Zřícenina hradu Cimburk u Koryčan
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Vycházka - půldenní • Do přírody
Kam a jak jedeme?
Během letošní podzimní dovolené jsme se rozhodli dva dny věnovat vrchovině Chřiby. Není to moc, ale také není všem dnům konec. Zatím máme velké plány a málo času. První den jsme vyrazili na rozhlednu Brdo, tím zvládli i výstup na nejvyšší vrchol Chřibů. A protože nám zbylo ještě trochu času a bylo to na trase do Buchlova, kam se chceme jít podívat následující den, vyrazili jsme ještě na tuto zříceninu.
Za čím jedeme?
Náš Cimburk, také zvaný Nový Cimburk se nachází v jižní části Chřib, nedaleko od Koryčan, ten druhý Cimburk, také zvaný Trnávka je zhruba o 100 km dál – u Moravské Třebové. Přesto tyto hrady spolu víc než úzce souvisí. Hrad Trnávka vybudoval kolem r. 1300 u městečka Trnávka Ctibor z Lipnice – první moravský pán z Cimburka. Dědici Bernard a Ctibor o hrad však poměrně brzy přišli.
Proto si Bernard z Cimburka postavil v letech 1327 – 1333 Nový Cimburk, kam se r. 1348 přestěhoval. Gotický hrad měl výrazné prvky francouzského opevnění s protáhlou dvouvěžovou okrouhlou hlavní věží. Díky tomu je hrad památkou prvořadého významu. Ale ani tento hrad Cimburkové dlouho nevlastnili. Hrad měnil majitele. R. 1523 Vilém z Víckova zdokonalil opevnění – vybudoval bašty. Okrouhlou baštou zabezpečil i vstup do hradu. Hrad nebyl dobyt ani r. 1645, kdy se o to švédská vojska naposledy pokoušela. R. 1661 provedl Gabriel Horecký ještě barokní úpravy hradního paláce a zmodernizoval vnější opevnění. Po jeho smrti r. 1665 hrad převzal jeho syn Gabriel František Horecký. Ten si nechal přestavět tvrz v nedalekých Koryčanech na zámek, kam se definitivně r. 1703 odstěhoval. Hrad ještě nějaký čas sloužil jako sídlo lovčího a k ubytování lesního personálu. R. 1709 je však již uváděn jako pustý. Hrad, který prý patřil k nejhezčím moravským hradům, zůstal opuštěn, chátral a rozpadal se. I když byl hrad od r. 1958 chráněn jako kulturní památka, byl ke konci 20. století tak staticky narušen, že se zdálo, že už mu není pomoci.
Přesto se r. 1994 o jeho záchranu začíná pokoušet nově vzniklé občanské sdružení Popypeje. Začalo se záchrannými pracemi a zpřístupnilo hrad veřejnosti. Na hradě se koná řada kulturních akcí. Prohlídka je možná celoročně. I když je u vchodu uvedena otevírací doba, tuším od 10 do 17 hodin, tak v případě zájmu je hrad zavírán prý klidně až při setmění. Noční prohlídky však možné nejsou – hlavně z důvodu bezpečnosti. Osvětlení zde není.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Na nádvoří hradu je otevřená krčma, kde je možnost občerstvení. Točí tam i pivo a určitě se tam dostane i něco málo k jídlu, aby pocestný hlady neumřel.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Mám ráda zříceniny hradů, vždy si představuji, jaké to tu mohlo být. Je vidět, že to byl kdysi rozsáhlý hrad, a také je vidět, že se tam něco děje. Je to však určitě běh na dlouhou trať. Ale snaží se. Při vstupu dostanete namnožené povídání, kde si můžete přečíst něco z historie hradu i o významu jednotlivých částí hradu. Další informace máte i na prohlídkovém okruhu, který si každý prochází sám. Do věže se nesmí, ale z ochozu okolo věže je vidět na okolní hluboké lesy.
Ostatní informace
Ke hradu je přístup z několika stran.
My jsme volili tu nejkratší, protože jsme měli strach, abychom vůbec prohlídku ještě stačili. Auto jsme zaparkovali u vodní nádrže Koryčany na silnici z Koryčan ke Stupavě. Je tam místo, kde se nechá zaparkovat, zatím není oficiální značka, že by se nesmělo. Jen na zídce je napsán zákaz. Aut tam však parkovalo víc. Od přehrady vede lesem vzhůru cyklostezka, která se spojí se zelenou turistickou trasou z Koryčan a vede přímo ke hradu – je to 1,5 km. Zpátky se nechá jít ještě kratší cestou – od vchodu je úzká šikmo vedoucí cestička, která končí u parkoviště. Jen z parkoviště by se asi špatně hledala.
Další možnost je z Koryčan – z křižovatky Koryčany – autoservis vede zelená turistická značka až ke hradu – je to 5 km. Zhruba 8 km je to z obce Osvětimany, 10 km od hradu Buchlova. Prochází se přes Chřiby, je tam řada značených, ale i neznačených cest, takže se tam určitě nechá toulat podle libosti.