Lázně Kyselka.

Kyselka, bývalé lázeňské domy  •  Fotografie (30)  • Foto: Bohumir

Vstoupit do fotogalerie (30 fotografií)

Kyselka, objekt pod novou halou

Kyselka, záběr z obce

Vstoupit do fotogalerie (30 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Při našem pobytu na Karlovarsku jsme měli vybráno několik zajímavých míst. Jak to tak bývá, plán se občas neplní. Příčinou byla směrovka před křižovatkou s nápisem Kyselka. Hlavou proběhne, že je to vlastně místo, které se objevuje na televizních obrazovkách, v rozhlase a také v novinách a časopisech. Bohužel jde o zprávy, které vykreslují tuto obec jako bývalé lázně, které se mění v rozvaliny. Je jasné, že si nemůžeme nechat ujít příležitost přesvědčit se osobně jaké to tam je ve skutečnosti. Je také nutné seznámit se s minulostí a tak se dostáváme na první stránku, na které se píše jak to tady všechno začalo. Při několika minerálních pramenech bylo mezi roky 1792 – 93 založeny malé lázně, které se v roce 1829 staly majetkem Viléma z Neuburgu. S výstavbou objektů, které vidíme dnes se začalo v roce 1850. Největší rozvoj začal od roku 1873, kdy se stal vlastníkem lázní Jindřich Mattoni.

Za čím jedeme?

Začínáme s vycházkou na malém parkovišti nedaleko mostu přes řeku Ohři. Pod novou halou od které vyjíždějí kamiony s „Matonkou“ je několik objektů v horším stavu. Ještě před mostem je pomník obětem ve druhé světové válce. Přecházíme most a jdeme parkem, kolem menšího parkoviště proti proudu řeky. Je tady několik opravených objektů a docela hezká je budova kina. Hlavní část bývalých lázní je na pravém břehu. Řeku přecházíme po lávce, která ale nevzbuzuje moc důvěry. Na druhé straně je řada lázeňských domů, které by mohly sehrát roli ve válečném filmu. Je těžké určit, který objekt je Vilemínka, Švýcarský nebo Jindřichův dvůr. Hezká jména a hrůzný stav. Pravdou ale je, že na několika domech je lešení a jeden je již dokonce opraven. Dokonce tu jsou i dva dělníci. Přicházíme k Ottovu prameni a jeho voda je velmi chutná minerálka. Nedaleko je Ottův pavilon, Mattoniho umělý vodopád a Mattoniho pomník. Uvádí se, že autorem je sochař E. Hellmer. Zbývá ještě Mattoniho vila na nedalekém návrší. Ta je v lešení a za plotem. Stejnou cestou se vracíme na parkoviště. Na skále nad řekou je novorománská kaple sv. Anny. Možná, že světice bude držet ochranou ruku nad tímto kdysi hezkým místem a Lázně Kyselka se stanou znovu obdivovaným místem.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Při našem pobytu jsme byli ubytováni nedaleko Ostrova, kde jsme se i stravovali. V Kyselce jsme žádnou restauraci nenašli.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Tady je odpověď jasně daná, současný stav je katastrofální a to se nikomu líbit nemůže. I když údolí řeky je tady docela hezké.

Ostatní informace

Parkování je možné na dvou místech a nic se neplatí. Byla to jen krátká odpolední vycházka. Jde se po rovině a celá cesta se vejde do 3 kilometrů. Díky vedru jsme chodili raději kolem řeky.

Autor: Bohumir

Další články autora: 1427

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli