TURISTIKU PODPORUJÍ
61 569 turistů a cestovatelů
112 311 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 399 824,- odměny za články
 Moje oblíbené
Cestování do zahraničí 2023 Cestovní pojištění  Ubytování Ukrajina  Mapa Ukrajiny
Ukrajina je země ležící na výchoě Evropy, které se pro její úrodnou půdu přezdívá "obilnice Evropy". Hlavním městem Ukrajiny je Kyjev. Ukrajina má přibližně 48 mil. obyvatel. Mezi další turisticky zajímavá města patří např.: UžhorodLvov,  TernopolOděsaVinnycja. Na výlet můžete vyrazit i do nechvalně známé, ale zajímavé oblasti Černobylu a Pripjati.
Oblíbené destinace a místa    
  Matka vlast - Kyjev   Letovisko Solotvino  >  Koločava  >  Pripjať  >  Památník bitvy u Zborova  > Radar DUGA  
Příspěvky z Ukrajiny od zkušených turistů a cestovatelů  (530)  
   Tipy na výlet (4)     Turistické cíle (472)     Trasy (1)     Cestopisy (46)    Fotogalerie (33)
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Evropa
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Vesnice
Městečko
Město
Osada
Samota
Městská část
Hlavní město
Přístav
Místní část
Náměstí
Ulice
Městys
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky
Změnit oblast
Vyhledat oblast:

5 dní Ukrajinských hôr a vidieka

Cestopisy

Fotografie (9)  • Foto: Tikaka

1.deň : obec Goverla (dá sa ísť aj odinakiaľ)– Goverla 2061m.n.m. – útulňa

2. deň: utulňa – Kvasy

3. deň: Kvasy – Bliznica 1881m.n.m.– Gora Tempa - pekná lúčka pod hrebeňom

4. deň: pekná lúčka – Usť-Čorna

5. deň : Usť-Čorna – Ruskaja Mokra – Komsomolsk - Koločava

1.deň

Foto: Tikaka

Skoro ráno sme vyrazili z obce Goverla (kúsok za dedinou Lugi) a vnorili sa do hustého zmiešaného lesa. Za krátko sme prešli vstupnú bránu do národného parku a pokračovali po blatistej, rozjazdenej lesnej ceste tiahlymi zákrutami stále vyššie a vyššie, povzbudzovaní tabuľkami, ktoré nám ukazovali priebežne pribúdajúce výškové metre. Les pomaly redol, a miešal sa s krovinami a malými čistinkami. Na jednej z nich sme našli aj ohnisko a drevený stolík s lavičkami. Tu sme sa naraňajkovali, usušili stany, ktoré sme dole v doline museli zbaliť mokré od rosy a pobrali sme sa ďalej. O chvíľu stromy zmizli a na ľavo pred nami sa objavila Goverla. Išlo sa veľmi dobre - chodník bol ešte bez ľudí, slnko ešte nepálilo a my sme mali ešte veľa síl. O chvíľu sme boli hore: privítal nás neporiadok, hluk generátora a asi dve piknikujúce rodinky. Pomysleli sme si : Jééj, to je super, že je tu tak málo ľudí! a asi o 15 minút na to sa zo všetkých strán začali hrnúť mnohopočetné skupiny národoveckej ukrajinskej mládeže, skandujúc heslá a mávajúc veľkými žltými zástavami. V priebehu pol hodiny ich tam bolo možno 500-600, utvorili kruh a začali nejaký snem, kde sa striedali v prejavoch a vykrikovaní a aj si zaspievali.

Foto: Tikaka

Krátko po poludní sme opustili Goverlu po kamenistej ceste. Tá sa pod kopcom zmenila na pohodlný vychodený chodník, ktorý viac-menej traverzoval hrebeň z ľavej strany. Občas hole prerušil malý lesík, ale inak sme mali stále výhľad na vlniacu sa trávu kopcov okolo nás. Krátko pred koncom našej plánovanej trasy pre ten deň, cestu pretínal malý potôčik, ktorý stekal zo skál na pravej strane cesty. (museli sme sa sem neskôr ten večer vrátiť, pretože: 1. Prameň, ktorý mal byť v mieste kde sme táborili, sme nenašli. Vraj keď je sucho, tak proste netečie. Vodu z potôčika sme pili, nič sa nám nestalo. 2. V mieste táboriska je jazero/pleso(?), ale prístup k nemu bol kvôli močarine okolo takmer nemožný. Takže ak sme sa chceli trochu umyť, ostávalo nám len vrátiť sa. Je to asi 15 minúť.) O chvíľu sme došli k útulni – k malému domčeku, ktorý bol viditeľný už zďaleka. Postavili sme stan na rovnej ploche poniže domčeka a po Horalke a večernej hygiene pri západe slnka sme zaspali.

2.deň

Zobudili sme sa do relatívne teplého rána. Skôr než padla rosa sme zbalili stan, rozlúčili sa s domčekom a vydali sa ďalej po širokej ceste zarezanej do svahu. Hmla. A z tej hmly sa, ako v sne, začali vynárať kone – biele, čierne, hnedé.. Objavili sa a zas zmizli a zas sa objavili a zdalo sa, že sme im úplne ukradnutí. Tichá nádhera. O chvíľu sme prechádzali okolo polorozpadnutých pastierskych domčekov, akých sme počas nášho výletu videli ešte nespočetne, a tam sa pred nami na ceste zjavili dvaja chlapci, ktorí ťahali vozík, okolo nich behal pes a popri nich klopkalo žriebätko. Pozdravili sme a predbehli sme ich. Keď sme sa o chvíľu obzreli, nebolo ich. Stratili sa v hmle.

Foto: Tikaka

Slnko vyšlo vyššie – hmla sa roztopila a nám bolo o niečo veselšie. Po necelých dvoch hodinách sme došli k sedlu/ rázcestiu. Dalo sa pokračovať ďalej, alebo zabočiť prudko, takmer 180°, vpravo a prudko klesať. Naša cesta viedla dole – ten deň sme nestúpali takmer vôbec. Ešte pred tým sme sa však zastavili, zjedli na raňajky zvyšky chleba a ohúrene pozorovali náklaďák plný ľudí v dobrej nálade, ktorí nám mávali, až kým sa nestratili za najbližším kopcom.

Cesta dole bola nekonečná. Aspoň mne sa tak zdalo. Zo začiatku som bola ešte schopná vnímať skutočne krásnu, sviežo zelenú prírodu, voľne sa pasúce kravičky, príjemný tieň, ktorý po predošlom opekaní sa na slnku veľmi dobre padol. Išli sme striedavo lesom a lúkami..a nádherné lúky to boli, plné kvetov, motýľov a včiel. Občas vychodený chodník vystriedali skaly, ale inak sa išlo dobre. Cesty sa rozdeľovali a zas pripájali, snažili sme sa udržiavať smer a ísť tou najvyšliapanejšou...a to bola dobrá voľba: po niekoľkých hodinách klesania sa pred nami sa objavila konštrukcia veľkej nedostavanej budovy (neskôr sme sa dozvedeli, že tam kedysi plánovali urobiť sanatórium). Pri sanatóriu sa dá stanovať, ale neviem o tom nič viac. My sme využili ponuku ubytovania v Kvasoch – pod strechou.

Foto: Tikaka

Kvasy sú malá dedina, ale našli sme tam všetko, čo sme potrebovali. Hlavne, bola to posledná dedina, kde sa dali nakúpiť poriadne zásoby jedla. My sme to nevedeli a preto sme to neurobili, čo sme potom, samozrejme, trpko oľutovali. Zašli sme tam však do reštaurácie, kde nám priniesli jedálny lístok s celkom bohatou ponukou. Chvíľu sme lúštili azbuku a chvíľu sa rozhodovali, čo vlastne chceme. Potom prišla rázna pani čašníčka a zrušila nás, že to, čo sme si vybrali, nemajú. A vlastne ani toto nemajú, a ani to, a ryby vôbec nie, a z polievok len boršč. Tak. Ostali v podstate len dve možnosti, tak sme si každý dali jednu, nech vyskúšame všetko čo majú, no nie?

