Zubrnice a jejich okolí
Dnešním tipem nás vybízím k návštěvě jedné z nejmalebnějších obcí našeho blízkého okolí, která se může pyšnit skanzenem, železničním muzeem, v kterém se natáčely filmy Rebelové a Páni kluci, a kopci vzdáleně připomínajícími Karpaty. Do Zubrnic můžeme zajet autem například přes Úštěk a Levín, od kterého nás povedou silniční ukazatele. Zaparkovat lze přímo před železničním muzeem. To je otevřeno až do konce října o víkendech a svátcích. V bývalém skladišti spěšnin a zboží je k zhlédnutí řada exponátů souvisejících s historií drah obecně i s historií dráhy místní. Nechybí množství fotografií, z nichž některé jsou pořízené právě během natáčení výše zmíněných filmů. Obzvlášť děti potěší pohyblivý model stanice Levín či funkční záchod připomínající dobu Rakouska - Uherska. V kolejišti před muzeem stojí několik zrenovovaných historických železničních vozidel. Největší perlou je ojedinělá sbírka drezín. A právě drezínu navrhuji k dalšímu přesunu. Pokud máme štěstí, dají se místní nadšenci přesvědčit k malé projížďce. Samozřejmě se sluší přispět do nepřehlédnutelné kasičky na dobrovolné příspěvky. Do obce Leština se pořítíme jak po horské dráze. Těm méně fyzicky odolným navrhuji využít drezínu i při cestě zpět. My ostatní vystoupíme, sejdeme do vesnice, u hospody přejdeme silnici a vydáme se vstříc vrcholu Bukové hory. Myslím, že se nám dobytí tohoto 683 metrů vysokého kopce stane malým dobrodružstvím. Již pěkných pár let zde nikdo neobnovoval značení, a tak žlutou značku zde neobjevíme. Přesto to jde, stačí si vždy vybrat tu cestu, která je více prošlápnuta a vede více do kopce. Za odměnu skutečně zažijeme Karpaty pár kilometrů od Lípy - bukové lesy, překračování bludných kořenů, nikde ani človíčka. Jen medvěda se asi nedočkáme. Po zhruba hodince bloudění narazíme na modře značenou cestu, která nás dovede k Vyhlídce na Ústí nad Labem či známému televiznímu vysílači, kde nám ochotně dají razítko do našich cancáků, deníků a cestovních knížek. Ačkoli cesta zpět do Zubrnic je tentokrát značená i podle současné mapy, nedivme se, když po dvou až třech stech metrech opět bloudíme. Při svém posledním pokusu o sestoupení vedeném červenou značkou jsem nakonec při stezce vyšlapané lesní zveří objevil chcíplého divočáka, z jehož zubů mají moji synové přívěšky na krku, políčko s jednou nelegálně pěstovanou rostlinou a chaloupku vystavěnou v korunách stromů. Značka se zázračně objevila až u prvních zubrnických domků. Pokud máme ještě dost sil, které jsme případně obnovili v některé z hospod, můžeme si prohlédnout některé stavby místního skanzenu, které jsou rozeseté kolem návsi i za vesnicí. Průvodce nejvíce vyzdvihuje jeden z mála funkčních mlýnů, ale tento vůbec funkční není a ke všemu ho střeží obrovitý a evidentně po lidském mase toužící pes, který nás nenechá podívat se ani na mlýnské kolo. Ale třeba v době vaší návštěvy bude všechno trochu jinak...