Cesta k jezírku pod Líšnou.

Kam a jak jedeme?

Líšná ( 539 m.n.m.) je hora v Budětické vrchovině a ta je jednou z částí Bavorovské pahorkatiny. Vypíná se západně od Hradu Rabí a na jejím jižním vrcholu je zřícenina kaple. Jejím kouzelným a romantickým místem je jezero pod východním svahem hory v místech bývalých vápencových lomů. To je také cílem tohoto malého výletu. Ten začíná na nádraží v Žichovicích, odkud se jde po svých.

Za čím jedeme?

Z nádraží jdeme pěšinkou přes louky k řece Otavě a po jejím pravém břehu se dostáváme na most pod hradem Rabí. Za mostem se dáváme do protisměru a po druhém břehu procházíme až k soutoku s Budětickým potokem. Odtud míříme k nedaleké silnici, která spojuje Horažďovice se Sušicí. Jsme na malém parkovišti a nad námi se tyčí bílá vápencová stěna. Bývalé lomy jsou oploceny, ale plot na několika místech je buď poškozen nebo zcela chybí. Z parkoviště vede cesta pod skály. Po ní procházíme mezi lesíkem břízek a borovic, kterým, jak se zdá toto prostředí změněné člověkem přímo svědčí. V kamenité zemi se začínají usazovat i trsy trav a sem tam něco i kvete. Především mateřídouška, chrpa a jestřábník jsou druhy, které zaplňují spodní patro. Docházíme na svah, pod kterým se leskne hladina jezera. Není to žádný drobeček. Má kruhový tvar a jeho šíře je jistě kolem 100 metrů. Sestupujeme k hladině, která s narůstající hloubkou mění barvu. Kolem břehu pluje hejno dosti zvědavých pstruhů a někteří jedinci jsou skutečně nádherní. Na koupání to dnes není a tak vylézáme na první stupeň stěny a jezero obcházíme. Pod východní stěnou nás zastavuje proud zřícených kamenů a tak cestu kolem jezera dokončujeme z druhé strany. Odtud se také otevírá hezký pohled na nedaleký Chanovec ( 555 m.n.m.). Stejnou cestou, bohatší o hezký zážitek, se vracíme na nádraží.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Občerstvení jsme si nechali do hospůdky nedaleko žichovického nádraží. Lze také zajít do nedalekého Rabí, kde je možností daleko více. Ani s ubytováním tady nejsou žádné potíže, od kempů až po hotely.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Nelíbil se nám nepořádek kolem parkoviště, ale to je v této zemi celkem běžný jev. Jezírko vše vynahradí a je to tady přímo učebnicový příklad, jak dokáže příroda poměrně rychle zacelit jizvy po lidech.

Ostatní informace

Celá cesta tam i zpět se vejde do tří kilometrů. Každý by měl počítat s tím, že jde do míst, kde skály nejsou dost stabilní a často dochází k uvolnění i většího množství kamení. Vše je na mapě KČT č. 68 Pootaví. Žichovické nádraží je na trati č. 185 z Horažďovic předměstí do Klatov.