První běžky 111211

Chata Červenohorské sedlo  •  Fotografie (25)  • Foto: Bobkart

Vstoupit do fotogalerie (25 fotografií)

Technika lanovkářů

Jesenicko

Vstoupit do fotogalerie (25 fotografií)

Letošní zima si s nástupem dává načas, ale v posledním týdnu přece jen přišla na hory celkem slušná sněhová nadílka. A protože předpověď slibovala, že stříbrná neděle by mohla přinést i slušné počasí, musel jsem vyrazit na průzkum. Nebyli jsme s nikým domluvení, tak jsem zvolil hřebenovku z Červenohorského sedla na Švýcárnu, dál se uvidí, když jezdíme s děvčaty, většinou se jim na hřebenovku nechce, tak jezdíme po modré, komunistické. Trasa je široké obci známá, tak není potřeba jmenovat pořadí hor apod. Spíš trošku o podmínkách. Nakonec podle pohledu to vypadá že skutečně nějakých 30-40cm sněhu napadlo, zatím je to prašan, určitě z prvním oteplením to hodně klesne, ale dnes tedy vypadaly hory velkolepě. Kus cesty ze sedla jsem musel pěšky, cesta je vyhrnutá, protože montéři dokončují lanovku. Jak mi jeden z nich prozradil, v úterý budou věšet sedačky (dnes tahali lano). Strojovna je prý hotová, takže vlekaři můžou začít pytlovat písek (jinde se vozí bečky se Šerákem, ale už je zima).

Za lanovkou už se daly běžky nasadit, a podle stop sem zavítali i další běžkaři. Pak malá zastávka u srubu pod Klínovcem a nějaké foto, nakonec jsem nechal foťák na krku, to bych musel pořád sundávat batoh. Z Výrovky raději pěšky, ještě není tolik sněhu, aby se dal svah traverzovat, navíc po vyjetí ze stopy se hned bořím do prašanu. Na Malém Jezerníku se už skalka ztrácí v mladém porostu, takže nějakou dobu vyhledávané místo zaroste až do dalšího kácení, nebo kalamity, toho se už asi nedožijeme. Pod Velkým Jezerníkem řeším dilema, nemám-li uhnout na modrou, ale když už jsem to tak naplánoval, tak po hřebenovce. No stálo to dosti sil, stromečkem, bokem i pěšky hlubokým sněhem, ale vytrval jsem. Naštěstí to už jsou tu Slatě, a občerstvovna na Švýcárně. Z té „naší“ strany od sedla jede tedy jen pár běžkařů, Zato od Ovčárny (nebo Pradědu), to je procesí. Aby ne, asfaltka je prorolbovaná, vyřezané stopy, sněhu dost. Po výstupu na Jezerníkuž sil ubylo, ale řekl jsem si alespoň na rozcestí pod Praděd, ať se projedu na té krásné trase. Pod Pradědem se tedy vracím, zpátky na Švýcárně snad za 10 minut a po modré značce dolů. Bohužel za sedla trasa upravená není a v padáku pod Švýcárnou ke Kamzíku (rozcestí), je samá mulda, sice v prašanu se dobře brzdí, ale každý ví jak se běžkách dobře sjíždí. Ale přežil jsem to. Na Kamzíku potkávám našeho předsedu značkaře, tak při řeči se dozvídám, že trasa měla být upravená (asi se nenašel rolbař). Nicméně radostná zpráva je ta, že by to mělo být sjízdné do Koutů. Takže na Petrovku a dolů po lesní silnici (zelená cykloznačka). Pod 1000m je sníh trošku na povrchu namrzlý, ale pod slabým ledem je prašan, jak se střídaly srážky, moc tu asi nepršelo, spíš mrholilo. Sjezd navíc není nijak krkolomný, dá se i přibrzdit v hlubším sněhu. Tak do Koutů až k Pelikánovi a mostu. Nakonec i po novém průběhu značky pod vysokým napětím to jde až k novému areálu. Akorát tak na 1 pivo a na vlak bez čekání.

Autor: Bobkart

Další články autora: 2459

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli