Benešovskem únorovým.

Benešovskem únorovým.

Tento způsob února zdá se mi poněkud podivným, dovoluji si parafrázovat oblíbeného klasika. Je druhá únorová sobota a počasí ve Středočeské kotlině připomíná spíš předjaří. Od božího rána to vypadá zaplať pánbůh na slunečné počasí.

Dal jsem do kupy trasu z Benešova u Prahy směrem k Čerčanům, většinou po cyklostezkách, kudy my pěšáci chodíme málo nebo vůbec. V Benešově vystupuje po deváté hodině smíšené mužstvo a ženstvo v síle šesti osob a bez dlouhých průtahů vyrážíme od nádraží Jiráskovou ulicí ke kruhovému objezdu, kolem pivovaru, ulicí Hráského už s cyklo 0069 a 0073 a u plavečáku i s červenou turistickou.

Přecházíme trať na Trhový Štěpánov a kolem Černoleského rybníka na rozcestí Skalice. Cyklo 0069 odbočuje Doprava k Pozovu a Postupicům, my doleva ještě s červenou a pak už jenom s cyklo 0073 znovu přes koleje do Myslíče. Za Myslíčí křižujeme hlavní silnici a podél Boušického potoka, přítoku Benešovského potoka přicházíme do vsi Boušice.

Nedaleko za Boušicemi nás čeká další ves, Dlouhé Pole. Na návsi u kapličky stále s cyklo 0073 Doprava, za vsí míjíme odbočku na Červený dvůr a jdeme serpentinami zaříznutými do úbočí lesnatých vrchů směrem na Okrouhlice. Dvakrát přecházíme Okrouhlický potok který posléze vyživuje Benešovský.

Jedna z hezčích partií cesty, počasí nám přeje, fotíme a tipujeme zda nám bude k dispozici jedna ze dvou petroupimských hospod.

Pár set metrů za poslední serpentinou přicházíme do Okrouhlic (nebo do Okrouhlice?). Odbočujeme na náves kolem kostela sv.Vavřince a hned za vsí polní silničkou doleva s cyklo 0068 otevřenou krajinou k Petroupimi. Tam zjišťujeme že restaurace do které jsme vkládali naděje je zrušena a druhá, jak jsme byli předpokládali, otevírá až pozdě odpoledne. Takže usedáme na návsi na lavičku před rovněž zrušeným obchodem a skrovně posvačíme a pijeme z vlastních zásob.

S přesvědčením nenechat se odradit nepřízní osudu srdnatě pokračujeme po cyklo 0068 k obci Soběhrdy nepříliš atraktivní starou silničkou. Asi po půldruhém kilometru jsme u hlavní silnice k Soběhrdům, mezi dvěma objekty kterým se nespisovně říká prasečáky. Nikomu bydlícímu v blízkosti nezávidím, byť by měl haciendu nejkrásnější. No ale takový pěkný šrůtek pečeného bůčku…

Kousek Doprava směrem ke hřbitovu a za ním doleva z hlavní dál silničkou kolem rybníků napájených Medunským potokem (končí pod Čerčany s Benešovským v Sázavě). Na východ lesy táhnoucí se až ke Kozmicům a západním směrem nově upravené pastviny s přístřešky na svazích kopců Horčín a Vrška s krásnými výhledy do krajiny.

Zanedlouho narážíme na žlutou turistickou se kterou po chvíli odbočujeme doleva ke vsi Mezihoří. Tam před hospodou (samozřejmě zavřenou, jak jinak) U Ferdinanda neznačenou cestou Doprava do kopce po úbočí vrchu Čerčanský chlum (530m) ke staré vápence, tam doleva a hned doprava obcházíme chlum a posléze sestupujeme lesem a pak kolem hřbitova k Čerčanům.

Tam se posílíme v hospodě za nádražím a pokračujeme ještě asi poslední čtyři kilometry po červené do Čtyřkol na vlak k domovu.

Co dodat. Trasa celkem přijatelná asi pětadvacet, počasí bez vady, některé úseky jsem šel poprvé, takže plusové znaménko.

Zdrávi došli, zase někdy. Seventy.

Odkaz na mapu trasy