V Kvasoch vyteká prameň kyselky, ktorá chutí ako citronáda. Našli sme ho za pomoci domácich v hornej časti dediny pri veľkej chate, v ktorej je aj reštaurácia /kaviareň/cukráreň. Prameň bol pekne upravený a asi je výdatne navštevovaný.

Slušné potraviny s úžasným čerstvým pečivom (vozia vraj 2x denne) a širokou ponukou syrov sme našli na ľavej strane cesty (v smere do Hrachova/Rachova) blízko železničnej stanice.

3.deň

Foto: Tikaka

Vstali sme do oblačného rána. Ten deň sme mali v pláne dostať sa na Bliznicu a potom čo najďalej po hrebeni smerom k Usť-Čorna. Cesta od začiatku stúpala a viedla nás pomedzi roztrúsené usadlosti Kvasov, okolo zanedbaných dvorov, voľne pobehujúcich psov a malých políčok. Po asi hodine sme vošli do pekného listnatého lesa. V podstate nezaujímavé stúpanie nás po necelých dvoch hodinách dostalo nad hranicu lesa ku krížu a pastierskym domčekom. A tam to začalo – po nudnom:strom, strom, strom, blato, strom, strom..ani stopy. Potrhané mraky sa váľali po okolitých kopcoch, vietor previeval hmlu z jednej strany hrebeňa na druhú. Opodiaľ sa páslo obrovské stádo oviec. Strážili ho šiesti veľkí snehobieli psíci. Šli sme hore, ani neviem ako dlho, ani neviem, ako strmo, pretože sme boli celkom pohltení tým, čo nám príroda na to ráno pripravila. Malá Bliznica, Veľká Bliznica, sme tu. Začalo trochu pršať a bola aj dosť zima, takže sme sa ani nezdržali a schádzali sme opatrne po klzkých kameňoch a tráve ďalej po hrebeni.

Toto bol najkrajší deň nášho putovania. Hole, vietor, ticho, samota. Kde-tu nejaký kríž, kde-tu prístrešok. Celý zvyšok dňa sme už len chodili hore kopčekom, dole kopčekom – žiadne extrémne výškové zmeny – a mohli sme sa kochať a nasávať atmosféru. Počasie sa zlepšilo hneď ako sme sa vzdialili od Bliznice a teda absolútne nič nenarúšalo dokonalosť dňa.

Poobede sme prechádzali okolo plesa, ktoré ležalo dosť hlboko pod nami na ľavej strane. Je tam vraj možnosť táborenia. V tých miestach sa dá nabrať voda z neupraveného prameňa (naberali sme do hrnčeka a prelievali do fľaše, voda tečie po zemi, inak sa to nedá).Premeň sa nachádza asi 200 m od cesty po vyšliapanom chodníčku. Nedá sa to minúť.

Foto: Tikaka

K večeru sme došli k rázcestiu pri kríži, (myslím, že ten kopec, na ktorom je rázcestie sa volá Gora Tempa - okolo 1600m.n.m.) kde jedna cesta pokračovala rovno a jedna zabáčala takmer v pravom uhle vpravo. Odbočili sme teda vpravo, na severo-východ, a začali sme hľadať miesto pre stan. S tým nebol veľký problém. Bola som tak unavená, že som oželela večernú Horalku a padla som do spacáku.

