Horní Studénky – Rozsocha

Ve skutečnosti se název Rozsocha vztahuje ke kótě 517 m n.m. východně od textačního místa na průběhu modré turistické značky od Klášterce do Horních Studének. Protože ale návrší pokrývá vcelku normální les, je orientační místo umístěné až v podstatě na vrcholu stoupání v polích a loukách u Horních Studének.

Důvod umístění orientace je vcelku jasný, pár metrů od číňana vévodí okolí krásná Valouchova lípa. Její stáří se odhaduje na 300 let, a ačkoliv se (zatím) nevyskytuje v seznamu památných stromů, pro místní určitě památná bude.

Minimálně pro zdejší skauty, kteří si tu zřídili poradní místo s ohništěm a posezením, určitě zde konají své ceremonie. Nutno poznamenat, že při tom vyčistili okolí stromu od nevzhledných houštin. Kmen lípy nese svatý obrázek s keškou.

Od samotné lípy případně ještě o pár metrů východně již na samotném návrší (U Příčnice) je k dispozici téměř ideální kruhový výhled na okolní krajinu. Vzhledem k poloze výletníka jednoznačně přitáhne téměř kompletní výhled na hlavní hřebenovku Hrubého Jeseníku, kterou má před sebou v severních směrech. Když se bude postupně otáčet k východu přejedou mu zraky přes poněkud nezajímavé „kopečky“ Hraběšické hornatina a nepatrnou Úsovskou pahorkatinu. Snad jen relativně blízké Bílé kameny a Trlina by zvědavce potěšila, co z těch vlnek je Bradlo by asi určil silný triedr. Bližšímu jižnímu (nebo jihovýchodnímu) obzoru dominuje blízký Háječek u Zborova se sjezdovku, pak pokračujeme kopečky Zábřežské vrchoviny. Vykukuje vcelku blízký Lázek, který je nejvyšší horou tohoto celku. Na západě vystupuje blízká Buková hora (lehce poznáme podle sjezdovky). K západu až severozápadu uzavírá kruh Jeřábská hornatina, hlavní vrchol se ukrývá za Čečelí, takže nejvyšší je viditelná Bouda 956 (m).

Když to člověk vidí, povzdechne si, to by byla rozhledna….