Brumov 2004: 2. - Radhošť a přehrada Bystřička

Ráno je sice zamračené, přesto ale vyjíždíme s mými rodiči autem na výlet. Oproti včerejšku malá změna plánu - přece jenom jedeme na ten Radhošť ! Z Prostřední Bečvy je to po klikatící se silničce nahoru na Pustevny skoro 10 km. Protože počasí není nic moc, trochu nás s Janou trápí, že jsme si sebou nevzali nějaké teplejší oblečení, ale jenom co zaparkujeme na velkém parkovišti u Pusteven, zase je všechno jinak. Mraky z oblohy definitivně mizí a Slunce se snaží dohnat svůj ranní výpadek. Ostatně - podle kalendáře má dnes svátek, je totiž Oskara.

Napřed všichni hledáme WC a pak tatovi kupuju pivo Radegast - ať je to trochu stylové. Potom už všichni vyrážíme po modré značce k vrcholu nejposvátnější valašské hory - k vrcholu Radhoště. Napřed stoupáme mezi skalkami a balvany na tzv. " Podstupně" k vyhlídkovému altánku Cyrilka. Je odsud moc krásný výhled na areál Pusteven a na hory Kněhyni a Čertův mlýn. Poblíž altánku je země rozbrázděna depresemi a níž ve svahu bychom objevili vchody do pověstmi opředených Radhošťských ďůr. Je to labyrint pro veřejnost nepřístupných puklinovitých jeskyní v pískovci, ta nejdelší dosahuje závratné délky 370 m a patří k nejdelším pseudokrasovým jeskyním u nás !!

Pokračujeme po vrcholovém hřebeni, porostlém kosodřevinou a zbytky původního karpatského horského pralesa. Míjíme spousty turistů, kocháme se krásnými výhledy a zanedlouho stojíme u sochy bájného boha Radegasta. Socha se bohužel nedá vyfotit, protože je její podstavec ze všech stran obložen nepovedenými obrázky jakéhosi místního podnikavého dědy. Když se na ně jdu podívat zblízka, tak se dědek vnucuje, jaké sú pěkné a ať si nejaký kůpím a já mu říkám, že si je radši namaluju sám !!! Naši se diví, proč se tak rozčiluju, ale já opravdu nemám rád vlezlé lidi...

O kousek dál máme od jedné sjezdovky božský výhled na Čeladnou, Frenštát a okolí. No řeknu Vám lidi, že tady možů lyžovat opravdu enom profesionálové nebo lyžaři ožhralci, tak hrozný je to svah, co svah - propasť je to !! Pak pomalu stoupáme k vrcholku Radhoště ( 1129 m) ke krásné, dřevem obložené kapli či spíše kostelíku sv.Cyrila a Metoděje. Turistů a lidí okolo nás už tak stovky a naši jenom nevěřícně kroutí hlavami - no ono je v Brumově turistů asi tak 6 a to jim eště jeden zmiznúl do Zlína !!!

Pak si jdou věřící rodičové na chvíli sednout a pomeditovat do kostelní lavice, já se pak s mamů jdu podívat po schodech nahoru na rozhlednu a mama křičí : " Jejda - hen tam je Hostýn !!"

" Ale není, ten leží na opačné straně a stejně odsud není vidět..."

" To nevadí - ale vypadá to jak Hostýnek !!!"

I bez rozhledny je z louky, na které potom sedíme a odpočíváme, skvělý a skoro kruhový rozhled. Jsou vidět až předměstí Ostravy, Hukvaldy, Kotouč a Štramberk. Zvlášť pěkný je pohled na moc krásný hřeben Veřovických vrchů s Velkým javorníkem hluboko pod námi... S rodiči se dělíme o svačinu, Jana vytahuje džus a bodne ji při tom vosa ! Po oddechu návrat k Cyrilce. Lidí už nepotkáváme stovky, ale rovnou tisíce !! Rodiče opět kroutí hlavami a minimálně na pár dní - než na to zas zapomenů - změní svůj názor na turisty a cestování jako takové...

S Janou znovu prostupujeme přes Cyrilku, je odsud mnohem hezčí rozhled než ráno - celé Beskydy sú odsáď jak malované !!!! Fotíme rozhledy a na silničce pak doháníme naše a jdeme pomalu k Pustevnám. Původně zde sídlili opravdoví poustevníci, po smrti posledního z nich roku 1874, se oblast zalíbila pralidu turistickému a byly tu vystavěny útulny Maměnka a Libušín, pod taktovkou architekta Dušana Jurkoviče a vevnitř nejdeme výzdobu od Mikoláše Alše. Časem přibyly další turistické objekty a nedaleko např.hotel Tanečnica. Najdeme tu množství vleků a sjezdovek , budovy byly nádherně opraveny a dnes je toto místo místem turisticky přímo kultovním a živo je tu v zimě, v létě ...!!

Zblízka si fotíme dřevěnou zvoničku, Maměnku i Libušín a tata uznale praví, že tak pěkně spravené to nemajú ani v Luhačovicách. Pak se jdeme ještě projít kousek za hotel Tanečnicu s vyhlídkou na Kněhyni a když se vrátíme k autu, tak se tatovi zasekne ruční brzda, naštěstí to spolu po půl hodině spravíme. Po silničce serpentinami z kopce dolů a po pár kilometrech tata zajíždí na lesní cestu, mama vytahuje z auta taléřky, kastrólky a proviant a děláme si Piknik !!! Každý dostane na taléřek z uměléj hmoty kus řízka a zemáky, rajčatový a okurkový salát a .......Dobrú chuť !!!! Tentokrát kroutím nevěřícně hlavou já a protože se stydím, tak si odsedám od ostatních o kus dál na balvan, ale v přírodě šmakuje úplně stejně hladovému čundrákovi i měšťákovi ...

Z Rožnova pod radhoštěm chceme jet na Bystřičku přes hory - ale je tam zákaz - a tak zpět na Valmez a dál. Pod přehradou necháváme stát auto na parkovišti, strmým chodníkem a pod skálou vystupujeme nahoru na hráz a....PŘEHRADA je VYPUŠTĚNÁ !!!!

No lidi - šok jak kopanec od elektriky - tož to sem tady eště nezažíl !! Naštěstí je tu krásně i bez vody, ale marná sláva, už to není stoprocentní... Nad chátrajícím hotelem Klenov si sedáme pod slunečníky kiosku, dáváme si nanuky a čepovanou kofolu a z plakátu se dozvídáme, že tu bude za týden veliký folkový festival - bohužel, to už budeme mít s Janou po dovolené...

Pak se vracíme k autu a přes cestu nám přeběhnou tři srnky a jedna sletí ze skály a málem si poláme kosti !! Jedeme dom do Brumova, loučíme se s rodiči a odcházíme na sídliště - od zítřka zase několik dnů pracovní dovolené na úpravách bytu...