Středa 8 12. 2021
I když prý byl penzion plný, byl tu v noci i ráno klid. Vstáváme po osmé, jdeme snídat. Na pokoji je rychlovarka, hrnečky i čaj a káva - s tím jsme nepočítali, je to příjemné překvapení. Ještě jsem si stačila udělat kávu a téměř přesně v 10 hodin opouštíme pokoj. Věci necháváme v autě na parkovišti a scházíme opět do města.
Včera k večeru jsme si prošli nasvícené město, dnes to vše uvidíme za denního světla.
Opět se kocháme pohledem na město a hrad, lehce mrzne - na trávě je jinovatka. Do města opět procházíme dvoupatrovou
Budějovickou bránou, jedinou zachovanou. Až teď za světla vidíme, jak
říčka Polečnice divoce bublá skalním korytem
podle zdi bývalého špitálu sv. Anny, než se vlije do Vltavy. U soutoku vidím nějakou lávku, jdeme se tam podívat. Uličkou V Jámě se dostáváme až k Vltavě, ale mostek je soukromý v čísi zahradě. Opět ho vidíme, ale z druhé strany. Samozřejmě vidíme i to skalní koryto, které sem vodu přivádí.
Pokračujeme dál do města. Chceme se jít podívat ke zdejším klášterům. Když tady byl Ota naposledy (je to už také pěkná řádka let), tak tady byly jen chátrající budovy. Včera jsme viděli, že je to pěkně opravené. Je to tzv. Trojklášteří - byl zde klášter minoritů, klarisek a bekyň. Klášter založili r. 1350 Rožmberkové, tehdejší majitelé zdejšího panství. Stavba se však protahovala. První mniši do minoritského kláštera přišli až r. 1357. O rok později byl vysvěcen klášterní kostel Božího Těla a Panny Marie. První řeholnice do ženského kláštera sv. Kláry přišly r. 1361. Ve třetím sousedním klášteře se r. 1375 usadily zbožné laické sestry – bekyně. Pozdně gotická úprava objektů byla provedena v letech 1490 - 1500. Dnešní barokní podoba kláštera i kostela je ze 17 a 18. století. Klášter klarisek byl zrušen za panování císaře Josefa II., klášter minoritů přežil až do počátků komunistické éry. Byl zrušen r. 1950. Objekty byly využívány k různým účelům, byla zde např. vojenská škola, skladiště, bydleli zde úředníci panského dvora, později tu byly sociální byty. Od 90. let 20. století byly objekty uzavřeny a chátraly. Až r. 2014 začala rozsáhlá rekonstrukce. Dnes klášter klarisek vlastní město a klášter minoritů Rytířský řád Křížovníků s červenou hvězdou. Vzniklo zde muzeum a moderní kulturně vzdělávací centrum. Konají se zde nejrůznější výstavy, koncerty, řemeslné dílny, přednášky, hrají se zde divadelní představení. Část objektu je upravena jako ubytovací zařízení. V jižní části kláštera je Střední uměleckoprůmyslová škola sv. Anežky České.
Současně byly obnoveny také klášterní zahrady. V místech bývalého hřbitova jsou vysázeny dřeviny smutečního charakteru, cesty byly obnoveny na původních místech a jsou vydlážděny. Na nádvoří je naznačen půdorys zaniklé kaple sv. Anny, kterou r. 1555 nechal na bývalém klášterním hřbitově postavit Vilém z Rožmberka pro svou třetí ženu Annu Marii Bádenskou. Byla zbořena ve 2. pol. 19. století - v době, kdy se již nesměla využívat. Zbytky základů byly objeveny při rekonstrukci prostranství a jsou ukryty pod zemí.
Jižní část zahrady - to byla hlavní klášterní zahrada - byla využívána jako zahrádkářská kolonie. I dnes je rozdělena na část užitnou a okrasnou. Jsou zde vinice, chmelnice i bylinkové a zeleninové záhony.
Všechno jsme zde prošli. Nechá se sem vejít uličkou Klášterní Dvůr, projít vpravo průchodem a odejít přes hlavní bránu Klášterní ulicí. Za klášterem jsou vidět
objekty historického pivovaru. Tam jsme byli vloni, když jsme tudy projížděli. Tehdy bylo město tak plné lidí, že nás k prohlídce nelákalo. Nezaujalo nás ani pivo, tak tam tentokrát nemíříme.
V ulici Latrán je proti klášteru Červená brána - hlavní vstup do zámku. Tvoří ji dvoukřídlá dřevěná vrata z r. 1748, nad kterými je vyřezaný znak Schwarzenberků. Právě červený nátěr jí dal její název. Po projití brány lze dojít na nádvoří zámku, po kterém cestou mírně do kopečka se dojde k bývalému hradu s hradní věží.
Skalnaté návrší nad Vltavou, na kterém stojí hrad, bylo osídleno již v době bronzové. Gotický hrad zde založili před r. 1250 páni z Krumlova. R. 1302 ho zdědili Rožmberkové, kteří zde dalších 300 let vládli. V jejich době došlo k největšímu rozkvětu hradu i města. Bylo postaveno asi sto kamenných domů, masné krámy, konaly se zde pravidelné trhy. Bohatství města napomohla v 15. století těžba zlata a stříbra.
