Biocentrum „V Číbru“

Tato lokalita obdržela své pojmenování podle Malostranského potoka, který teče nedaleko odsud severním směrem a býval dříve rovněž nazýván jako Číbr. Zvláštní akorát je to, proč zrovna tak, neboť číbr je staročeské jméno pro saturejku. Jisté je pouze to, že sám potok i jeho blízké okolí je opředeno řadou legend a pověstí a dříve bývala tato místa brána až skoro mysticky. Přesně se nedá dozvědět ani kde stával dvůr Na Číbru, který je většinou zmiňován v souvislosti s Číbuzí, a tak bývá většinou autorů lokalizován právě na místo této vsi. V dávných dobách se tu nacházela panská bažantnice, která je ještě zanesena v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c096) a musíme zmínit i to, že tudy vedly již od středověku též cesty k Hubílesu, Smržovu a Lejšovce, a to z obou částí Černilova - horní i dolní. Samo pojmenování můžeme nalézt v tereziánském katastru a v josefinském katastru byla ves rozdělena na Velkou a Malou stranu, přičemž Číbr náležel k té druhé jmenované a z pojmenování "V Číbru" se stalo jedno z pomístních jmen.

Sám les Číbr býval vlastnictvím černilovského záduší, zbytek býval panským majetkem a v 18. století byl rozprodán mezi místní hospodáře, což je vidět v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA510018400). Ti ho využívali zejména jako pastviny a pole. To nám prokazuje také reambulace stabilního katastru z roku 1871 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_793_1) a následující kartografická díla až do současné doby, protože jinak se s těmito místy mnoho nedělo, pokud pomineme v roce 1898 vzniklým Vodním družstvem provedené regulační a meliorační práce, případně řadu vojenských cvičení za habsburské monarchie a za 1. čs. republiky.

V 50. letech 20. století bylo rozhodnuto o opětovném zalesnění některých míst a z některých částí polí vznikly opět pouze pastviny. Příkladem budiž rok 1956, kdy byl v Číbru vysázen černilovskými myslivci a Lesním závodem Opočno rychle rostoucí topol kanadský. Na přelomu 60. a 70. let 20. století se tedy některá místa černilovského katastru navrátila k původní kultuře, např. šlo právě o kopec Číbr a Vydrholec, kde skutečná pole nikdy de facto nebyla a hospodaření na nich vracela vždy jen skoupě vynaložené náklady a lidskou námahu. Další zalesňování v lokalitě Číbru pak proběhlo v letech 1969-1970. Tehdy myslivecké sdružení Černilo-Újezd vysadilo 21 100 sazenic (6 150 smrků, 8 000 dubů, 2 500 modřínů, 4 200 borovic a 250 bříz). Další zásahy byly provedeny během 80. let 20. století, aby se využila místa, která byla z hospodářského hlediska k ničemu.

Později se však zjistilo, že meliorační a regulační práce přinesly spíše množství záporů než kladných věcí. Narovnáním toků mizela rychle voda z krajiny, což neprospívalo jak polnímu hospodářství, tak pastvinářství. Bledě na tom byla i divoká zvěř a když se ve velkém začaly objevovat různé klimatické abnormality, zejména však velká sucha a tepla, bylo rozhodnuto o tom, že zde bude na pozemku p. č 3267 vybudováno mokřadní biocentrum o výměře 0,7 ha s periodickou vodní plochou během roku a vysokým podílem litorálního pásma. Vedle předem jmenované vodní plochy následně vznikly též sedimentační nádrže, jejichž účelem bylo zachycení smyvů z okolních polí a prodloužení životnosti navrženého mokřadu, jehož blízké okolí bylo osázeno druhově vhodnou doprovodnou vegetací.

S pracemi se začalo v roce 2013, přičemž zpracovatelem projektové dokumentace byla firma ŠINDLAR s. r. o. a realizací byla pověřena společnost Merit Bau CZ a. s. Tento projekt, jehož investorem byla obec Černilov, byl spolufinancován Evropskou unií - Evropským fondem pro regionální rozvoj a Státním fondem životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí. Celkové způsobilé výdaje projektu, jemuž opět napomáhali zdejší myslivci, činily 3 868 886 Kč, z toho byla podpora z ERDF: 3 671 857 Kč (95%) a podpora SFŽP ČR: 193 255 Kč (5%). Jak se změnila krajina v lokalitě "V Číbru", tak to přesně dokresluje srovnání leteckých měřicích snímků z let 2012 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSD24.2012.JARM38.00074&bz=-634078.82,-1034937.38) a 2014 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSD24.2014.JARM38.00068&bz=-634078.82,-1034937.38). Lepší je ovšem vidět vše na vlastní oči a tedy sjet nebo sejít sem po Pultrově cestě či po Silničce, kterou vede cyklotrasa č. 4266 Černilov-Jaroměř (viz http://cyklotrasy.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=135900), o níž bylo slyšet několikrát v médiích (viz https://www.idnes.cz/cestovani/na-kole/znacena-cyklostezka-vede-do-nikam.A050808_162413_ig_kolo_tom).

Biocentrum „V Číbru“ na mapě