z Hlavňova na Hvězdu a kolem Laudonových valů zpět (retro)

Kam a jak jedeme?

První procházka Broumovskými stěnami vedla na poutí místo Hvězda. Vede tam sice silnička, ale my jsme se vydali skalami, Kovářskou (nebo Kovářovou) roklí. Cesta je pravda chvílemi poněkud neschůdná, ale tu trochu nepohodlí opravdu vyváží nádherné skály.

Když se člověk vyškrábe až na hřeben (a ten poslední úsek stojí za to), octne se pod skalním útvarem Bumrlíček. Je to vlastně takový dost přerostlý skalní hřib. Vyfotit ho mi tentokrát nebylo přáno. Motal se tam jakýsi cizí chlapeček a odmítal odejít ze záběru. Kousek za Bumbrlíčkem je vyhlídka na Kovářskou rokli, Skalní divadlo. Zírali jsme asi deset minut.

Ze Skalního Divadla je to na Hvězdu tak půl kilometru. Chvíli ještě skalním bludištěm, potom lesní cestou. Je tu už zmíněné poutní místo s barokním kostelíkem a taky dřevěná lovecká chata s restaurací. Dovnitř stojí za to zajít už kvůli interiéru.

Na návrat bylo ještě brzy, šli jsme tedy po úbočí stěn po modré značce na Honský Špičák. Pěšinka by to byla pěkná, ale při nějakém nedávném větříku na ni popadaly stromy a bylo opravdu dost těžké projít. Nahoru sráz, dolů sráz, obejít se to nedá. Tohle prolézání končilo až u Laudonových valů, kde se cesta zase dostává na hřeben. Slavný generál odtud bombardoval pruská vojska táhnoucí na Broumov. Teď tu byla skupina cyklistů a chystala se vyrazit cestou, kterou jsme přišli. Snažili jsme se jim to rozmluvit, že s kolama neprojdou, ale oni byli mladí a chytří, my staří a hloupí. Jejich problém.

Za Laudonovými valy je už Honský Špičák, potom sedlo se silnicí a vesnička Hony. Odtud vede zelená značka zpátky na Hvězdu, ale z té se dá odbočit v polovině lesní cestou do Hlavňova. Houby už jsme sbírat nechtěli, ale ony hrozně provokovaly. Zvlášť ten hříbek u cesty. Neodolal jsem.

Do Hlavňova jsme přišli kolem dětského tábora a kravína. Na zahrádce před hospodou jsem krájel houby, abych je mohl dát do auta sušit. Seděli tam dva mladí, kluk a holka, přijeli na kole. Ptali se, jestli se dá jet po červené značce na Hvězdu. Vřele jsem jim to nedoporučil, byli sympatičtí. Poradil jsem jim silničku. Do kopce si taky zašlapou a nerozbijou si hubu. Tihle vypadali, že si poradit dají. Od děvčete jsem odposlechl krásné úsloví. Hrálo tam rádio, ona u jedné písničky prohlásila, že je hrozně ztútaná. Dodnes to občas používám.

Za čím jedeme?

Tady se chodí za přírodními úkazy (skály), za památkami (Hvězda), poslední dobou i za účelem poutě (zase Hvězda). Ať si každý vybere důvod sám.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Ubytování v penzionu U Doležalů bylo skromné, leč vyhovující a asi tu ani špatně majitel nevařil. A snídaně byly vynikající. Ale ty klobásky tenkrát Pod platanem byly neodolatelné.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Maličkým problémem bylo počasí. Když jsme se po čtvrté odpoledne vrátili z procházky, ukazoval teploměr na kryté zahrádce 35oC. Ale nahoře to tak nevypadalo.

Ostatní informace

Za tu krásu vůkol se žádné vstupné neplatí, v lovecké chatě u Hvězdy je možné se nejen (tenkrát velmi dobře) občerstvit, ale i snad dosud ubytovat.