4.deň

Foto: Tikaka

V noci si popršalo a nad ránom bola hustá hmla. Zbalili sme sa a vyrazili. Zas tie kone!!! Máme šťastie na hmlu a kone dokopy. Tentoraz však žiadni ľudia. Aj napriek hmle orientácia nebola ťažká: proste sme šli po asi 3m širokej ceste stále dopredu. Počas chôdze sme niečo zjedli (nechcelo sa nám sadať si do mokrej trávy) a pomaly sme kráčali okolo ďalších krížov až k veľkému drevenému dvojposchodovému domu. Bol opustený a asi slúži ako turistická útulňa. V tej hmle a tichu pôsobil trošku strašidelne a zvláštne. Asi preto, že by som nečakala takúto veľkú stavbu uprostred divokej prírody. O kus ďalej sme videli pár chlapíkov, pravdepodobne drevorubačov, čo sa práve zobúdzali pred svojimi maringotkami. Okolo pár prázdnych fliaš – asi mali deň pred tým párty. Pri maringotkách, za ktorými bol odparkovaný obrovský, špinavý lesný traktor, začalo klesanie. Les sa striedal s lúkami a rúbaniskami, kde-tu kravy, občas kone, dve stáda oviec, hrozivé sivé mraky a vietor. A tucty ciest a cestičiek. Snažili sme sa aspoň približne držať smer na Usť-Čornu a dúfali sme, že ten dážď vydrží, kým zídeme do doliny.

Foto: Tikaka

Dážď vydržal. Konečne sme pod sebou zbadali dedinku – domy roztrúsené po údolí. Obišli sme pár múrikov a preliezli pár plotov a pocítili sme asfalt pod nohami. Dedina tichá – ako po vymretí. Aj keď bolo skoré poobedie. V krčme sme sa dozvedeli, že sme v obci Lopuchov, kúsok severnejšie, než sme chceli byť. Do Usť- Čorna bolo treba ísť ešte pár kilometrov po ceste. Nevadilo nám to, pretože sme ( pre zmenu) na chvíľu presne vedeli, kde sme a to bolo veľmi upokojujúce a povzbudzujúce. Prezuli sme sa do sandálov, doplnili v krčme vodu, kúpili sme si nanuk s makom a marihuanou (veľmi dobrý) a vykročili sme. Cestou sme videli pestrofarebné domčeky, most s vytrhaným zábradlím, ale aj obrovské smetisko PET fliaš pri potoku, či dvoch pánov ktorí sa snažili spáliť vrece konzerv spolu s trochou ostatného odpadu. Začalo pršať. Nie husto, ale vytrvalo. Stmievalo sa, keď sme došli do Usť-Čornej. Dedina prázdna, rovnako ako tá predošlá, možno aj kvôli dažďu...kto vie... Ale nakoniec sme ubytovanie našli – blízko krčmy, kde nám aj navarili zemiakové placky so smotanou a kôprom. A úžasnú polievku, kde neviem čo všetko bolo, ale bol tam aj kôpor. Mňam!

5.deň

Keď sme vstali, stále pršalo. Nuž, čo už. Zbalili sme sa a vyrazili. Tento deň, posledný deň, bolo v pláne prejsť všetky dediny až do obce Komsomolsk a odtiaľ cez sedlo do Koločavy. Dážď sa asi zľakol, že sme sa ho nezľakli a skôr, než sme opustili Usť-čornu(aj keď bolo takmer nemožné určiť hranice dedín – celkom splývali), prestalo pršať, oblačnosť sa zdvihla a nám to dalo nádej, že to nebude až také zlé..

Možno to bolo únavou z predošlých dní, ale pochod cez dediny ma úplne dorazil. Dedina a ďalšia dedina. Alebo je to stále tá istá? Ruská Mokrá, Nemecká Mokrá – nekonečné dediny. Rovná, široká, prašná cesta a dom, dom, dom... Pritom to bolo vskutku zaujímavé. Prázdne dediny...skutočne prázdne. Videli sme domy, ploty, ale takmer žiadnych ľudí. Občas prebehol nejaký vychudnutý pes. Zazreli sme pár usoplených, špinavých detí bez topánok, len v pančuškách od staršieho súrodenca. A tiež sme stretli pár babičiek čo niesli v šatke na chrbte kopu dreva, alebo v košíku skoré zelené jablká. Pritom niektoré domy vyzerali byť nové, niektoré dokonca rozostavané... Pekné kostolíky... Zopár záhrad bolo skutočne udržiavaných a pri niekoľkých domoch sme videli auto, či motorku. Ale kde boli tí ľudia?

