherná barokní socha sv. Jana Nepomuckého, která se jen tak nevidí. Samotné mosty jsou také z barokní dílny. Horní most má oblouky doplněné necitlivým betonem, ale most dolní je prostě nádhera. Kouzlo místa zdůrazňuje několik starých jasanů na břehu. Za mostem je tabule s informacemi pro cyklisty a my po krátkém stoupání jsme u kaple sv. Aloise. Sloh je trochu neurčitý, kaple byla postavena na začátku 19. století a v roce 1861 vysvěcena. Odtud je velmi pěkný výhled na zámek. Pár desítek metrů odtud je pomník obětem I. světové války. Jeho vršek je zakončen sochou lva. Dostáváme se k turistickému ukazateli a dáváme se doleva po zelené. Ta nás přivádí ke staré sýpce v empírovém slohu z první poloviny 19. století. Cesta nás vyvádí za ves a otevírají se nám výhledy na Rabí a okolní Hory. Odleva poznáváme Svat, následují Čepičná, Chanovec a Líšná. Za hradem vykukuje Šibeník. Vrcholy jsou součástí sušicko-horažďovických vápenců a jsou na území přírodního parku Buděticko. Návracíme se zpět k ukazateli a jdeme po silnici k Nezamyslicím. Po pár desítkách metrů je starý špýchar. Vycházíme za ves a po krátkém stoupání jsme u nově opravené kaple sv. Vojtěcha. Opět se nám objevuje Rabí, k JV vidíme Nezamyslice. Tady naše dnešní cesta končí. Ještě jednou procházíme kolem zámku, který je skutečné kouzelný a zdařený předjarní výlet končíme na nádraží.
Za čím jedeme?
Zbývá ještě cesta do časů minulých. Kdysi dávno se zde rýžovalo zlato a bývala tu tvrz, o které se toho moc neví. První zmínka o vsi je z roku 1045. Tehdy se s dalšími několika sídly stala majetkem břevnovského kláštera a to až do Roku 1420. V té době zde byla pouze ves a obrat nastal až v roce 1563, kdy se majitelem stal Jan Kavka Římanský z Říčan. Ten ves kupuje i s okolím a zakládá panské sídlo. Jím postavená tvrz je doložena v roce 1577. K vzestupu sídla dochází za dalšího majitele Jindřicha Libštejnského z Kolovrat. Ten staví renesanční zámek a skoro ve stejné podobě jej vidíme i dnes. V zámku byla pouze v roce 1680 postavena zámecká kaple. Zámek kupuje v roce 1707 pasovský biskup Jan Filip z Lamberka a v držení tohoto rodu je až do Roku 1945. Později je zde domov důchodců. Dnes je zámek majetkem obce a patří k nejlépe udržovaným místům Klatovska. Větší rozvoj obce nastal po roce 1888, kdy tudy začal jezdit vlak. O Rok později vznikla vápenka. V té době ještě v Otavě byli lososi a perlorodky. Vyplouvaly odtud vory do Hamburku a voraři ( tzv. hamburáci)se museli hodně tužit. Dnes v obci, která má 678 obyvatel, moc práce asi není, ale v budoucnu by se mohla, díky své poloze, stát zajímavým turistickým cílem.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Občerstvení je možné v místních hospůdkách či v nedalekém Rabí nebo v Sušici. Totéž platí i o ubytování. Je zde i vodácké tábořiště.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Zámek je prostě jednička se vším všudy a jeho návštěva je jistě zážitkem. Výjimečná a zcela ojedinělá je socha sv. J. Nepomuského. Hezky opravené tu mají obě kapličky. Z okolí jsou zajímavé výhledy především k severu a SV. Dolní most je místní perličkou, bohužel ten horní prošel necitlivou opravou. Nelíbil se nám stav bývalého panského pivovaru, ve kterém byla později mlékárna, ale po jejím krachu objekt pustne. Vzhled špýcharu i sýpky má k ideálu daleko, ale devastace z let socialismu máme v této zemi na každém kroku.
Ostatní informace
V zámku jsou byty a není přístupný, i když jsem zaslechl, že obec má zájem tuto skutečnost změnit a část zámku otevřít. Na 100% to ale nevím. Zajímavý je světec sv. Alois, kterému je zasvěcena kaple. K němu pár slov. Sv.Alois z Gonzagy se narodil 9.3.1568 jako syn hraběte Ferdinanda z Gonzagy na zámku Casttiglione u Mantovy v Itálii. Přes odpor otce vstoupil v 17 letech do noviciátu Tovaryšstva Ježíšova a o dva Roky později složil řeholní slib. Pečoval o nemocné a v Římě během morové nákazy, při ošetřování nemocných, se sám nakazil morem. Umírá 21.6.1591 v pouhých 23 letech. Stal se patronem studentů a mládeže. Jeho atributy jsou lilie, lebka, kříž a růženec. Žichovice jsou na mapě KČT č. 68 Pootaví. Celá procházka je kolem pěti kilometrů.