Loading...
Projíždíme údolím řeky Verdonu a stále jen silnice, řeka a skály nad námi. Několikrát se to zakroutí skoro do protisměru a skály se v některých místech sklání nad silnicí. Občas se vyřítí skupinka motorkářů, kterým je celkem jedno, po které straně jedou. Přesto se po několika hodinách jízdy údolí rozšiřuje a tabule Castellane nám oznamuje, že jsme na místě. Zbývá najít kemp, který máme objednaný ještě z domova a užít si trochu klidu.
První pohled z kempu je velkolepý. Nad městem se tyčí vysoká skála s kapličkou na vrcholu. Dnes ale dáme přednost městu. Po několika minutách chůze jsme na poměrně živém náměstí, Uprostřed je fontána, nechybí pomník padlým a budova s vlajkou je zřejmě radnice. Hledáme informační centrum a máme konečně mapu města. Hned nedaleko, v západní části městečka, docházíme k hodinové věži ze 14. století. Je to místní památka číslo jedna. Od ní se noříme do starých a někde i úzkých uliček starého města. Krámky se vším možným jsou skoro v každém domě. Z několika pekařství a cukráren se linou vůně, kterým se nedá odolat. Další výlohy lákají na sýry, jiné na maso v mnoha různých úpravách. Stačí ale odbočit a jsou tu uličky zcela liduprázdné. Jako by se tu zastavil čas. Hledáme lví kašnu, kterou nacházíme na malém plácku mezi vysokými domy. Moc hezké místečko.
Procházíme střední části starého města, kde by měl být románský kostel sv. Viktora. Nelze jej minout. Je to nejstarší sakrální stavba města a na první pohled vypadá spíše jako pevnost. Vnitřek je ale mimořádně hezký. V kostele je jen několik turistů. Je lákavé sednout do lavice a jen se tak dívat. Vycházíme na ulici plnou slunce a míříme ke věži na východní straně města. Kostel Sacre Coeur je o mnoho mladší. Zřejmě zde probíhá nějaký obřad. V kostele to šumí jak ve včelím úlu. Navíc se tu připravuje koncert. Před kostelem se setkáváme s černou krasavicí, která je na několika plakátech ve městě. Obsahem krátkého rozhovoru je i pozvánka na její vystoupení. Pokračujeme přes horní část náměstí a někde by tu měl být kostel sv. Josefa. Mapka nás směruje do ulice s hodinovou věží. Opět procházíme branou a po chvilce máme kostelík před námi. Je součástí školního areálu a navíc zavřený.
Pohled na skálu s kaplí je sice hezký, ale třicítka na teploměru radí, nechat si zajít chuť. Na návrší nad městem jsou hradby s věží. Je záhadou, jak se tam dostat. Pěšina mezi domy je ta správná a tak se šplháme mezi zahradami vzhůru. Proti nám se vyřítil dobrácky vypadající pes a jeho pán nám dává jistotu, že jsme na hledaném místě. Hradby byly v minulosti městským opevněním. Mezi nimi a městem byly na terasách zahrady, ze kterých zbylo jen několik pobořených zídek a pár starých stromů. Ale výhled na městečko je odtud hezký. Střechy natěsnané jedna na druhou vytvářejí dojem ucelené plochy. Jen věže kostelů a hodinová věž to trochu narušují. Skála nad námi nás zve nahoru. Ale to si necháme na zítřek. Vracíme se do města a jdeme se podívat na řeku. Vody sice moc nemá, ale je čistá. Pohledem na most zakončujeme toulání městem a jdeme si do kempu něco ukuchtit a dát si lahvinku vína. Jsme přece ve Francii.