Zřícenina hradu Výrov (také uváděno Starého hradu) a Juránkova vyhlídka

Opouštíme Nové Město nad Metují, ale já si nemohu odpustit ještě si vyšlápnout na zříceninu hradu Výrov na jih od centra města, kde je vyhlídka. Moc času sice nemáme, ale je to jen asi 200 metrů do prudkého kopce, to ještě zvládnu.

Podle techniky zdiva se usuzuje, že hrad vznikl ve 14. století. Podle velikosti se jednalo spíš o hrad obranný než obytný. Prvním písemně doloženým majitelem hradu je Jan Černčický z Kácova, který jej vlastnil v letech 1483 - 1501, kdy založil Nové Město nad Metují a postavil si tam i hrad. Podle náchodské smolné knihy byl v letech 1539 - 1541 ještě využíván jako vězení pro nebezpečné zločince.

Hrad stál na skalnatém ostrohu, byl podsklepený, jednalo se patrně o čtyřhranný volně stojící věžovitý palác. Podle záseků, které se v podezdívce dochovaly, to byla roubená nebo hrázděná stavba. Ze západu byly skály, na jihu a vychodě byla štítová zeď 4 metry široká a vysoká minimálně 8 metrů. Ze severu a východu byl obranný příkop 9 metrů hluboký a 8 metrů široký, který je stále patrný. Dochovala se podezdívka věže, zříceniny štítové zdi a hradeb s bránou. Je to vše však hodně zarostlé.
Na nejvyšším bodě je Juránkova vyhlídka. Jan Juránek byl učitel, ale také historik, fotograf a muzejní pracovník. Byl to on, který zjistil, jak vypadaly za Pernštejnů jednotné domovní štíty na Husově náměstí. Podle jeho objevu byla severní strana náměstí do tohoto stavu uvedena. On se zasloužil o to, že město bylo dne 3. 12. 1969 vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Z vyhlídky je skutečně nádherný pohled na celé město s dominantou kostela Nejsvětější Trojice a zámecké věže.

Na plošině východně od zříceniny je kaplička Čtrnácti svatým pomocníkům. Datum vzniku kapličky není známé. Větší oprava byla r. 1938, r. 2002 byla nově vymalována. V sousedství stojí dřevěné velkopáteční kříže.

U zříceniny není možnost občerstvení, v podstatě tam není, ani kam se posadit. Do města je to však kousek a tam je možností dost.

Zřícenina je zarostlá, moc toho z ní skutečně není vidět. Ale ten pohled na město je skutečně nádherný. Za to to šplhání vzhůru určitě stálo.

Ke zřícenině vede značená červená turistická značka z Husova náměstí – je to sotva kilometr. Nechá se však zaparkovat těsně pod kopcem a pak je to těch 200 metrů vzhůru. My jsme odjížděli z města do Slavoňova – z této silnice je další možnost – nejkratší a nejpohodlnější. Je otázka, zda nejbezpečnější. V poslední pravotočivé zatáčce vede vlevo pěšina, na kterou se nechá odbočit a prakticky po rovině dojít nejdřív ke kapličce a pak na vyhlídku.