Začali sme byť hladní. Do Usť Čornej sme prišli, keď bol už obchod zavretý a odchádzali sme keď bol ešte zavretý. A zásoby z Kvasov sa už minuli. Nevideli sme v tom veľký problém, však sme prechádzali cez dediny, kde bolo niekoľko obchodíkov. Zašli sme do prvého...hm...a zistili sme, že obchod nie je pripravený na vegetariánov. Ani konzervami. Ovocie či zelenina? Nie, to si každý pestuje sám. Syr? Nie, také nemajú. Pečivo? Len také to trvanlivé, čo vám vydrží aj rok. Zásoby im chodia tak raz do mesiaca. Nevadí, skúsime iný obchod. V druhom obchode sa to viac-menej opakovalo. V treťom sme kúpili chlieb, čierny ako noc a vákuovo balený presolený oštiepok. Posledný, čo mali. Keď sme chlieb rozkrojili, bol prerastený sivomodrou plesňou. A tak sme mali na raňajky aj obed oštiepok. Nie zlé. Zvláštne, ale vôbec nie zlé.

Konečne Komsomolsk... Oni to tam teraz volajú inak, ale na našej mape sa tá obec volala takto. Za dedinou sme odbočili vľavo a čakali sme (podľa mapy) širokú cestu, ktorá nás dovedie cez sedlo až do Koločavy. Ale nie! Cesta sa zmenila na chodníček a ten sa zrazu stratil v potoku. A smial sa nám z druhej strany potoka. Most nikde. Lávka nikde. Kamene takmer žiadne, prúd celkom silný. Kúsok po prúde bol spadnutý strom. Po ňom sa dalo prejsť až skoro na druhú stranu a zvyšok sme skočili. To bolo dosť hlúpe, ale nedalo sa inak. Tak sme si vydýchli, že sme to zvládli, našli sme chodníček a šli sme ďalej. Po ani nie sto metroch sa zas stratil v potoku. Na druhej strane potoka strmý svah a chodníčka niet. Tak to musíme ísť asi po potoku – nakoniec nám zaplo. Našli sme si dobré palice, vyhrnuli nohavice a ide sa na to! Chodník sa občas objavil, niekedy aj na dlhšie, a niekedy bol tak blatistý a strmý, že potok bol lepšia voľba. Voda bola studená, miestami podtrhávala nohy, kamene na dne boli zákerne poschovávané a pekelne klzké. S ťažkým ruksakom bolo na niektorých miestach nemožné udržať rovnováhu a prejsť bez pomoci. Asi to mal na svedomí ten celonočný, vytrvalý dážď. Možno keď je sucho, je prechod oveľa ľahší.

Nakoniec cesta odbočila do prava a začala prudko stúpať hore. Zbohom, potok! Odrazu sa z chodníčka stala široká kamenistá cesta ktorá nás dostala do trávnatého sedla. Tam sme sa zastavili a miesto poriadneho obeda sme si poriadne poležali na slnku. Zo sedla sme pokračovali ďalej po širokej vyjazdenej ceste cez pasienky a lesíky, stále dole. Asi dva krát sme prebrodili plytký potok, ktorý sa rozlial po ceste a raz sme zapadli do bahna, keď sme si chceli skrátiť cestu, ale inak sme kráčali, kráčali pravidelným, rýchlym krokom, hypnotizovaní a priťahovaní Koločavou. Keď sme k nej nakoniec došli, nevedeli sme, že je to pomerne rozsiahla dedina a ak sa chceme dostať do centra, budeme musieť prejsť ešte veľa veľa krokov. Zdeptaná doobedňajším presunom cez dediny na opačnej strane pohoria, Koločava sa mi zdala 3x väčšia ako asi v skutočnosti je. Prosto nekonečná. Nájsť tam ubytovanie nie je problém, nielen v centre. V ten večer som od únavy nemohla zaspať, ale nakoniec som zaspala a myslím, že sa mi snívalo o potoku.

