Bretaň - menhiro-dolmenové paběrkování
Menhiro-dolmenové paběrkování – Carnac, Plouharnel, Erdeven
Během deseti dnů pobytu v Carnacu se nám podařilo prozkoumat rozsáhlá uskupení menhirů u Carnacu i Erdevenu, prošli jsme turistické trasy po dalších megalitických památkách v okolí obou obcí (např.: dolmeny de Kercado, Mané-Kerioned, Mané-Groh a další), navštívili Locmariaquer a poloostrov Quiberon. Bylo toho hodně, ale zdaleka ne dost, natož všechno. Tato oblast departmentu Morbihan je totiž megality prostě přímo prošpikována (a to jich zůstala zachována nejspíš jen část). Poslední dva dny jsme tedy podnikli výlety po různě roztroušených menhirech a dolmenech v okolí Carnacu, Plouharnelu a Erdevenu, které leží tak trochu ʺstranouʺ hlavních menhirových řad a turistických tras.
Trasy nebudu přesně popisovat, jen GPS lokalizaci a posloupnost v jakém jsme uvedená místa navštívili:
Menhiry de Kerderff GPS: 47.5939697N, 3.0916206W
Dvojice menhirů de Kerderff stojí na loukách ještě na území Carnacu (vzdušnou čarou asi 400 metrů od západního konce Méneckých řad). Nejsou snadno k nalezení, cesty nevedou tak úplně přesně jak jsou zakresleny v mapách, ale dostalo se nám rady od místních.
Dolmen Kerroch GPS: 47.5882300N, 3.1053167W
Po menhirech Kerderff navštěvujeme obec Kerroch se stejnojmenným dolmenem. Zajímavý je i starý kříž zabudovaný v kamenné ohradě kolem jednoho z domů (je uveden i na mapách.cz). V obci Kerroch rozhodně stojí za zmínku restaurace La Cabane à Jo (https://www.facebook.com/lacabaneajo/). Chcete-li opravdu čerstvé mušle, ústřice či humry, je podnik La Cabane à Jo správnou volbou. Mají vlastní pěstírnu hned vedle v moři. A ceny jsou oproti restauracím v Carnacu nižší.
Abbaye Saint-Michel de Kergonan
V podstatě novodobý ženský klášter svatého Michala (Abbaye Saint-Michel de Kergonan). Byl postaven koncem 18. století. Od něj vede příjemná cesta ke klášteru svaté Anny (Abbaye Sainte-Anne de Kergonan). Tento klášter je mužský (benediktýni) a ještě modernější než Saint-Michel.
Toto byla zastávka čistě ze zvědavosti. Oba kláštery spojuje příjemná cesta přírodou.
Menhiry Vieux-Moulin (Menhirs du Vieux-Moulin a Alignements du Vieux-Moulin)
Hned za městečkem Plouharnel je vedle mohutných menhirů Menhirs du Vieux-Moulin (Menhiry u starého mlýna) ještě torzo řad Alignements du Vieux-Moulin (Řady u Starého mlýna). Toto malé uskupení, ležící při silnici z Carnacu do Erdevenu D781, rozhodně stojí za návštěvu. Je evidentní, že obě malá uskupení jsou torzem většího celku, nejpravděpodobněji řad de Sainte-Barbe (ty ovšem zase mohly být částí jiného, většího uskupení). Vzhledem k určité nedokonalosti zarovnání do řady se také uvažuje, že menhiry mohly být součástí velkého kromlechu. Uskupení šesti kamenů působí velmi mile a žádné větší (autobusové) výpravy se zde nezastavují. Na louce u nich je možné se pohodlně usadit a lelkovat.
Historické foto v galerii: autor Zacharie Le Rouzic (1864-1939) - francouzský archeolog a historik, věnující se megalitickým památkám. (zdroj: https://fr.wikipedia.org/wiki/Alignements_du_Vieux-Moulin)
Dolmeny Mané Remor GPS: 47.6145222N, 3.1187900W
Zbytky dolmenů na malém návrší. Dolmeny leží kousek od menhirů Vieux-Moulin. A od dolmenů Mané Remor je to necelý kilometr k dolmenu Crucuno a dolmenům Mané-Groh a zbytkům řad de Kerzérho (leží na turistické trase Mégalithes et Chateau á Erdeven).
Alignements de Sainte-Barbe GPS: 47.6086594N, 3.1326472W
Alignements de Sainte-Barbe (řady Svaté Barbary) - pozůstatky prokazatelně minimálně osmi řad menhirů o zmapované délce cca 400 metrů u osady Sainte-Barbe, které se dlouho říkalo jen ʺPen er Bloéʺ, což znamená: ʺves na konci farnostiʺ. Dnes zde zbývá pouhých 67 vztyčených a 13 povalených kamenů. Některé z těchto kamenů jsou relativně velké a dosahují výšky nad zemí až 5 metrů. Kameny stojí v polích (v roce 2019 se tu pěstovaly brambory), ale podél nich vede úzká pěšinka, takže je možné je navštívit a projít. Řady nepochybně směřují k výše zmíněným menhirům Vieux-Moulin.
Jak se tak pohybujeme zdejší krajinou, nelze se ubránit pocitu, že dnes izolované a oddělené řady menhirů (Ménec, Kermario, Kerlescan, Le Petit-Ménec, Kerzérho, Vieux-Moulin i Sainte-Barbe) byly kdysi součástí jednoho obrovského celku tvořeného desítkami tisíc kamenů (viz třeba kresba Augusta Despereta z roku 1850).
V osadě Saint-Barbe stojí zajímavá kaple Chapelle Sainte-Barbe de Plouharnel. Z osady je možné podniknou krátký výlet po červené turistické značce (trasa Chemin des Douaniers) k několika studánkám a středověkým prádelnám.
Také je možné dojít až do městečka Plouharnel. Přímo v jeho centru leží dolmen Rondossec (GPS: 47.6006794N, 3.1170367W).
Z Plouharnelu pokračujeme dále do již navštíveného Erdevenu. Vydáváme se na druhou stranu silnice D781 než leží řady de Kerzérho. V zarostlém lesíku stojí osamocený menhir (GPS: 47.6329789N, 3.1522611W), jehož jméno se nám nepodařilo vypátrat. Leží na fialové turistické stezce, která pokračuje přes centrum Erdevenu k dolmenu de Botlann (GPS: 47.6403497N, 3.1510014W). Pěkný malý dolmen zde stojí mezi rodinnými domky. Tato část Erdevenu vyrostla nedávno, domy jsou nové a moderní a dolmen už byl chráněn jako historická památka, takže už bez úhony přečkal stavební činnost.
Ještě kousek za Erdevenem se nám podaří navštívit dolmen Kerangré (gps: 47.6426758N, 3.1738231W) a dolmen Run-er-Siuzen (gps: 47.6526986N, 3.1785100W). Malé dolmeny s jediným mohutným balvanem, jenž zastřešuje komoru. Chodby a případné postranní komory se nedochovaly.
Po čtrnáctidenním pobytu nastal čas přesunout se na severní pobřeží Bretaně. V okolí Carnacu jsme nejspíš nestihli navštívit všechny megalitické památky, ale bylo jich dost a nezklamaly nás.