Ze Sušice k zámku ve Volšovech.

Kam a jak jedeme?

V okolí města Sušice se najde mnoho zajímavých míst, která stojí za zhlédnutí. Několik jich je i v údolí říčky Volšovky a tím nejbližším od města je právě zámek a zámecký park ve Volšovech. Od sušického nádraží je výhodné přepravit se na konečnou městské dopravy ve Volšovské ulici. Jízdní doba trvá kolem dvaceti minut. Ještě než půjdeme hodí se také nahlédnout do historie obce. První písemná zmínka o Volšovech je z roku 1045. Tehdy byla ves majetkem břevnovského kláštera a v majetku církve setrvala po více jak pět set let. Panským sídlem byly Volšovy od roku 1550 kdy byly majiteli Kocové z Dobrše. V této době tu stála renesanční tvrz, o které se toho moc neví. Tu nahradil barokní zámek, který poslední majitel z hraběcího rodu Chotků daroval řádu petrinů z Českých Budějovic. Ti zámek vlastnili do roku 1950. Za socialismu byly v zámku byty a po roce 1990 se zámek vrátil řádu. Dnes je v zámku sídlo oblastní charity.

 

Za čím jedeme?

Od konečné zastávky městské dopravy se projde do lesoparku Luh a pokračuje se po pravém břehu, proti proudu řeky Volšovky. Nedaleko od vstupu do lesa tu v poslední době přibyla naučná stezka pro děti „ Hrátky se zvířátky“. Po stezce jdeme krátký úsek jižním směrem k osadě Páteček, kde je lávka přes řeku Otavu. Dále se jde po červené silnici k Nuzerovu a na okraji pastviny se odbočí vpravo na cestu při okraji lesa k můstku přes jižní rameno Volšovky. Řeka se před obcí rozděluje do dvou ramen, která obtékají zámecký park. Do toho se vchází u vysokého javoru, pod nímž je můstek přes severní rameno říčky. Stezka parkem v této části prochází lesním porostem. V jejím okolí jsou především olše, javory, jasany a smrky. Stromy v celém parku jsou poměrně staré a dá se tvrdit, že park byl založen při stavbě zámku. Blíže k zámku je louka bez stromů, která slouží k různým aktivitám. Mimo jiné tady probíhá i výcvik psů. Za parkem je můstek, za kterým už je budova zámku.

Původně barokní zámek byl několikrát přestavován a jeho současný vzhled je po přestavbě v 19. století. Kolem velkého zámeckého nádvoří jsou při jeho západní straně hospodářské budovy. Několik jich bylo upraveno na byty. Budova zámku je při východní straně nádvoří. Má dvě jednopatrová křídla ve tvaru písmene L. Z jižního křídla, směrem k parku, vybíhá nevelká zámecká kaple. Vnější stěny zámku jsou hladké. Vchod do zámku je v jižním křídle. Uprostřed nádvoří roste památná Volšovská lípa. Z brány na severní straně zbyly jen dva pilíře. Zámek volá po opravě, ale dobrou zprávou je, že zámek i ostatní budovy mají nové střechy. Od zámku se projde k řece a odtud po úzké silničce do Starých Volšov. Po krátkém stoupání se po levé straně objeví velká pastvina a nad ní pohled k severu na rozložitý Svatobor. Na opačné straně se zvedá Volšovská stráž a na východě je vidět Sedlo.

Staré Volšovy je osada z několika domů, nad kterou se vypínají dvě nádherné velkolisté lípy. Rostou několik metrů od sebe. Ta blíže k domům je lípa u Bajčiů a druhá je lípa ve Starých Volšovech. Nižší strom zřejmě přišel o část svého kmene a i když je starší, je o mnoho nižší. Z rozměrů lze usoudit, že mohou být staré 400 až 500 let. Stromy jsou označeny jako památné. Z osady lze pokračovat dále po silnici k chatové osadě Páteček. Ze silnice se opět otevírají pohledy jak do údolí obou řek tak na vrcholy nad nimi. Mezi nimi je králem Svatobor s rozhlednou na vrcholu. Tudy již probíhá červená značka, po které se projde k řece Otavě. Ani nepřekvapí, že řeka má v letošním létě vody poměrně málo. Odtud se již stejnou cestou pokračuje k zastávce autobusu.

 

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

K občerstvení je možné využít některou z restaurací v Sušici, kterých tu je skutečně požehnaně. To platí i o ubytování. Ve většině z nich se vaří poměrně dobře.

 

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Krátký výlet údolím dvou řek je pro ty, kteří hledají klidná místa. Turistů se tady moc nepotká a zámecký park, i když není udržovaný, je učebnicovou ukázkou, jak se stromy dokáží postarat sami o sebe. Rád se do těchto končin vracím a vždy objevím něco zajímavého.

 

Ostatní informace

Celá cesta má okolo 6 až 7 kilometrů s minimálním převýšením. Zámek je veřejnosti nepřístupný. Pokud se někomu nechce moc chodit, u zámku se dá parkovat. S veřejnou dopravou ve všední den nejsou problémy. O víkendech toho jezdí méně.