Bol to krásny výlet. Aj počasie nám zázračne prialo a ozajstný dážď sme zažili len raz. Určite si to raz zopakujeme, možno trochu pozmenené, alebo predĺžené, ale chceme sa tam vrátiť. Úžasne sme sa zregenerovali a nabili.

PS: Ak tú oblasť človek nemá prejdenú, odporúčam mať relatívne podrobnú mapu (napríklad: http://karpaty.net/mapy/mapy-ukrajinske-karpaty.htm) a kompas či Buzolu. Hlavne keď je zamračené, ťažko sa určuje aspoň približný smer. Využiť sa dá najmä v nižších polohách, keď už je človek v lese, má na výber niekoľko cestičiek a nemá taký prehľad a nadhľad ako keď bol na hrebeni. Navyše, značenie je relatívne slabé, v niektorých miestach žiadne.

GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (48.074, 24.448)
Poslední aktualizace: 21.7.2011
Autor: Tikaka
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Hoverla

Příspěvky z okolí 5 dní Ukrajinských hôr a vidieka

Návrat na Ukrajinu VII.
Návrat na Ukrajinu VII.
Cestopisy
Zde klikněte pro předchozí episodu. Brzy na kutě, brzy z postele. V horách ideální, sice se ani jedno nedaří se sluncem, nicméně před osmou vyrážíme. Naše prostorná zavazadla můžeme složit na místě, dále se tak v…
0.9km
více »
Podkarpatská Rus: Hoverla, Čorna Hora, polonina Krásna
Podkarpatská Rus: Hoverla, Čorna Hora, polonina Krásna
Cestopisy
[Praktické informace (doprava, ceny, mapy, ...) a další forky na http://www.prospektor.wz.cz] Pro naši již třetí výpravu na bývalou Podkarpatskou Rus jsme po předchozích zkušenostech zvolili období, které dávalo …
0.9km
více »
Hoverlu
Hoverlu
Hora
1918-38 se Hoverla nacházela na hranici Polska a Československa.Je to nejvyšší a nejnavštěvovanější hora Ukrajiny. Nachází se v pohoří Čornohora. Z mad'arštiny se Hoverla překláda jako Sněžná hora. Od listopadu do května se se výstupy nedoporučují kvůli lavinovému nebezpečí. Cesta na Hoverlu je docela náročná. Při cestě z vesničky Jasiňa vede první třetina cesty lesem a…
10.7km
více »
Nejvyšší hora Ukrajiny
Nejvyšší hora Ukrajiny
Hora
Nejvyšší hora Ukrajiny zove se Hoverla. Nachází se ve výšce 2061 metrů nad mořem. Mezi světovými válkami patřila k první republice a ležela na hranici s tehdejším Polskem. Je zajímavé, že v této době rozhodně nebyla nejvyšším bodem v Československu.  Přestože nejsou Ukrajinci přílišnými milovníky túr do přírody, zde je to jiné. Na Hoverlu chodí v opravdu hojných počtech. Žial…
10.7km
více »
Výstup na Hoverlu 2061 m.n.m.
Výstup na Hoverlu 2061 m.n.m.
Cestopisy
Hned na úvod tohoto článku je potřeba říci, že zdolat nejvyšší horu Ukrajiny – Hoverlu 2061m.n.m. nevyžaduje nija…
10.7km
více »
Hoverla (UA)
Hoverla (UA)
Hora
Nejvyšší hora Ukrajiny, leží na východní hranici bývalé Československé republiky, nyní na hranici Zakarpatské a Ivanofrankivské oblasti. Tvoří severní výspu masivu Čornohry. Bezkonkurenční rozhled, více viz odkaz na …
10.7km
více »
Návrat na Ukrajinu V.
