Velký Újezd-drobné památky

Velký Újezd, obec s 1058(2005) obyvateli leží na posledních svazích Oderských vrchů, 16 km východně od Olomouce. Kolem obce prochází rychlostní komunikace R35 v úseku Olomouc-Lipník nad Bečvou. 4 km severně od obce pramení řeka Odra.

První zmínka o Újezdci, ještě bez bližšího určení je v listině biskupa Jindřicha Zdíka z r. 1131. V r. 1301 je uváděn první známý duchovní správce farář Mikuláš. R. 1324 se jmenuje Žibříd z Újezda jako svědek při majetkovém převodu v nedaleké vsi Čermná. Markrabě Jan dal v r. 1371 Újezd, Smolnou a Střelnou lénem Půtovi z Holštejna a ze Zdounek. V Újezdě byl uzavřený zemanský dvorec, který byl později přebudován na rychtu, nyní již zbouranou. Protože neměl mužské potomky, dostal městečko Velký Újezd v r. 1381 lénem jako odúmrtí Václav Rus z Doloplaz, vyznavač Mistra Jana Husy, který dal svůj podpis na protestní listinu z 2. září 1415 proti Husovu upálení. V r.1390 bylo poddaným Velkého(Volného) Újezda uděleno odúmrtní právo. R. 1406 Václav Rus prodal Velký(Volavý) Újezd s dalšími obcemi Lackovi z Kravař za 350 kop grošů a stal se majetkem helfštýnského panství. V r. 1486 prodal Velký Újezd Pavel Žalkovic za 600 dukátů Vilémovi z Pernštejna. V r. 1548 získal městečko Velký Újezd s právem patronátním Erasim z Bobolusk a Velký Újezd se stal zbožím panství Veselíčko. Dále se majitelé často střídali. Od Jiřího ze Zástřizlu v r.1557 byli dále majitelé páni z Ludanic, páni Podštátští z Prusínovic až od r. 1793 hrabata Podštátští-Lichtenštejni. V r. 1733 byly zavedeny matriky a založena první škola. Nová farní budova byla postavena v r. 1738. Za třicetileté války byl Velký(Horní) Újezd zpustošen a stal se pouhou vesnicí, ale již v r. 1744 byl opět městýsem a získal od vrchnosti dědičnou rychtu. Karel Maxmilián, hrabě Podstátský, svobodný pán z Prusínovic založil 10.dubna 1738 špitál s útulkem ve prospěch chudých poddaných z Velkého Újezda. Stavba vrchnostenského špitálu byla dokončena v r. 1749. V r. 1751 byla dokončena novostavba farního kostela sv. Jakuba Staršího. U kostela byl vybudován hřbitov ze kterého zůstal na zdi kostela náhrobek mladého ruského diplomata, šlechtice Nikolaje Molčanova z r.1832 a kamenný kříž.

V r. 1771 bylo zavedeno ve Velkém Újezdě povinné číslování domů a v r. 1775 měl Újezd 77 domovních čísel. Od r. 1775 byla na náměstí vybudována vrchnostenská palírna(vínopalna). V r. 1782 byla dokončena stavba nové císařské silnice a mělo se postupně do Velkého Újezda přemístit správní centrum z Veselíčka, které zůstalo stranou. Byla vybudována přepřahací stanice a v r. 1785 poštovní stanice I. řádu, která v úseku Olomouc-Krakov dopravila například v r. 1846 15 000 osob. Poštovní „rychlíky“ jezdily tak přesně, že si podle nich občané řídili hodiny. V domě č. 98 bylo v r. 1790 zřízeno mýto. V r. 1830 měl Velký Újezd 115 domů a 960 obyvatel. Starý hřbitov u kostela byl v r. 1832 zrušen, za obcí zřízen nový a pod kostelem byla zbudována hraběcí hrobka. Pro politický vývoj po r. 1848 (došlo ke zrušení roboty) k přesunu sídla panství již nedošlo. V r. 1850 byla zřízena barvírna plátna a látek, 1854 postrková(hnanecká) stanice, 1861 postavena sušírna lnu, 1865 vznikla záložna, 1867 byl postaven větrný mlýn v trati Podíly(nad hřbitovem), od r. 1870 Rolnická záložna, první lékař-ranhojič a lazebník ve Velkém Újezdě a domácí výroba zápalek, 1876 postavena sirkárna pro namáčení sirek v č.131. Velký Újezd postily rychle za sebou v letech 1873 a 1880 velké požáry, ve kterých bylo zničeno 41 domů a tak byl v r. 1881 založen Sbor dobrovolných hasičů. V r. 1882 byla založena první chmelnice, 1886 založena Společnost řemeslných živností pro Velký Újezd a okolí, 1887 postavena nová školní budova, 1892 získáno právo konat čtyři výroční trhy, 1893 byla zřízena při císařské silnici Zemská naturální stravovací stanice. 1895 započato s domáckou výrobou tvarůžek, 1896 založen „Rolnicko-dělnický spotřební spolek“ Konzum, 1898 postaveny nové lázně v Záhumenském mlýně(první zmínka již v r. 1835), ustaveno „Družstvo pro chov dobytka“, 1902 založen včelařský spolek, 1904 postavena továrna na zápalky Hynkem Hausnerem, 1904-1905 postavena parní pila Narcisem Kavoříkem, zmodernizována v r. 1942, 1906 zaveden telefon a telegraf a založena Tělovýchovná jednota Sokol, 1926 zřízeno stálé sokolské kino, 1938 vydlážděna státní silnice, založena měšťanská škola v bývalé sirkárně. V r. 1900 měl Velký Újezd (něm.Gross-Aujezd) s osadami Mokř, Vrchní Pila, Ranošov, Staměřice, Zavadilka a samotami Záhumenský Mlýn a Prostřední Pila, 252 domů ve kterých žilo 1520 čechů, 268 němců a 6 židů.

Druhá světová válka velmi zasáhla do osudů obyvatel Velkého Újezda. V r. 1942 6.února byl fašisty umučen v Mauthausenu Jan Sýkora, 24.března umučen v Osvětimi učitel Vlad. Kovařík, 18. dubna padl hrdinskou smrtí Jaroslav Švarc. V r. 1944 padl 6. října v boji na Dukle Alois Fröhlich a 20. dubna 1945 upálili fašisté s vlasovci 19 občanů ze Zákřova v lese u Kyjanice. Po r. 1947 byla zahájená soukromá výroba nábytku, základ Stolařského družstva ustaveného v r. 1951. Památky na bohatou minulost významného městýse najdete po celém obecním katastru , ale i v současnosti je Velký Újezd významným kulturním a společenským střediskem regionu. Protože se zde stále něco děje, stojí Velký Újezd za návštěvu.