Žichovické památky a zajímavosti.

Kam a jak jedeme?

Od mé poslední návštěvy Žichovic uběhla delší doba a jistě se v obci zase něco změnilo. Navíc žichovický zámek je hezká renesance a není jedinou památkou tohoto zajímavého místa. Když se podíváme do minulosti, dozvíme se, že tady žili Keltové, které jistě zlákala, mimo jiné, i zlatonosná Otava. O obci je první písemná zmínka již v roce 1045. To již tady žili Slované. Vystřídalo se zde několik šlechtických rodů. V roce 1563 nechal Jan Kavka Říčanský postavit tvrz. Ta byla v roce 1577 přestavěna na renesanční zámek. Od roku 1603 je majitelem Jindřich Libštejnský. V roce 1707 kupuje panství Jan Filip z Lamberka a jeho rod je na zámku až do roku 1945. Tolik velmi stručná historie.

Autobus ze Sušice odjíždí na minutu přesně. Za městem se otevírají výhledy do údolí Otavy. U obce Čepice se přejíždí most na pravý břeh řeky a po několika minutách vystupuji na zastávce v západní části obce. Tak ještě zjistit odjezdy autobusů a můžu jít.

 

Za čím jedeme?

Západní část obce je nová. Stojí tady několik bytových domů, obchod a hasičská zbrojnice. Před ní je socha sv. Floriána v barvě, která je novějšího data. Další kroky vedou do zámeckého parku. Ten je celý obklopen kamennou zdí. Hned za vchodem je dobře vybavený dětský koutek. V parku jsou většinou stromy domácího původu a travnatá plocha. Je odtud hezký výhled k západu na Kočí břeh. Nechybí ani lavičky a ve středu parku je nabíjecí stanice pro elektrokola. Jediným keřem v parku je zrovna kvetoucí pustoryl. Ve východní části parku je mateřská školka a také zámek. Dvě na sebe napojené budovy s honosným západním průčelím a věží. Na nižší přístavbě na východní straně jsou sluneční hodiny. Na otevřeném nádvoří roste hodně stará lípa. Od zámku prochází cesta kolem bývalého pivovaru, který byl naposledy mlékárnou. Po levé straně cesty je barokní socha sv. Jana z Nepomuku a o něco dál se nad Nezdickým potokem klenou dva barokní mosty, Horní a Dolní. Nezdický potok dělí obec na dvě části, ta nad jeho pravým břehem je na návrší. Tady upoutá kaple sv. Aloise, před kterou stojí křížek. Za kaplí je základní škola a je odtud hezký pohled do údolíčka. Prochází se po silnici do Nezamyslic kolem pomníku padlým se sochou lva a o něco níže je starý hospodářský dvůr se sýpkou. Dalším lákadlem je sýpka na východní straně obce. Její stav není dobrý. Od sýpky je ale hezký výhled na hrad Rabí a Budětickou vrchovinu. Žichovický barometr je v zahrádce u domu pod sýpkou, a jistě pobaví. Teplota se přiblížila k 26° C a slunce také něco přidalo. Je čas přemýšlet o návratu.

 

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Předpoklad oběda v jediné místní restauraci se nekoná. Mají tady dnes zavřeno. Zbývá obchod a lavička v parku. Ale na Rabí nebo v nedaleké Sušici je možností oběda dost. To platí i o ubytování.

 

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Místní zámek, i když je pro veřejnost uzavřen, za zhlédnutí určitě stojí. Je to nádherná a udržovaná stavba. Když se k tomu přidají další památky a výhledy do okolí na hrad Rabí a Budětickou vrchovinu, které mají jistě něco do sebe. Když se to dá všechno dohromady, zbývá jen napsat, že se mně Žichovice líbily.

 

Ostatní informace

Když se píše o Žichovicích nelze vynechat významné osobnosti, které měly k místu vztah. Dětství tady prožil spisovatel Karel Klostermann. Autor Země zamyšlené, Ladislav Stehlík, tady pobýval a o vsi a okolí i psal. Ves si oblíbili i malíři, Bohumil Ulrych, Alois Moravec a Rudolf Bém – Hlava. Často sem jezdil režisér Břetislav Pojar a mnoho jiných. Žichovice jsou dobře dostupné veřejnou dopravou. Zámecký park je volně přístupný a do zámku lze jen trochu nahlédnout. Místní kaple je také uzavřena. Jinak to je výlet na dopoledne a když se sečtou ušlé kroky, tak to bude kolem tří kilometrů. Žichovicemi prochází zelená značka ze Sušice do Horažďovic a začíná tady žlutá na hrad Rabí. Zbývá už jen pozvání do fotogalerie.