Návrat na Ukrajinu V.
Cestopisy
Předchozí díl putování je k nalezení tady. La revedere, řeklo by se v jednom z místních jazyků, tedy v rumunštině, jejíž říše o 20 milionech mluvčích se rozkládá nedaleko za řekou. Ale rozloučit se se Solotvinem …
17.9km
více »
Bliznica (Близниця)
Bliznica (Близниця)
Vrchol
Bliznica (Близниця) – jeden ze dvou sobě blízkých vrcholů (1883 a 1872 m n. m.) ve východní části masivu Svidovec (Polonina Svidovec v ukrajinských Karpatech). Jsou zároveň i nejvyššími vrcholy celého masivu. Nach…
22.7km
více »
Jasinja
Jasinja
Vesnice
Jasinja, česky Jasiňa, bývala nejvýchodnější obcí první Československé republiky. Říkávalo se: Od Jasini do Aše republika je naše. Jezdíval sem rychlík Praha-Jasiňa. Dnes je sem přístup mnohem složitější. Několik…
23.2km
více »
Návrat na Ukrajinu VI.
Návrat na Ukrajinu VI.
Cestopisy
Díl, co předchází, je k nalezení i zde. Ty Hory. Konečně jsme tedy spočinuli v Karpatech, co daly oblasti jméno. Rachiv, česky jej zoveme Rachov, nabízí všechen standart okresního města. Vlastně ukrajinského okre…
23.2km
více »
Jasinja, Muzeum
Jasinja, Muzeum
Muzeum
Malé muzeum (Silskyj istoryko-krajeznavčyj muzej) najdeme v hlavní jasinjské ulici H09 od centra obce směrem na Lazeščynu. Za 10 hřiven (11 Kč) jsme si prohlédli malou expozici, která připomíná přírodu (faunu a fl…
23.3km
více »
HOVERLA ( GOVERLA ) - nejvyšší hora Ukrajiny - 2061 m nad m.
HOVERLA ( GOVERLA ) - nejvyšší hora Ukrajiny - 2061 m nad m.
Hora
HOVERLA ( GOVERLA ) - nejvyšší hora Ukrajiny - 2061 m nad m. - Z Jasiny se necháte vyvézt vojenským terénním autobusem pro 16 osob do výšky 1000 m. Zbývajících 1061 m už musíte zdolat pěšky. Nezapomenutelný celodenní - jednodenní výlet. Autobus na Vás bude čekat zase v údolí a doveze Vás zpět do vesnice ( městečka )   TIP TURISTIKA.CZ: Podívejte se na zájezd Zakarpatská…
23.3km
více »
Jasinja, Huculský kostel
Jasinja, Huculský kostel
Kostel
V Jasinji se zachovalo několik kostelíků, dřevěných i zděných. Nejkrásnějším z nich je  huculský kostel Cerkva Rizdva Presvjatoj Bohorodyci v ulici Ivana Franka, vlastně v centru obce. Byl postavený na začátku 19.…
23.5km
více »
Velká Bliznica (Близниця Beлика)
Velká Bliznica (Близниця Beлика)
Vrchol
Velká Bliznica (Близниця Beлика) – jeden ze dvou sobě blízkých vrcholů (1883 a 1872 m n. m.) ve východní části masivu Svidovec (Polonina Svidovec v ukrajinských Karpatech). Jsou zároveň i nejvyššími vrcholy celého…
23.5km
více »
Drahobratské jezero (Драгобра́тське о́зеро)
Drahobratské jezero (Драгобра́тське о́зеро)
Jezero
Drahobratské jezero (Драгобра́тське о́зеро) - zvané též Ivor (Iвop) je vysokohorské jezero ledovcového původu v ukrajinských Karpatech, v okrese Rachov (Рахів) v Zakarpatské oblasti. Zde jej najdeme ve východní čá…
23.8km
více »
Zborov - Památník bitvy u Zborova
Zborov - Památník bitvy u Zborova
Památník