Ve 2. pol. 16 století byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Do dnešní podoby byla přestavěna i 54,5 metru vysoká válcová věž, výrazná dominanta města. Některé gotické prvky byly ponechány. Krumlovské sídlo se tak dostalo na úroveň evropských královských dvorů. Renesanční podobu dostalo i samotné město. Touto nákladnou přestavbou se panství zadlužilo a r. 1601 ho Petr Vok prodává císaři Rudolfovi II.
V poč. 17. století bylo město 3x vypleněno. Za podporu během těchto bojů daroval císař celé panství r. 1622 Janu Oldřichu z Eggenberku, kterému r. 1628 udělil titul vévody - tím bylo založeno Krumlovské vévodství. Eggenbergové svoje sídlo upravili barokně. R. 1719 rod vymřel a pány na Krumlově se stali Schwarzenbergové. Zámek opět přestavěli, údolí překlenuli Plášťovým mostem, vybudovali barokní divadlo. Krumlovský dvůr se dostal na úroveň císařského dvora ve Vídni. V této době se začalo s těžbou tuhy. Tento rod se zasloužil nejen o rozvoj o Krumlova, ale celého regionu, vč Šumavy. I když se po r. 1848 Schwarzenbergové přestěhovali na Hlubokou, na Krumlov nezapomněli a rozvoj města podporovali.
R. 1947 byl veškerý Schwarzenberský majetek vyvlastněn. V současné době je vlastníkem zámku Česká republika. Zámek je v sezóně zpřístupněn veřejnosti - je možno navštívit renesanční a barokní apartmány i apartmány 19. století. Z vyhlídkového ochozu je krásný pohled na město i přilehlé okolí.
Včera večer jsme si nádvoří prošli, dnes ho míjíme. V hradním příkopu mají být medvědi, ale ani ti nás nelákají. Určitě v té zimě budou někde zalezlí, pokud už dávno nespí.
Procházíme dál Latránem a kocháme se zdejšími domy. Po Lazebnickém mostě se dostáváme do historického centra, které se rozkládá v meandru Vltavy. Dnešní most pochází z 30. let 19. století. Stojí na dvou kamenných opěrách a jednom středovém pilíři. Na jedné straně se nám otevírá pohled na tzv. ostrov a nám už známý pohled na zámek, na druhé straně vidíme další historickou zástavbu města, kde dominuje bývalá jezuitská kolej. Při pohledu zpátky vidíme u řeky bývalý kostel a špitál sv. Jošta, které byly založeny někdy kolem roku 1334. Dnes zde sídlí muzeum marionet. Na mostě se točíme na všechny strany. Moc hezký je pohled na zámeckou věž. Pokračujeme Radniční ulicí, ale současně se procházíme snad všemi bočními uličkami. Není jedna jediná, kde by se nám nelíbilo.
Přicházíme do míst, kde jsme včera nastupovali na vor. Přecházíme přes náměstí Svornosti, jdeme se podívat na kostel sv. Víta, postaveného v letech 1407 - 1439. Procházíme Horní ulicí kolem bývalé prelatury a jezuitské koleje. Historie tu na nás dýchá doslova na každém kroku.
Ještě nás zajímá tzv. Myší díra, vodní kanál s uličkou, která přetíná meandr Vltavy, který obtéká staré město. Kanál je dlouhý asi 90 metrů a překonává převýšení 4 metry. Jedna jeho část vede v podzemí pod budovou č.p. 120 v ulici Parkán. Původně to byl obranný hradní příkop, přes který vedl dřevěný padací most. Ten byl r. 1787 nahrazen současným kamenným se třemi pilíři. Vodáci si tudy zkracovali cestu - lodě přenášeli a vyhnuli se tak sjíždění obtížného jezu. Od poč. 21. století je průchod s loděmi znemožněn další zástavbou. Právě v Myší díře je letní přístaviště vorů, na kterém jsme se včera plavili.
Tím jsme ukončili asi 3 hodiny trvající procházku. Jedině snad, co jsme neviděli, je synagoga a krytá dřevěná lávka rechle. Tak to snad příště.
Touláme se celé dopoledne prakticky opuštěným městem. Je všední den a snad proto, že jsou zavřené trhy, to sem turisty neláká. My si to naopak užíváme. Pomalu se vracíme k hotelu. Chceme se ještě před odjezdem najíst, ale ve městě je téměř vše zavřeno. Není tu nikdo, kdo by potřeboval zajít na oběd. Včera jsme si pochutnali v restauraci Vyšehrad u našeho penzionu, zajdeme tam opět.
Nyní už nás čeká jen cesta domů. Ještě se zastavujeme ve Šťáhlavicích v pivovaře U Šenkýřů - zachráníme jim nějaké pivo, když hospody večer zavírají brzy, a my si doma pochutnáme. Jejich pivo známe - je výborné.
Za tmy přijíždíme domů. Jsme spokojeni, dva dny jsme si skutečně užili.
Poslední aktualizace: 20.12.2021
Český Krumlov 2. den - prohlídka města a trochu historie na mapě
Kvalita příspěvku:
Diskuse a komentáře k Český Krumlov 2. den - prohlídka města a trochu historie
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!