Na Skalky skřítků a rozhlednu Bučina.

Výlet do míst, která byla dlouhý čas nepřístupná.

Vycházím z obce Dubina. Značenou cestou po okraji Vojenského újezdu Hradiště přicházím k hájovně, odkud vede odbočka ke Skalkám skřítků. Náročnější výstup končí na vrcholu kopce Schwedelberg. Po vysekaných schodech ve skále sestupuji pod skalní stěnu s pseudokrasovými dutinami připomínající jeskyně. Je jich zde kolem 60ti s průměrem od několika centimetrů až do 150 cm, dlouhých až 5 metrů.

Tato národní přírodní památka je ve vojenském výcvikovém prostoru a byla zpřístupněna až v roce 1990. Stejnou cestou se musím vrátit zpět k hájovně.

Po nově upravené Mattoniho lesní cestě přicházím k obnovené lesní kapličce na skalním ostrohu nad řekou Ohří. Hezké odpočinkové místo.

Cesta vede dál ve svahu nad řekou k prvním domům bývalých lázní Kyselka. Vzhledem ke změně majetnických práv a probíhajícím rekonstrukcím některých budov je značená cesta přehrazena ploty, nebo páskou zakazující vstup. Podařilo se mi prokličkovat mezi těmito zátarasy a najít odbočku na rozhlednu Bučina. Tato část je orientačně náročnější a proto je lepší odbočit na rozhlednu u antény, která je nad velkým parkovištěm pro nákladní vozy rozvážející minerální vodu Mattoni a v blízkosti lesní kapličky.

Ze široké lesní cesty pak odbočuje zarostlá pěšina, která prudce stoupá vrcholu. Rozhledna do poslední chvíle není vidět. Je skrytá mezi vzrostlými stromy. Je to jedna z nejstarších rozhleden u nás. Byla postavena okolo roku 1880. Kamenná rozhledna je vysoká 10 metrů. Byla hojně navštěvovaná lázeňskými hosty. Po II. světové válce sloužila jako vojenská pozorovatelna. Po opuštění vojáky chátrá a upadá v zapomnění. V roce 2003 byla opravena. Z rozhledny je omezený výhled na údolí Ohře, na Kyselku a protilehlé Krušné hory.

Opět stejnou cestou se vracím do Kyselky na bývalou kolonádu, kde stojí socha zakladatele lázní Jindřicha Mattoniho a je zde sveden Ottův pramen. Lázně, které patřily k nejkrásnějším v Evropě nabízejí dnes žalostný pohled na rozpadající se zbytky lázeňských budov.

Procházím Kyselkou a pokračuji do Radošova, kde stojí unikátní krytý dřevěný most přes Ohři a dál do Velichova. Za chátrajícím barokním zámkem značená cesta přechází na druhý břeh řeky. Kousek po cestě, která je najednou přerušena plotem soukromého pozemku. Značení pak obchází pozemek po kolejích železniční vlečky z Vojkovic nad Ohří do Kyselky!!! Asi po 200 metrech se vrací na původní cestu. Ta vede po břehu Ohře do Vojkovic nad Ohří.