U ukrajinského městečka Zborov se dne 2. července 1917 odehrála významná bitva československých legií proti německým a rakousko-uherským vojskům. Tato bitva byla součástí tzv. Kerenského ofenzivy a českoslovenští legionáři v ní pop…
24.5km
více »
Návrat na Ukrajinu VIII.
Návrat na Ukrajinu VIII.
Cestopisy
Díl před tímto najdete tady. Štastně se shledáváme se svými zavazadly. Děkujeme majitelce, když v tom se do naší rozmluvy mísí další z místních. Nějakou dobu prý strávil prací v naší vlasti. Čeština mu jde, už vš…
25.3km
více »
Turistická známka č. 368 - Cerkev Zrození Bohorodičky . Vorochta
Turistická známka č. 368 - Cerkev Zrození Bohorodičky . Vorochta
Turistická známka
25.4km
více »
Turistická známka č. 132 - Kostel Sv. Petra a Pavla, 1938  . Kosivská Poljana
Turistická známka č. 132 - Kostel Sv. Petra a Pavla, 1938 . Kosivská Poljana
Turistická známka
26km
více »
Turistická známka č. 251 - Viadukty, konec XIX. stol. . Vorochta
Turistická známka č. 251 - Viadukty, konec XIX. stol. . Vorochta
Turistická známka
26.7km
více »
Turistická známka č. 254 - Muzeum hudebních nástrojů Romana Kumlyka . Verchovyna
Turistická známka č. 254 - Muzeum hudebních nástrojů Romana Kumlyka . Verchovyna
Turistická známka
27.6km
více »
Turistická známka č. 370 - Muzeum filmu .Stíny zapomenutých předků.
Turistická známka č. 370 - Muzeum filmu .Stíny zapomenutých předků.
Turistická známka
27.8km
více »
Podkarpatská Rus: polonina Svidovec
Podkarpatská Rus: polonina Svidovec
Cestopisy
[1.) Praktické informace a více fotek na http://www.prospektor.wz.cz/Podkarpatska-Rus-2004-UTF-8.html 2.) Od naší návštěvy v r. 2004 se ledacos změnilo, viz praktické informace z naší cesty v r. 2007 na http://ww…
28.7km
více »
Turistická známka č. 259 - Bukovel
Turistická známka č. 259 - Bukovel
Turistická známka
32.1km
více »
Turistická známka č. 451 - Cerkva Kryvorivnja
Turistická známka č. 451 - Cerkva Kryvorivnja
Turistická známka
35.2km
více »
Lesní úzkokolejkou Mocăniţa do pohoří Maramureš, Rumunsko
Lesní úzkokolejkou Mocăniţa do pohoří Maramureš, Rumunsko
Údolí, dolina
Maramurešské pohoří (rumusky Muntii Maramuresului) se nachází v severním Rumunsku při hranicích s Ukrajinou.V krásném údolí řeky Vaser vede lesní úzkokolejná železnice, zvaná Mocanita, s odbočkami do bočních údolí…
39.5km
více »
Turistická známka č. 363 - Klášter svatého proroka Eliáše, 1938 . Jaremče
Turistická známka č. 363 - Klášter svatého proroka Eliáše, 1938 . Jaremče
Turistická známka
45.5km
více »
Turistická známka č. 103 - Kostel Sv. Františka - Deljatyn
Turistická známka č. 103 - Kostel Sv. Františka - Deljatyn
Turistická známka
51.4km
více »
Podkarpatská Rus: Horhany
Podkarpatská Rus: Horhany
Cestopisy
[Praktické informace (doprava, ceny, mapy, ...) a další fotky na http://www.prospektor.wz.cz] Při čtvrté výpravě na Podkarpatskou Rus jsme chtěli prozkoumat Horhany, Hory rozkládající se v severovýchodní části Za…
58.3km
více »